Autoři
Lehkoživová, I. ed. - Zikmund, J. ed. - Tóthová, L. ed. - Aulický, V. ed. - Efler, T. ed. - Hájek, P. ed. - Beran, L. ed. - Červinka, J. ed. - Fragner, B. ed., - Potůček, J. ed.
Publikováno v
Praha: CTU FA. Research Centre for Industrial Heritage, 2024. ISBN 978-80-01-07330-8.
Rok
2024
Související lidé
Ústav
Autoři
Lehkoživová, I. - Zikmund, J. - Beran, L. - Potůček, J. - Fragner, B. - Aulický, V. - Freiwillig, P. - Zavadská, B. - Suchomel, J., - Mácha, V.
Publikováno v
Praha: CTU FA. Research Centre for Industrial Heritage, 2024. ISBN 978-80-01-07322-3.
Rok
2024
Související lidé
Anotace
Budovy telefonních ústředen dnes představují jednu z nejohroženějších skupin průmyslového dědictví. Expertně navrhované stavby v sobě ukrývaly objemná elektromechanická zařízení a zároveň vyjadřovaly technický pokrok a společenský význam veřejné telekomunikační sítě. Analogové systémy však byly záhy nahrazeny digitálními, nevyžadujícími již velké prostory ani lidskou obsluhu. Jejich budovy tak ztratily svůj smysl a mizí v rukou nových vlastníků. Kniha přináší přehled technologického, typologického a architektonického vývoje těchto staveb v Československu, věnuje se společenským a politickým souvislostem jejich vzniku i jejich autorům. Publikace vznikla jako součást projektu Průmyslová architektura druhé poloviny 20. století: Extenze, transformace a identita (DH23P03OVV016) v programu na podporu aplikovaného výzkumu v oblasti národní a kulturní identity NAKI III.
Autoři
Beran, L.
Publikováno v
Zprávy památkové péče. 2024, 84(2), 197-204. ISSN 1210-5538.
Rok
2024
Související lidé
Anotace
Studie si klade za cíl poznání stavebního vývoje a současného stavu významného pražského průmyslového areálu a především analýzu památkových hodnot, které jeho stavby nesou. Předpokládá, že běžná formální kritéria k vyhodnocení nestačí, že je zapotřebí vřazení těchto staveb do dalších, pro ně patřičnějších souvislostí – jak do zvláštního domácího hospodářského a politického vývoje, tak do obecného, globálního vývoje stavebních konstrukcí a technologií. Obsah archivních fondů, vzniklých činností zdejších stavebníků a pro ně pracující stavební společnosti, byl proto konfrontován s dobovou i recentní literaturou a zkoumáním in situ. Výsledná zjištění zpřesňují a prohlubují poznatky, na jejichž základě byla část staveb již před dvaceti lety prohlášena za kulturní památku – budoucnost předmětného areálu tedy již příliš neovlivní. Mohou však nasměrovat pozornost k dosud spíše přehlíženému dějinnému období poválečné obnovy a transformace i k aktuální problematice historie a ochrany mladší průmyslové architektury. V nejobecnější rovině pak prohlubují chápaní komplexního vztahu architektury a konstrukce.