Autoři
Holeček, J.
Publikováno v
In: Dějiny staveb 2022. Plzeň: Ing. Petr Mikota, 2023. p. 155-172. ISBN 978-80-87170-88-5.
Rok
2023
Podkategorie
Stať ve sborníku
Související lidé
Anotace
Článek shrnuje poznatky učiněné v rámci SHP kostela sv. Marka v Těchobuzi, prováděného v roce 2021. Doplňuje dosud známé informace o jeho historii o nová zjištění, učiněná z podrobnějších archivních rešerší, dendrochronologické analýzy i podrobného průzkumu in situ. Pomáhá odhalit, že zanedbaný a nevýrazný barokně přestavěný gotický kostelík byl přinejměnším ve vrcholně středověkém období regionálního významu.
Autoři
Dvořáková, K. ed. - Holeček, J. ed. - Prokop, Š. ed., - Seidler, D. ed.
Publikováno v
FA ČVUT, Thákurova 9, Praha 6, 166 34, 2023-12-07/2023-12-08. Praha: CTU. Faculty of Architecture, 2023. Architektura v rozšířeném poli. vol. 2. ISBN 978-80-01-07262-2.
Rok
2023
Podkategorie
Sborník
Související lidé
Autoři
Holeček, J.
Publikováno v
In: Forma je téma. Praha: CTU. Faculty of Architecture, 2023. Architektura v rozšířeném poli. vol. 2. ISBN 978-80-01-07262-2.
Rok
2023
Podkategorie
Stať ve sborníku
Související lidé
Anotace
Článek shrnuje základní správní a právní rozdíly ve vývoji Prahy a Vídně v druhé polovině 19. století. Poukazuje na dříve opomíjenou úřední rovinu navrhování měst a její přímý vliv na realizaci konkrétních vizí.
Autoři
Holeček, J.
Publikováno v
In: Tradiční městské stavitelství 19. a počátku 20. století. Architektura a urbanismus 19. a počátku 20. století. Praha: CTU. Faculty of Civil Engineering, 2022. p. 173-191. 1. vol. 1. ISBN 978-80-01-07081-9.
Rok
2022
Podkategorie
Stať ve sborníku
Související lidé
Anotace
Jakým jazykem mluví v Praze do veřejného prostoru výstavba 19. století, zejména jeho druhé poloviny? Je možné zkoumat její sémantickou strukturu a proměnu architektonického řádu, stejně jako vývoj technologický. S ohledem na mimořádný rozvoj městských struktur v té době je ale neméně podstatné trasovat vliv skutečných právních podmínek, jež samotné architektonizaci veřejného prostoru předurčují.
V pražském prostředí se setkáváme se stavebními řády z let 1815 (pouze městský), 1864 (zemský pro celé Čechy) a 1886 (opět výhradně pražský), a také s neprojednaným řádem z roku 1898. Každý z nich je nutnou dobovou reakcí na problematické aspekty předchozího vývoje. První řád vychází ještě ze starších požárních předpisů a orientuje se výhradně na objekty, druhý je již hybridem a již tematizuje navrhování uličních struktur. Pro stavební řád z 80. let je již návrh veřejného prostoru prioritou, což rozvíjí řád z konce 90. let, navrhující kvalitativní kompozici města skrze urbánní návrh. Nikdy však není schválen a Praha je dalších padesát let utvářena řádem z roku 1886. Příspěvek shrnuje a porovnává základní narativy stavebních řádů a pokouší se identifikovat míru jejich vlivu na podobu zástavby.
Autoři
Holeček, J. - Holeček, J.
Publikováno v
Staletá Praha. 2021, 37(1), 2-85. ISSN 0231-6056.
Rok
2021
Podkategorie
Článek
Související lidé
Anotace
Objev a analýza několika sad návrhových urbanistických plánů poslední třetiny 19. století ukazuje dosud neznámou složitost a mnohovrstevnatost dobového městského plánovaní a posouvá dosavadní poznání této etapy v urbánním vývoji pražského městského organismu.
Autoři
Rykl, M. - Kolovský, M. - Holeček, J. - Kostelníková, N. - Hurná, D., - Sedlická, J.
Publikováno v
In: Dějiny staveb 2019. Plzeň: Ing. Petr Mikota, 2019. p. 237-266. ISSN 1803-0777. ISBN 978-80-87170-70-0.
Rok
2019
Podkategorie
Stať ve sborníku
Související lidé
Anotace
Stavebně historický průzkum , zpracovávaný učitelem a studenty fakulty architektury učinil vrstevnatou sondu do stavebních dějin jednak objektu samého, jednak přinesl informace širšího dosahu. Obohatila se znalost o kadaňských městských hradbách. Poodhalena byla disposice domu, který „kolonizoval“ v raném novověku již méně_ potřebný parkán. Dům od 16. do 18. stol. byl síňového typu, bezpochyby patrový. V období baroka v blíže neurčitém čase ve 2. polovině nebo na konci 18. stol. dochází k vyčlenění chodby a proměně síňového domu na chodbový. Pozoruhodná a příznačná je mentalita živnostníka a pronajímatele bytů F. J. Krehana, projevující se jednak velkou přestavbou 185-52, ale i stálou stavební aktivitou a také úsporností až lakotou. Dějiny kolem 2. světové války přinesly kromě všudypřítomného scénáře výměny obyvatel také pozoruhodné artefakty v podobě obětiny, či spíše návratové vzpomínky, které jsou výzvou k speciálnímu výzkumu.