Výzkumné projekty
Hlavní řešitel
Šváchová, T.
Řešitelský tým
Pracoviště
Trvání projektu
2021-2022
Anotace
Sklářská města jsou fenoménem severu Čech. Domy provozů vyrábějící a zušlechťující sklo svou fyzickou existencí dávaly příležitost k nehmotnému šíření myšlenek, výměně zkušeností a vzniku nových společenských vazeb. Takové podniky v dobách minulých zaměstnávaly velké množství místních obvytel, město se živelně rozrůstalo kolem nich. Rozvaliny těchto budov svou slavnou minulost připomínají již jen velmi vzdáleně. Šance na jejich záchranu je mizivá. Paměť na bohatou historii a význam domů a výrobků v nich vyrobených se přenáší v lidech a jejich příbězích. Výzkum SGS si klade za cíl tuto paměť zachytit na audiovizuální média a hmatatelnou ji tak uchovat pro další generace.
Hlavní řešitel
Hoffmannová, A.
Řešitelský tým
Pracoviště
Trvání projektu
2017-2019
Anotace
Kulturní dům vzniká po r. 1945 jako nový stavební typ, který se na rozdíl od už existujících kulturních staveb vyznačuje svojí multifunkčností a univerzálností. U jeho vzniku sehrává zásadní roli ideologie, stává se kulturním a politickým centrem socialistické společnosti. Kromě snahy o zvyšování kulturní úrovně je využíván pro propagování strany a vlády, rozšiřování jejich usnesení, popularizaci vědy a techniky, výchovu mládeže a má sloužit jako středisko kultury a zábavy. Zároveň funguje jako prostředek propagandy a kontroly nad uměním a kulturním děním. Paralelně s tím ale nechává vzniknout několika alternativním hudebním a divadelním scénám a zároveň přináší i alternativu v architektuře. Díky svému umístění sehrává také důležitou roli v rámci urbanismu města - nachází se v jeho centru s dobrým napojením na veřejnou infrastrukturu a pro svou spádovou oblast se stáva důležitým kulturním ohniskem.
V současné době jsou kulturní domy zejména laickou veřejností přijímány převážně negativně, jako pozůstatek minulé doby, který se v mnoha případech špatně začleňuje do součastnosti. Tomu napomáhá často sporné urbanistické umístění, naddimenzování, ekonomicky složitý provoz a nálepka socialistické architektury.
Jak se má tedy s těmito stavbami v současnosti nakládat? Sehrávají pořád důležitou roli v komunitě a kultuře, nebo byla tato forma trávení volného času již překonána? Je ekonomicky výhodné je udržovat při životě, rekonstruovat? Je možné je transformovat tak, aby odpovídaly současnému způsobu života a zachovaly si svoje architektonické kvality? Cílem projektu je nalézt odpovědi na tyto otázky, pokusit se vytvořit metodiku, jak přistupovat ke konverzi kulturních domů a zároveň pomocí osvěty mezi laickou i odbornou veřejností zlepšit jejich reputaci a začlenění do dnešní společnosti a organismu města jako jeho fungující a prosperující součást.