Výzkumné projekty
Hlavní řešitel
Holeček, J.
Řešitelský tým
Pracoviště
Trvání projektu
2024
Anotace
V městském prostředí budovaném v 19. století se setkáváme s bohatě dekorovanými fasádami od počátku šedesátých let až do jeho konce. S příchodem moderních stavebních technologií se historizující dekor stává formou reprezentace investora a architektonickou nutností. Vždy však jde o diskuzi dvou partnerů v dialogu - stavebníka a stavitele, doplněný o orgány stavebního řízení, příp. další účastníky. Cílem projektu je na konkrétních pražských případech prezentovat, jak tento vzájemných vztah mohl fungovat a jaké mohl přinášet výsledky. Výsledky archivního bádání i analýz in situ budou prezentovány v odborném článku, a také prostřednictvím veřejné výstavy s 3D modely, která téma představí širšímu publiku a napomůže v rozvíjení debaty o specifických podobách architektonického dědictví 19. století.
Hlavní řešitel
Holeček, J.
Řešitelský tým
Pracoviště
Trvání projektu
2023
Anotace
Cílem dílčího jednoročního projektu, v rámci něhož je uskutečňována SGS, je dokončení podrobného srovnání stavebního vývoje Prahy a Vídně v 19. a na počátku 20. století. V rovině urbanistické k plastickému popsání rozdílů ve vývoji obou měst nikdy nedošlo; v rovině objektové se pak věnovalo povětšinou dílčím oblastem a vždy se soustředilo na otázku, proč některé jevy z Vídně známe (Ringstrasse, kompaktně navazující Bezirky), ale nikdy přesvědčivě nedošlo k nalezení odpovědi. Výstupem by mělo být publikovaný recenzovaný článek doplněný o bohatý grafický doprovod.
Hlavní řešitel
Holeček, J.
Řešitelský tým
Pracoviště
Trvání projektu
2022
Anotace
Výzkum je součástí dizertační práce na téma Technologie a inovace v architektuře 19. století vedené prof. PhDr. Pavlem Kalinou, CSc.. Cílem práce je identifikovat specifický vztah moderní techniky ve výstavbě druhé poloviny devatenáctého století (urbanistické řešení, způsob výstavby) s historizujícím vzhledem spojeným s charakterem reprezentace dané doby. Případově je zkoumána situace Nového Města pražského, v jehož případě se doboví urbanisté, stavitelé a stavebnící navíc museli potýkat se starší historickou zástavbou. Konečným záměrem je rekonstruovat na základě archivních pramenů (legislativa, plány, správní řízení) i zkoumání in situ důvody, proč město z konce 19. století "vypadá tak, jak vypadá".
Pro pochopení je třeba podrobit výzkumu archivní prameny, které většinou nebyly nikdy publikovány, zejména dílčí polohopisné plány s novými regulacemi a komentáře městské správy k nim, či stavební výkresy k jednotlivým realizovaným objektům. V minulém roce byl na základě výzkumu napsán článek Urbanistické plánování poslední třetiny 19. století na území pražského Podskalí, realizovaný ve spolupráci s PhDr. Josefem Holečkem. V letošním akademickém roce (nejpozději do konce roku 2022) by měla být výsledkem studie, která zkoumá charakteristické vlastnosti hmot a fasád objektů, které konfrontuje s dobovými předpisy. Cílem je prokázat mimo jiné ve zmíněném článku vyslovenou hypotézu, že vzhled historizujících objektů je mnohem více podmíněn územně plánovacími předpisy, než se doposud předpokládalo.