Autoři
Holeček, J.
Publikováno v
In: Tradiční městské stavitelství 19. a počátku 20. století. Architektura a urbanismus 19. a počátku 20. století. Praha: CTU. Faculty of Civil Engineering, 2022. p. 173-191. 1. vol. 1. ISBN
Rok
2022
Související lidé
Anotace
Jakým jazykem mluví v Praze do veřejného prostoru výstavba 19. století, zejména jeho druhé poloviny? Je možné zkoumat její sémantickou strukturu a proměnu architektonického řádu, stejně jako vývoj technologický. S ohledem na mimořádný rozvoj městských struktur v té době je ale neméně podstatné trasovat vliv skutečných právních podmínek, jež samotné architektonizaci veřejného prostoru předurčují.
V pražském prostředí se setkáváme se stavebními řády z let 1815 (pouze městský), 1864 (zemský pro celé Čechy) a 1886 (opět výhradně pražský), a také s neprojednaným řádem z roku 1898. Každý z nich je nutnou dobovou reakcí na problematické aspekty předchozího vývoje. První řád vychází ještě ze starších požárních předpisů a orientuje se výhradně na objekty, druhý je již hybridem a již tematizuje navrhování uličních struktur. Pro stavební řád z 80. let je již návrh veřejného prostoru prioritou, což rozvíjí řád z konce 90. let, navrhující kvalitativní kompozici města skrze urbánní návrh. Nikdy však není schválen a Praha je dalších padesát let utvářena řádem z roku 1886. Příspěvek shrnuje a porovnává základní narativy stavebních řádů a pokouší se identifikovat míru jejich vlivu na podobu zástavby.