doc. Ing. arch. David Tichý, Ph.D.

2021-2023

Hlavním cílem projektu je zjistit, jaké jsou možnosti a limity rozvoje environmentálně udržitelného a sociálně dostupného participativního bydlení v ČR. Chceme: 1) konceptualizovat participativní bydlení pro ČR: identifikovat hlavní formy a navrhnout systémová řešení rozvoje sociální inovace v různých kontextech 2) zjistit, jak potřeby a zájmy aktérů bydlení ovlivňují naplňování environmentálních, sociálních a ekonomických cílů participativního bydlení a navrhnout metodické postupy efektivní regulace pro obce 3) navrhnout a testovat principy a nástroje pro správu v modelových typech participativního bydlení 4) aplikovat výstupy v 6 zapojených městech např. do zadávací dokumentace pro konkrétní lokality nebo do programu rozvoje environmentálního a dostupného participativního bydlení.

Detail

2021

Téma konference: Paralelní světy Anotace: Přirozená lidská touha optimalizovat svůj životní prostor získala v moderní době s vědeckými postupy novou dynamiku i impulzy a dotkla se prakticky všech druhů i měřítek staveb. Poměrně dlouho se sledoval jakýsi objektivní (občas spíše průměrný) stav jako průsečík multikriteriální analýzy prostředí. Byla to snaha dosáhnout ideálu "one size fits all" (či spíše one model fits every need). Tato snaha v architektonické profesi jako všeobecný program vrcholila zhruba v 50. a 60. letech a byla paralelní k přístupu v jiných oborech - typicky lékařství, pedagogika, či politika. Od 70. let se s příchodem postmoderny počal tento jednotný svět rozpadat i v architektuře - místní či individuální tendence i vlivy odhalují svoje opodstatnění a idiosynkrazie se stávají legitimním. Často však nejde jenom o ně, jakkoliv mohou být i tyto důležité. Mnohdy se jedná o zcela paralelní přístupy vybudované na stejném základě vědecké či kulturní zkušenosti, které zkrátka existují vedle sebe jako PARALELNÍ SVĚTY. Tato zkušenost, vcelku běžná v soukromém sektoru, kde se jistá individualizace očekává, má zcela specifické dopady na rozhodování ve veřejném sektoru, který je stále ještě z velké části založen či odvozuje svoji legitimitu od implicitního předpokladu onoho "ideálního" řešení. Cíl konference: Konference reVize Typologie 2021 si klade za cíl prozkoumat oblast PARALELNÍCH SVĚTŮ u veřejných staveb - především zdravotních, školských a správních, ale i v plánování v urbanistickém měřítku (zastavovací systémy, veřejná prostranství). Pokusí se hledat systémy generující odlišné sady zadávacích kritérií pro naše veřejné stavby. Na konkrétních projektech představí a porovná navrhování veřejných staveb, prostranství nebo zastavovacích systému vycházející z odlišných přístupů a individualizace zadání. Konference se také zaměřuje na propojení aktérů výstavby veřejných staveb (ev. staveb realizovaných z veřejných rozpočtů) a na předávání informací mezi n

Detail

2020-2021

TIRSMMR916 Revitalizace městských obytných celků sídlištního typu s důrazem na řešení jejich prostorového uspořádání a organizaci veřejného prostranství

Detail

2020

Konference reVize Typologie bude zaměřena na Provozní vyhodnocení budov. V ČR byla přerušena tradice dlouhodobého sledování a vyhodnocování výkonnosti vystavěného prostředí - budov, veřejných prostranství, zastavovacích systémů. Relevantní, srovnatelné a důvěryhodné poznatky a data z provozních vyhodnocení přitom mají klíčový vliv na kvalitu a udržitelnost při plánování, výstavbě a užívání všech forem vystavěného prostředí. Motto konference: Data se shromažďují a analyzují s cílem vytvářet informace vhodné pro rozhodování. Cílem konference je zmapovat momentální situaci v oblasti provozního vyhodnocení staveb, umožnit vzájemné propojení odborníků zabývajících se tímto tématem a obrátit tímto směrem i pozornost správců systémů veřejné výstavby. Konference se zaměří na sociální, provozní a kulturní aspekty vystavěného prostředí a současně na jejich propojení s daty a informacemi týkajícími se environmentálních aspektů, technologií a ekonomie. Na konkrétních projektech chce konference představit způsoby sběru a vyhodnocování dat a poznatků a následnou aplikaci zjištění do plánování, výstavby a provozu. Předpokládaný program konference a tematické okruhy: Blok 1: Lidé & Fungování /Provoz & Kultura -Vliv prostředí na vnímání, chování užívajících osob, eventuálně na některé výkonové parametry (spokojenost, nemocnost, výkonnost atd.) -Efektivní provozní řešení, morální stárnutí, flexibilita prostředí Blok 2: Prostředí & Technologie & Finance -Vliv stavebních technologií, technologií tzb, chytré budovy -Životní a odpisové cykly staveb a jejich komponentů, Hodnota nemovitosti, investiční náklady - provozní náklady - náklady na pracovní vyčíslování Blok 3: Projekty - výzkum a praxe -Konkrétní příklady sběru a vyhodnocování dat z výzkumu a praxe Otázky a témata konference: -Jakým způsobem jsou data sbírána - metody, nástroje? Kým jsou tato data sbírána a za jakým účelem? -Jak jsou sebraná data vyhodnocována a zpětně využívána pro další provoz budov? -Jsou

Detail

2020

Projekt je zaměřen na výzkum modernistických sídlišť. Práce má za cíl doplnit výzkumné téma sídlišť o urbánně-ekonomický pohled. V České republice žije téměř jedna třetina populace na sídlištích. Nezastavěný prostor této modernistické urbánní struktury zaujímá přibližně 70% plochy, která je v podstatě zároveň i veřejným prostorem. Údržba těchto ploch představuje oproti jiným typům městské zástavby větší ekonomickou zátěž z veřejných prostředků, nebo při její stejné výši představuje adekvátní snížení péče o takový prostor. Kvalita a využitelnost veřejného prostoru přitom dlouhodobě ovlivňuje sociální a ekonomickou udržitelnost a stabilitu tohoto prostředí. Přesto hlavní péče a investice do sídlišť míří převážně do samotných panelových domů, vnější obálky budovy, a to především kvůli zlepšení tepelně energetických vlastností budovy a dobíhající životnosti fasád a vnějších výplní otvorů. Stále více se objevující investice vynaložené na zvýšení kvality veřejných prostor, které jsou z velké části řešeny jako nekoncepční zásahy do sídlištní struktury a není ojedinělé, že pozdější koncepční zásahy ztěžují či přímo znemožňují. Výzkum se tedy zaměřuje na sídliště jako celek, především na nezastavěný prostor této urbánní struktury a snaží se evaluovat a popsat kvalitu vystavěného prostředí a zhodnocení její možné transformace na vybraných studiích pomocí aplikace výpočtového modelu, který zhodnotí náklady a přínosy. Zaměřuje se na situaci v České republice a čerpá ze zkušeností ze světa. Dále analyzuje oblast urbánní ekonomie, která není v ČR tolik rozšířeným oborem. Ověřuje a uplatňuje terminologii, ukazuje prostudovanou část oblasti hodnot a kvality veřejného prostoru, vystavěného prostředí. Inspiruje se aplikací metod evaluace hodnot v jiných oborech, například v ekologii, ve studiích přírodních ekosystémů, kde jsou evaluační metody často využívány pro převod kvality a přínosů do finanční roviny. Hlavní část práce, jejíž zpracování je předmětem této žádosti o grant SGS, se

Detail

2019-2021

Předmětem této veřejné zakázky ve výzkumu, vývoji a inovacích je získání návrhu řešení na služby v aplikovaném výzkumu, vývoji anebo inovacích v Programu veřejných zakázek pro potřeby státní správy v aplikovaném výzkumu a inovacích BETA2. „Hledání nových metod pro podporu implementace principu univerzálního designu v investiční podpoře bydlení“

Detail

2019-2020

Tématem disertační práce je představení ,,townhousů'' jako určitého druhu individuálního bydlení v městském prostředí. Townhouse je typ rodinného, vyššího řadového domu s více obytnými místnostmi. Obvykle se třemi a více podlažími. Výška výrazně převyšuje šířku domu. Vzhledem ke společným stavebním konstrukcím, technickému a prostorovému řešení, jako jsou například společné parkování, energie, apod., se jedná spíše o hybridní typologii. Tedy o kombinaci individuálního bydlení a bytového domu. Z urbanistického hlediska představují townhousy typ městského bydlení, zvláště jako příklad nízkopodlažní zástavby s vysokou obytnou hustotou. V současné době v České republice zatím žádný podobný typ tohoto bydlení realizován nebyl, ale z historického hlediska je townhouse obdobou měšťanských domů, který představoval tradiční městký dům kombinující místo, jak pro bydlení, tak i pro práci. Postupem času se funkce obživy změnila na funkci reprezentativní. Hlavním cílem je nalezení vhodného typu townhousu, zacílené na prostředí České republiky. Snahou je poskytnout ucelený obraz tohoto typu městského řadového rodinného domu. Správně definovat co to townhouse je. Nalézt vhodnou cílovou skupinu, která by chtěla v townhousech bydlet a analyzovat jejich požadavky na bydlení. Analyzovat dispoziční a prostorové charakteristiky townhousů a jejich návaznost na městskou strukturu s ohledem na kontext české právní legislativy. Na základě těchto cílů je následně strukturovaná celá práce. První fáze výzkumu se zabývá definováním samotného pojmu ,,townhouse'', dále analýzou tradičních měšťanských domů, které jsou historickou obdobou dnešních townhousů a poskytnutí přehledu o současném stavu zkoumané problematiky ve světě. Druhá fáze se zaměřuje na nalezení vhodné cílové skupiny rezidentů, která by chtěla v townhousech bydlet a analýzou jejich požadavků na bydlení. Třetí fáze sestavuje systematiku prostorových a dispozičních typů townhousů. Čtvrtá fáze sestavuje systematiku zastavovacích systé

Detail

2018

V souvislosti s přípravou zákona o sociálním bydlení se do české odborné diskuse vrátila i otázka prostorového standardu podporovaných bytů. Předkládaný projekt si klade za cíl zmapovat vývoj prostorových parametrů bytové výstavby v poválečném vývoji v Československu do roku 1989. Projekt přispívá k porozumění provázanosti vybraných parametrů staveb s kulturní i ekonomickou realitou v české společnosti a dále k lepšímu pochopení vývoje těchto parametrů při koncipování veřejných politik v oblasti bydlení.

Detail

2018-2019

Metodicky ukotvit problematiku bydlení jako jednoho z pilířů strategických plánů sídel i konceptů smart cities vedle stávajících, především technologických. Sumarizovat a popsat klíčové determinanty udržitelného a dostupného bydlení ve 21.st. Popsat relace mezi dostupným bydlením a konkurenceschopností sídel a regionů, jejich ekonomickou a sociální udržitelností a kvalitou života v nich. Definovat administrativní a technologické bariéry dostupnosti bydlení.¨ Porovnat dostupnost bydlení v historickém, ekonomickém, technologickém a environmentálním kontextu. Navrhnout metodický rámec implementace opatření do strategických plánů měst. Vyhodnotit potenciál nových ekonomických nástrojů pro podporu bydlení. Promítnout do doporučení finančních a administrativních nástrojů

Detail

2016

Na přelomu 19. a 20. století se typologie pevně konstituovala jako součást výuky architektury i jako výrazný pomocník praxe. Význam oboru dále rostl s rostoucí komplexitou a specializací staveb ale upevňoval se i vírou v možnosti racionalizace procesu plánování a výstavby vystavěného prostředí. Během poválečného období se ve všeobecném ekonomickém rozmachu v rozvinutých zemích pevně konstituovaly standardní architektonické typologie obytných, občanských ale i průmyslových a zemědělských staveb. Určitá krize oboru nastala v souběhu několika paralelních jevů. Jednak šlo o krizi a vyvanutí étosu moderny a nástup postmoderny projevující se v architektuře výrazněji od 70. let. Současně se vývoj některých typologií začal zrychlovat a specializovat natolik, že původní cyklus: praxe-výzkum-výuka-praxe přestal vyhovovat měnícím se poměrům. Docházelo i k hybridizaci a mísení tradičních typologických forem a původní taxonomická klasifikace se stávala nepřehlednou či neodpovídala reálnému vývoji oboru. Například se smazává rozdíl mezi rodinným a bytovým domem, objevují se nové mezičlánky a hybridní formy. Sportovní a kulturní akce se ve stále větší míře odehrávají ve stejných prostorách, významné dopravní stavby se stávají zároveň obchodními prostory, hotely a kongresová centra navazují na kancelářské prostory, zdravotnická zařízení a lázně zase kombinují sportovní a lázeňské provozy, nakupování se stává zábavou a zábava se stává nakupováním (služeb). Uvedená studentská konference by měla řešit dvě základní témata: vývoj jakých nových typů budov a jejich kombinací lze v současném světě pozorovat a jakými metodami je možné tyto nové formy uchopovat a zkoumat.

Detail