Agátka seděla u stolu v jednoduše zařízené místnosti a pilně řešila domácí úkol, přičemž svou pozornost soustředila především na vybarvování rohu stránky a kreslení kytiček ze všech natištěných nul. V činnosti ji ale vyrušilo dunivé bimbání kostelních zvonů a stejně tak hlasité kručení v břiše. Opustila byteček a seběhla schody dolů. V přízemí bylo rušno, někteří sousedi seděli v „jámě“ (tak přejmenovala ohromný conversation pit) a povídali si, jiní u stolů popíjeli čaj a pracovali na noteboocích a ti, co nejdéle vyspávali, seděli u dlouhého jídelního stolu a dokončovali brunch. Agátka je všechny do jednoho pozdravila a pak se vyšplhala na barovou stoličku u kuchyňského ostrůvku. „Copak bude dneska k obědu?“ zeptala se mámy, která právě zavřela dvířka trouby...
