Ing. arch. Alexandra Hoffmannová

2017

Konference si klade za cíl tematizovat proměny barevnosti v architektuře jakožto odrazu dobových teorií, společenské atmosféry, dostupnosti stavebních materiálů a technologií, i trendů ve výtvarném umění a v designu. Příspěvky se zaměří zejména na vývoj v Československu druhé poloviny dvacátého století, s možným přesahem v prostoru i čase. Konference usiluje postihnout rovněž fenomén morálního i fyzického stárnutí, vrstvení a vliv místního kontextu. Konference umožní prezentovat dílčí výsledky výzkumu doktorandů na FA a FSV ČVUT v Praze a na dalších vysokých školách se zaměřením na architekturu, výtvarné umění, stavební technologie a humanitní vědy. Výzva k účasti na konferenci bude zveřejněna formou hromadného emailu, plakátů v prostorách dotčených vysokých škol, na webových stránkách FA ČVUT v Praze i na nově vytvořeném oborovém portálu http://povalecnaarchitektura.cz. O konání konference budou informovány další univerzity v České republice a na Slovensku i další odborná a výzkumná pracoviště (Národní památkový ústav, Akademie věd ad.). Výstupem konference bude elektronická recenzovaná publikace, o rozsahu cca 200 stran (dle počtu účastníků), která vyjde v průběhu akademického roku 2017/2018. Téma barevnosti v architektuře je koncipováno v návaznosti na výzkumný projekt "Formování moderní architektury veřejným zájmem a proměnami životního stylu" (SGS15/220/OHK1/3T/15) ve třetím roce jeho trvání.

Detail

2017-2019

Kulturní dům vzniká po r. 1945 jako nový stavební typ, který se na rozdíl od už existujících kulturních staveb vyznačuje svojí multifunkčností a univerzálností. U jeho vzniku sehrává zásadní roli ideologie, stává se kulturním a politickým centrem socialistické společnosti. Kromě snahy o zvyšování kulturní úrovně je využíván pro propagování strany a vlády, rozšiřování jejich usnesení, popularizaci vědy a techniky, výchovu mládeže a má sloužit jako středisko kultury a zábavy. Zároveň funguje jako prostředek propagandy a kontroly nad uměním a kulturním děním. Paralelně s tím ale nechává vzniknout několika alternativním hudebním a divadelním scénám a zároveň přináší i alternativu v architektuře. Díky svému umístění sehrává také důležitou roli v rámci urbanismu města - nachází se v jeho centru s dobrým napojením na veřejnou infrastrukturu a pro svou spádovou oblast se stáva důležitým kulturním ohniskem. V současné době jsou kulturní domy zejména laickou veřejností přijímány převážně negativně, jako pozůstatek minulé doby, který se v mnoha případech špatně začleňuje do součastnosti. Tomu napomáhá často sporné urbanistické umístění, naddimenzování, ekonomicky složitý provoz a nálepka socialistické architektury. Jak se má tedy s těmito stavbami v současnosti nakládat? Sehrávají pořád důležitou roli v komunitě a kultuře, nebo byla tato forma trávení volného času již překonána? Je ekonomicky výhodné je udržovat při životě, rekonstruovat? Je možné je transformovat tak, aby odpovídaly současnému způsobu života a zachovaly si svoje architektonické kvality? Cílem projektu je nalézt odpovědi na tyto otázky, pokusit se vytvořit metodiku, jak přistupovat ke konverzi kulturních domů a zároveň pomocí osvěty mezi laickou i odbornou veřejností zlepšit jejich reputaci a začlenění do dnešní společnosti a organismu města jako jeho fungující a prosperující součást.

Detail