Ateliér Sitta

Proč tento projekt?

Hrad Bouzov, perla střední Moravy a jedno z nejvyhledávanějších míst regionu, má mnohem víc než jen pohádkovou atmosféru – skrývá i zanedbaný klenot: hradní park v jeho blízkosti. Většina návštěvníků dorazí na jeho návštěvu automobilem, kde je však překvapí rozlehlé asfaltové parkoviště.

Jako taková kulisa kolem hradu figuruje hradní park založený v 19. století. Dlouhá léta je však udržovaný pouze v rámci nejnutnějších zásahů. Je potřeba jej resuscitovat a adaptovat na současné potřeby. Výzvou je tedy skloubit historický kontext parku se současnými intervencemi. Jak skloubit tradici s inovací?

Co očekáváme?

Nutností je řešení celkové koncepce parku a cestní sítě, návrh nových výsadeb. Nesmí být opomenuto řešení vstupů do areálu od parkoviště, ale i z návsi, a nástupů k hradu přes samotný park. Pro potřeby jednotlivých zadání je možno uvažovat také se zapojením kopce Bakule a širším napojením do krajiny.

Dále:

- návrh jednotlivých míst zastavení / u studánky a dalších objektů rozptýlených v parku

- návrh nového amfiteátru pro konání venkovních sezónních akcích včetně zázemí

- nová náplň stávající lesovny a skleníku

Součástí řešení bude i koncepční návrh informačního a navigačního systému.

Návrh, který zde vznikne, má reálný potenciál ovlivnit budoucí podobu areálu a stát se inspirací pro další projekty. Možnost konzultace s odborníky z NPÚ.

Proč tento projekt?

Žatecký hřbitov je místem, kde se ukládá paměť města a jeho obyvatel. V minulosti měl jasnou prostorovou strukturu definovanou alejemi stromů Tato struktura je dnes z velké míry rozmělněna. To se týká i vstupu do hřbitova, který býval velmi důležitým gestem. Dnes je tento vstup dokladem všeobecného úpadku hřbitovní architektury u nás.  S tím souvisí i nedostatek pozornosti a péče věnované vegetaci, zejména stromům. Ty jsou přitom tím, co dávalo hřbitovu jeho nezaměnitelnou podobu. Vstup na hřbitov a jeho bezprostřední okolí jsou jen dalším dokladem bezkoncepčního přístupu. Původně druhý vstup je dnes zamořen reklamami kamenictví a výstavkou upadlé kultury pomníků. Dominantou prostoru je dodnes kaple, jejíž okolí rovněž volá po kultivaci.

Co očekáváme?

Prostoru je nutné v prvé řadě vrátit důstojnost. V podstatě to znamená odstranění všeho, co do prostoru nepatří, novou kvalitní a sjednocující dlažbu, odstranění a obnovu vegetace, osvětlení, orientační grafiku a mobiliář. Nové zásahy musí přitom nejen respektovat to, co je kvalitní, ale současně vstoupit do prostoru s tím, že i naše doba dokáže být kreativní a sebevědomá.

Zatímco návrh zázemí a administrativy na levé straně vstupu není předmětem zadání, uvítáme názor na vizuální podobu tohoto objektu. Součástí návrhu mohou být i kultivované návrhy pomníků jako vzor, který se snaží být nejen výtvarně kvalitní, ale je současně osvětou pro špatně informované publikum. 

Why this project?

Imagine that you wake up one day in the morning, there is no running water, no electricity, and no internet, and for that matter not a wastebasket – all things that we take for granted. Yet hundreds of millions people live like this. This project is a challenge to seek solutions for a scenically beautiful place on Fiji, an archipelago in the Pacific Ocean.

This challenge is happening under auspices of LAGI, an organisation with a mission to change current modus operandi. For this modus operandi is characteristic that words like sustainability become quite vacuous. Yet projects like Fiji Challenge could be quite seminal for changing the ways that developing countries go about fulfilling the agenda of sustainability. It a chance to start from the scratch, forget about bureaucratic red tape or a consumeristic way of life, which could be also described as a consuming future of coming generations.

Studio Sitta – Chmelova is not new to such a challenge. Our students participated successfully in a number of LAGI competitions, even as finalists like for example LAGI Kobenhaven. A number of publications is a testimony to efforts of our students.

We encourage our students to take risks, to go, where they never been before. Essential for the success in such event is the ability to think conceptually. This is a unique chance to engage in design discourse with bright minds from many countries of the world.

We invite you to undertake this journey. Our success is uncertain but there is not an excuse for not trying. For further details, refer attached documents:

https://lagi2025fiji.org

Full Brief https://landartgenerator.org/lagi2025/LAGI2025-Fiji-DesignGuidelines.pdf

Proč tento projekt?

I pro netrénované oko je zřejmá schizofrenie pražského horizontu. Na jedné straně jeden z neuvěřitelně okouzlujících obrazů historické Prahy, na straně druhé horizont zjizvený monstrózními billboardy a plejádou nedávno vybudovaných ohyzdností. Přesto je Praha poměrně porézní město s velkým množstvím míst, která by mohla být umocněna uměleckými intervencemi. Zatímco se Praha s chutí pustila do projektu nové filharmonie, věříme, že v bohaté mozaice možností setkání s moderním uměním chybí jeden prvek, kterým je venkovní sochařská zahrada a galerie.
Místem vybraným pro tento projekt je rozlehlý, dříve agrární pozemek, nyní louka u vyvýšené plošiny na okraji řeky Vltavy. Známý jako Divčí Hrady se nachází těsně nad železniční stanicí Smíchov. Z okraje kopce se vám před očima rozvine široké panoráma města.

Co očekáváme?

V ideálním případě by projekt byl spoluprací studentů architektury a krajinářské architektury. Jako vedoucí studia můžeme vyplnit potenciální mezeru ve znalostech. Studenti krajinářské architektury mohou nominovat vhodnou lokalitu a navrhnout pouze přibližný objem stavby a začlenění stavby do okolní krajiny.
Galerie bude umístěna v dostatečné vzdálenosti od chráněného území. Přechodová zóna mezi navrhovanou galerií a chráněným územím by měla být pečlivě navržena. Galerie bude převážně podzemní se střechou, aby byla vhodná i pro umělecké instalace. V objektu bude obvyklá občanská vybavenost, kavárna s cca. 50 míst, možnost venkovního posezení, kanceláře a dílny. Servis může probíhat podzemním tunelem. Rampy musí být začleněny do krajiny. Celá budova by byla v kategorii topografické architektury. Možnou referencí je Ch Chu Contemporary Art Center Naoshima v Tokyu nebo v tuzemsku Archeopark Pavlov na jižní Moravě. Vznikne i amfiteátr, spíše zemská socha než zjevně strukturované místo, místo pro veřejná shromáždění.
Okolní krajina nebude pěstěným typem, ale ukazatel procesu transformace krajiny. Výzvou je zde najít umělecké vyjádření pro eco sdělný design. Návrh tedy nemusí být trvalý, ale může také zahrnovat postupný zánik.

Téma musí být vedoucím předem odsouhlaseno.