Autoři
Březáčková, P.
Publikováno v
In: ¨7. mezinárodní konference "Architektura a urbanismus: současný výzkum". Praha: CTU. Czech Technical University Publishing House, 2017. p. 5-79. ISBN 978-80-01-06318-7.
Rok
2017
Anotace
Příspě vek prezentuje cíle a současný stav bádání v rámci doktorské práce analyzující způsob jakým se v 18. a 19. století uplaňovaly v zahradách velkovévodů toskánských koncepce a architektornická výbava anglických zahrad. Konkrétně se příspěvek zaměří na proměny a úpravy pozemků Ferdinanda III a Leopolda II v období mezi léty 1812-1849 v zahradách toskánské “villeggiatury” a podrobněji se věnuje nejnovějším poznatkům o velkostatku Ploskovice a krajinářským úpravám zahrady Pratolino a zóny Castello.
Autoři
Březáčková, P.
Publikováno v
Paginae Historiae. 2017, 25/1 7-24. ISSN 1211-9768.
Rok
2017
Anotace
Tento článek se věnuje Josefu Fritschovi (1774-1867), jedné z nejvýznamnější osobností české zahradní architektury 1. pol. 19. století. Umělecký zahradník tzv. anglických zahrad stál v posledních desetiletích ve středu pozornosti zejména díky projektu pro italský manýristický "klenot" zahrady v Pratolinu, který Fritsch přetváří na anglický park. Umělcův původ byl ještě donedávna nejasný, stejně jako jeho kariéra předtím, než ho velkovévoda Ferdinand III. povolal do Toskánska, kde posléze pracuje i ve službách jeho syna Leopolda II.
Hlavní pozornost je věnována jednotlivým etapá Fritschovy kariéry v Čechách. Z italských zakázek se článek zaměřuje pouze na Pratolino.
V českém prostředí tak poprve vychází najevo, že Fritsch se narodil v roce 1774 v Dubici v severních Čechách. První dosud známá zmínka o jeho kariéře je spojena se službou v zámecké zahradě ve Vlašimi. Fritsch odsud odchází v r. 1810 do služeb velkovévody Ferdinanda III. již jako zkušený umělcký zahradník. Ploskovické zámecké zahradě dává neformální podobu (1812-1814?) a z r. 1814 pocházejí plány i pro Buštěhrad. Poté je Fritsch povolán Ferdinandem III. do Toskánska (1815–1816), kde se stává ředitelem a ideátorem nověho anglického parku v Pratolinu, bývalém manýristickém "klenotu" italského zahradního umění
Na základě archivní dokumentace se v článek pokouší v širším kontextu analyzovat nejen konkrétní realizace Fritsche, ale i jeho zvláštní "rukopis", který je zcela unikátní v toskánském prostředí.
Skutečnost, že Fritsch je spojen s projekty v Ploskovicích a v Buštěhradu,
se stává významnou osobností českého zahradního umění a může přispět k lepšímu pochopení souvislostí zahradní architektury v Čechách.
Autoři
Kalina, P.
Publikováno v
The Sculpture Journal. 2018, 27(2), 193-204. ISSN 1366-2724.
Rok
2018
Související lidé
Anotace
Bernini’s Transverberation of St Teresa in the Carmelite church of Santa Maria della Vittoria in Rome is usually interpreted as a masterpiece of religious art. We can, however, ask whether this exhausts its significance, or whether it is possible to argue that the commission also possessed political value. Indeed, it is difficult to imagine that a representation of a Spanish saint in papal Rome could be politically neutral. It is instead quite probable that its donor, Cardinal Federico Cornaro, used the statue both in order to embody his positive attitude towards the Spanish party, which dominated the conclave and could help him to be elected the next pope, and to demonstrate his loyalty to the cardinals appointed by Urban VIII. To these ends, Bernini used the whole space of the church to lead the visitor to the proper view of his sculptural and architectural ensemble – and of Federico, whose portrayal appears within it.
Autoři
Březáčková, P.
Publikováno v
Paginae Historiae. 2019, 27(1), 166-183. ISSN 1211-9768.
Rok
2019
Anotace
Článek zaměřuje svoji pozornost na formální barokní zahrady velkovévodkyně Anny Marie Františky Toskánské v Zákupech a v Ploskovicích. Přichází s atribucí vyobrazení ploskovické zahrady dvornímu malíři Jindřichu Františku Krausovi. Kromě toho připisuje založení a vybudování ploskovické zahrady Johannu Wenzlu Paulovi. Z výše uvedených zahrad příspěvek uveřejňuje vybrané seznamy rostlin a na jejich základě se posléze věnuje módě ananasovníků jakožto královskému plodu své doby. Nové poznatky o pěstování exotických rostlin a četných autochtonních odrůdách ovocných stromků v Zákupech zároveň demonstrují vysokou kulturní vyspělost velkovévodčina dvora, jemuž právem náleží místo mezi přední evropskou šlechtou.