Ateliéry

Ateliér Sedlák

A

Praha - brány města

LS 2024

Zadání

 

Brány chápeme jako:

výseče území podél městských radiál

jako lokality s veřejnými prostory především na rozhraní kompaktního města a sídliště

- jako „identifikační“ stavby nebo jejich soubory

Zadání jsou vhodná pro všechny typy semestrálních úloh

Praha

Praha svojí polohou v přibližném středu české kotliny dala v minulosti vzniknout pravidelné, radiální soustavě historických cest, které vstupovaly do města ze všech směrů a svými azimuty směřovaly do blízkých i vzdálených zemí a měst. Po nich byly cesty i pojmenovány a jejich směry a trasy dodnes existují. Ve městě jsou tyto směry trvale přítomny v podobě městských radiál vycházejících z jeho vlastního středu.

Původně mělo město cca 30 bran z různých časových období. Většina jich zanikla, ale vstupy do města z různých směrů zde zůstaly a jsou do jeho struktury natrvalo vepsány v podobě významných městských tříd. Ve městě, které se rozrůstalo se třídy prodlužovaly napříč vznikajícími letokruhy  zástsvby a brány se posouvaly dále od středu města. Dnes existují spíše potenciálně anebo v symbolické podobě jako místa předělů městských struktur, hranic čtvrtí, náměstí nebo lokálních center.

 Brány města

Slovo „brána“  v češtině pochází od slova bránit, oddělit, latinské synonymum „porta“ chápeme také jako vstup, přístav, ale také útočiště, které má vstřícnější význam. Brána je nedílně spojená s cestou a je významově nejen uzavřením, ale i otevřením. 

Brána jako stavební útvar obecně umožňuje průchod do nitra celku. V rámci zadání ji především chceme chápat jako prvek utvářející i označující předěl dvou prostředí, prvek propojující i svorník (komunikačně umožňuje spojení části světa, „vně“ a „uvnitř“). Brána v sobě takto nese význam symbolický a plní odedávna také roli representativní. Vypovídá o charakteru a ambici města a uvozuje povahu prostředí za ní .

Z urbanistického pohledu je možné chápat brány nejen jako stavby. Je možno o nich uvažovat jako o transitních  územích v různých podobách, významech i měřítcích. Od geografických útvarů (např.Moravská brána, Porta bohemica), přes vnější pásma zástavby měst (suburbie, periferie), po lokality vytvářející předěly typů urbánních struktur nebo administrativních celků. Samozřejmě jsou také po uskupením staveb (např. La Défanse v Paříži) a konečně vlastní stavbou (ktrou není nutně oblouk, ale spíše pro místo  předělu nějak významná stavba). V jistém smyslu je i celý průběh, městské radiály a jejího  okolí vstupem do středu města.

Smysl a cíl zadání

Očekávaným cílem a smyslem zadání je povýšení kvality především periferních úseků městských radiál,  často  tvořených  méně kvalitní zástavbou, artikulovat jejich monotóní průběh pomyslnými branami  a spojovat části města  v místech přetržených vazeb a rozmlžených rozhraní. specificky také vytvářet svorník   mezi  dnes odtrženými sídlišti a kompaktním městem. 

Místa k řešení

Komposičně a významově jsou stěžejními tři místa (červeně vyznačené), která z vnějšku vymezujíc triangulární prostor historického města. Jako proces decentralisace a odlehčení historickému centru je možno vnímat korunu deseti  vyurčených míst bran (žlutě vyznačené), které chceme  řešit jako svorníky dnes roztrženého města mezi jeho kompaktní částí a sídlišti. Jsou tak téměř vždy na rozhraní různých prostředí (hlavně typologických charakterů urbánní struktury) a tam, kde toto rozhraní protíná linie stezek, cest městských tříd, řek apod.

 

 

                                                                   Zadání – úlohy

(zadání jsou vhodná pro všechny typy semestrálních úloh)

1.     ATUR jako výseč města podél jeho (historické) radiální trasy – branou je zde celá trasa s blízkým okolím

2.     ATSS jako lokalitu, místo předělu, rozhraní charakterů zástavby (vývojových letokruhů) – branou je zde část města, případně lokální centrum

3.     ATOS jako místo pro objekt identifikační, ikonické povahy (brána, výškový objekt, veřejný prostor)

4.     ATBS jako místo pro objekty dotvářející prostředí lokalit a doprovázející identifikační stavby

5.     ATVZ – dle dohody

6.     D; DSN, ATRN; ATSBP a ostatní dle dohody

 

Způsob (spolu) práce

Na semestrálním projektu je v rámci urbanistické úlohy předpokládána možnost týmové spolupráce. Tým zpracuje vybraný segment města, jehož osou je městská radiální třída (urbanistický projekt) a jednotlivci v některém z těchto území zpracují podobnější urbanistický projekt vlastního rozhraní (soubor staveb, regulační plán) nebo vlastní bránu (v podobě souboru staveb, občanské nebo bytové stavby, resp. volného zadání).

Výsledné práce budou m.j. vloženy do společného plánu celku města.

Za obsah této stránky zodpovídá: Ing. arch. Jan Sedlák