Zprávy

Výuka na evropské úrovni, odborná činnost a vzájemná spolupráce. Představujeme nové vedoucí ústavů

Ústav památkové péče, Ústav krajinářské architektury a Výzkumné centrum průmyslového dědictví vstupují do akademického roku s novým vedením. Jaké mají plány? Přinášíme koncepce, se kterými uspěli ve výběrových řízeních, a medailony Tomáše Eflera, Zuzany Štemberové a Jana Zikmunda.
© Jiří Ryszawy

Vedení Ústavu památkové péče přebírá po prof. Girsovi jeho absolvent a spolupracovník Tomáš Efler. Prioritami jsou rozvíjení mezinárodních kontaktů a spolupráce. A to jak v rámci ústavů FA, tak s dalšími akademickými, vědeckými a výzkumnými institucemi, mimo jiné s ČNK ICOMOC a UNESCO.

Pro novou vedoucí Ústavu krajinářské architektury Zuzanu Štemberovou bude stěžejní získat akreditaci IFLA EU (International Federation of Landscape Architects), která je důležitým kritériem výběru školy pro zahraniční studující i vyučující. Do ateliérové výuky chce více zapojit zahraniční soutěže nebo rozšířit výuku o externí přednášky a nové volitelné předměty. Koncepci vypracovala společně s Evou Jeníkovou, která bude její zástupkyní. Koordinátorkou studijního programu Krajinářská architektura bude i nadále Hana Špalková.

Kontinuitu aktivit Výzkumného centra průmyslového dědictví zajistila volba Jana Zikmunda, dlouholetého kolegy zakladatele centra Benjamina Fragnera. VCPD se má i nadále soustředit na výzkum a prezentaci průmyslového dědictví. Jako podstatné v koncepci zmiňuje posílení poradenské role VCPD, organizaci studentských workshopů nebo rozšíření portfolia o stavebně historické průzkumy či ověřovací a záchranné projekty, a to nejen průmyslových staveb.

doc. Ing. arch. Tomáš Efler

Architekturu studoval na FA ČVUT a v Paříži na EAPLV (École d´Architecture de Paris La Villette). Na FA vede ateliér Studio vernakulární architektury. Zabývá se technologickými možnostmi opravy a revitalizace historických staveb a areálů, podporou řemesel a technologií ve vztahu ke kvalifikované péči o architektonické kulturní dědictví. Samostatné tvorbě se věnuje v rámci Architektonického studia Merboltice. Mezi jeho oceněné realizace patří konverze bývalého klášterního pivovaru pro Centrum stavitelského dědictví Národního technického muzea v Plasích, restaurování barokního glorietu v Růžové zahradě v areálu zámku Děčín či revitalizace zámeckého areálu a stodoly pro archeologickou expozici Stopami věků Archevita v Roztokách u Prahy.

Je členem pracovní skupiny Památková péče ČKA a Společnosti pro obnovu vesnice a malého města. V rámci ČNK ICOMOS připravuje nominaci města Žatec a krajiny žateckého chmele pro zápis do seznamu památek UNESCO. Pod záštitou European Association for Architectural Education je aktivní v evropském programu Erasmus+ Tink-Tank: Heritage.

© Jiří Ryszawy
Ing. Zuzana Štemberová

Vystudovala Zahradnickou fakultu MENDELU, je doktorandkou na Ústavu krajinářské architektury FA ČVUT, kde od roku 2020 vede cvičení předmětu Krajinářská architektura I a II. Další zkušenosti sbírala na zahraničních stážích v Německu a Nizozemsku. Na pražské AVU působí jako odborná konzultantka a pedagožka. Samostatné projekty krajinářské architektury realizuje od roku 2013 pod hlavičkou atelieru TERRA FLORIDA.

Je členkou České asociace pro krajinářskou architekturu a Mezinárodní federace krajinářských architektů. Účastnila se řešení řady urbanisticko-krajinářských projektů, mimo jiné studie Parku Motolka v Praze 5, koncepční studie Drážní promenády a liniového parku Vršovice-Strašnice nebo územní studie Barrandova. Jako spoluautorka se podílela na manuálech veřejných prostranství a modrozelené infrastruktury pro KAM Liberec.

© Jiří Ryszawy
Mgr. Jan Zikmund, Ph.D.

Je absolventem teorie a dějin umění na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, doktorát z dějin architektury a památkové péče získal na FA ČVUT. Zaměřuje se na průmyslovou a poválečnou architekturu. Od roku 2008 působí ve Výzkumném centru průmyslového dědictví (VCPD) a na FA rovněž vyučuje předmět Dějiny a teorie architektury V. Je členem pracovních skupin Českého národního komitétu ICOMOS pro průmyslové dědictví a poválečnou architekturu, české sekce Docomomo International a mezioborové platformy Industriální stopy. Podílel se na vzniku řady odborných publikací věnujících se historii architektury, například improvizace / architektura osmdesátých let, Hledání univerzality, Architektura v přerodu nebo série Industriální topografie.

© Jiří Ryszawy

Za obsah této stránky zodpovídá: Ing. arch. Kateřina Rottová, Ph.D.