Průmyslová kulturní krajina - hledání autenticity

Téma identifikace a ochrany industriálních památek a industriálních krajin je velkou výzvou nejen v České republice, ale i v mezinárodním kontextu a to pro svůj důležitý přínos k pochopení celé šíře postupů a etap podrobení krajiny člověkem. Péče a zájem o toto kulturní dědictví významně přispěje k tomu, jak podrobné a celistvé svědectví o průmyslovém vývoji zanecháme budoucím generacím. Nejen opuštěné průmyslové objekty, ale i postindustriální krajinu je třeba považovat za dědictví průmyslové revoluce. Vzhled a vlastnosti krajiny jsou výsledkem složitého vývoje jejích složek a prvků a vlivu člověka na ně. Industriální a následně chronologicky po ní postindustriální krajina se vyznačuje řadou typických atributů a je obrazem regionální identity. Území po úpadku průmyslových a návazných aktivit opuštěné, s objekty podléhajícími procesům chátrání, rozkladu a zániku, se již stala objektem odborného zájmu. Krajinářská problematika je ovšem pojednávána zejména z hlediska ekologického a enviromentálního, s ohledem na výskyt biotických společenstev a druhů, případně remediace půd a vod. Průmyslové krajiny jako kategorie historických kulturních krajin jsou zatím studovány podstatně méně, metodické aspekty výzkumu a hodnocení, klasifikace a nástin typologie tohoto typu krajiny jsou teprve v počátcích. Právě proto je rozšiřování poznání, jak se prostřednictvím hmotných pramenů projevuje paměť industriální krajiny a jakým způsobem tyto projevy zkoumat, v dnešní době velmi důležité. Souhrn a uchování dostupných informací umožní tyto specifické krajiny chránit a s ohledem na materiální a duchovní potřeby současné společnosti alespoň některé z nich vhodně integrovat do kontinuálního procesu utváření krajiny.