TO NEMOCNÉ MÍSTO ZENKLOVA - KDYŽ POTŘEBUJI POMOC - (AZYLOVÝ DŮM ZENKLOVA)

Přijíždím do Horní Libně směrem od Palmovky a průjezdem pod železničním mostem jako by člověk vjížděl do jiného světa. Do světa, kde se zastavil čas v 60. letech minulého století. Za mostem mě čeká pohled na prázdné parcely, chodníky slepené z různých materiálů, popelnice volně stojící před domy a autoservisy na každém kroku. Místo působí neuchopitelně, neměstsky a nefunkčně. Tématem semestru je azyl. Azyl pro lidi. Pomoc a bezpečí. Možná to může fungovat recipročně a azyl, pomoc, může být poskytnuta i místu, které pomoc bezpochyby potřebuje. Prostor, který si zprivatizuje azyl s domovem pro seniory, kteří soukromí potřebují, může být nahrazen intenzivnějším, hustějším náměstím. Konec konců, hustota a intenzita může být přesně to, co Horní Libeň potřebuje. Hustota funkcí, dějů a hmot.