Autoři
Kopp, L.
Publikováno v
In: Architecture in Perspective 2020. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava. Archiv VŠB-TUO, 2020. p. 6-12. ISBN 978-80-248-4450-3.
Rok
2020
Související lidé
Ústav
Anotace
Tento text představuje a kriticky reviduje dosavadní závěry výzkumů věnujícím se ekonomickým aprostorovým vlastnostem měst. V současnosti přinášejí nejvíce výsledků práce zabývající se urbánní morfologií rozšířenou o metodu Space syntax, která zkoumá nediskursivní vlastnosti prostoru, analyzuje jeho vzájemné vazby a konfiguraci. Tyto studie se opírají o teorie natural movement a movement economy, dále pracují s konceptem centrality. Jejich tezí je, že prostorový vzorec měst a jeho uspořádání samo o sobě generuje pohyb ve městě, a že právě tento pohyb je hlavním atraktorem pro obchod a služby. Prokazují souvislosti mezi distribucí socioekonomických aktivit ve městě a vzorci přirozeného pohybu lidí, integrací jednotlivých prvků uliční sítě, typologií parcel a sídelní hustoty. Přestože diskutované práce významně prohlubují vědecké poznání o fungování dnešních měst, jejich revizí je možno nalézt nový směr k zevrubnému zkoumání prostorových a historických faktorů stojících za rozmístěním a distribucí typologického spektra vybavenosti v prostoru a čase. Studium literatury tak představí zásadní koncepty, které jsou pro práci důležité.
Autoři
Kopp, L.
Publikováno v
Urbanismus a územní rozvoj. 2023, XXVI(5/2023), 10-19. ISSN 1212-0855.
Rok
2023
Související lidé
Anotace
V prostředí územního plánování dochází k postupnému (re)etablování strukturálního pohledu na uspořádání měst. Jedním z primárních nástrojů strukturálního územního plánování je rozdělení území města na základě jeho převažujícího charakteru na menší, skladebné prostorové jednotky. Převažující kvalitativní přístupy s sebou však nesou řadu omezení, mj. v jejich reprodukovatelnosti, empirické objektivitě, ale také náročnosti z pohledu časových a institucionálních kapacit. Cílem příspěvku je na případové studii hl. m. Prahy předložit jeden z možných alternativních přístupů ke klasifikaci a prostorovému vymezení urbanistické struktury, který vychází z etablující se disciplíny kvantitativní urbánní morfologie. Tento přístup je zaměřen na zvýšení objektivity popisu urbanistické struktury měst, nevázaný na předem definované hranice nebo kategorie. Kategorie struktur jsou definovány statisticky pomocí měřitelných znaků základních strukturálních konceptů městské formy a následného zachycení vztahů mezi nimi. Představená metodika nabízí aplikaci zejména v rámci tvorby územně analytických podkladů jako empirický podklad či evaluační nástroj umožňující doplnění nebo revizi postupů založených na kvalitativním přístupu vymezování a charakterizování typů urbanistické struktury měst.