Autoři
Rykl, M. - Kolovský, M. - Holeček, J. - Kostelníková, N. - Hurná, D., - Sedlická, J.
Publikováno v
In: Dějiny staveb 2019. Plzeň: Ing. Petr Mikota, 2019. p. 237-266. ISSN 1803-0777. ISBN 978-80-87170-70-0.
Rok
2019
Podkategorie
Stať ve sborníku
Související lidé
Anotace
Stavebně historický průzkum , zpracovávaný učitelem a studenty fakulty architektury učinil vrstevnatou sondu do stavebních dějin jednak objektu samého, jednak přinesl informace širšího dosahu. Obohatila se znalost o kadaňských městských hradbách. Poodhalena byla disposice domu, který „kolonizoval“ v raném novověku již méně_ potřebný parkán. Dům od 16. do 18. stol. byl síňového typu, bezpochyby patrový. V období baroka v blíže neurčitém čase ve 2. polovině nebo na konci 18. stol. dochází k vyčlenění chodby a proměně síňového domu na chodbový. Pozoruhodná a příznačná je mentalita živnostníka a pronajímatele bytů F. J. Krehana, projevující se jednak velkou přestavbou 185-52, ale i stálou stavební aktivitou a také úsporností až lakotou. Dějiny kolem 2. světové války přinesly kromě všudypřítomného scénáře výměny obyvatel také pozoruhodné artefakty v podobě obětiny, či spíše návratové vzpomínky, které jsou výzvou k speciálnímu výzkumu.
Autoři
Rykl, M. - Kolovský, M.
Publikováno v
In: Dějiny staveb 2019. Plzeň: Ing. Petr Mikota, 2019. p. 189-196. ISSN 1803-0777. ISBN 978-80-87170-70-0.
Rok
2019
Podkategorie
Stať ve sborníku
Související lidé
Anotace
Průzkum pozůstatků kostela sv. Apoleny s kaplí Panny Marie Pomocné odhalil dříve netušený prvotní záměr na stavbu poutního areálu s ambity, které měly propojovat objekt kostela s kaplí, ve které se nacházel údajně zázračný pramen. Tento velkolepý záměr však nebyl nikdy realizován a kostel s kaplí byl posléze utilitárně dokončen, aby mohl sloužit základním duchovním potřebám. Podoba zaklenutí je netypická a poukazuje v případě kostela na urychlené dokončení stavby. V navazujícím bádáni společně s doc. Milenou Hauserovou vystupují nové souvislosti dispozice kostela a podoby zaklenutí kaple, které odkazují k možnému autorství z okruhu rodiny Dietzenhoferů, zvláště Kryštofa. Stavbu kostela by to pak posouvalo až do poslední čtvrtiny 17. století.