M.A. Klára Ullmannová

Mgr. Veronika Vicherková, Ph.D., M.A. Klára Ullmannová

Prague’s historic center was listed as a World Heritage Site of an Outstanding Universal Value in 1992, due to it being an example of an urban development that goes back to the medieval ages and an urban architectural ensemble of outstanding quality with its monuments and townscape that is associated with key historical events. However, following the reports of two monitoring missions by the World Heritage Committee, in 2008 and 2019, the visual integrity of the center was deemed to be at risk in Decision 44 COM 7B.44 for the year 2021. Multiple issues were highlighted, including oversized buildings and amalgamations, unregulated rooftop interventions, and transportation management issues. This paper delves into the discussion surrounding oversized structures and their impact on the visual integrity of Prague's historic center. To this aim, it revisits the definition of integrity and its prerequisites and analyzes the committee's decision and the diverse local reactions – including the official state party's response and the measures undertaken to protect the center's visual integrity. The cross-examination of documents, discourses, and practical applications highlights the multitude of challenges involved in assessing visual integrity and implementing effective preservation methods.

Detail

M.A. Klára Ullmannová

15113 Ústav teorie a dějin architektury

The architecture of the second half of the 20th century in Czechia1 (including post-war architecture) is imbued with conflicts over its interpretation as heritage, which are to some extent connected to broader issues of society’s relationship to the heritage of its recent past. To be precise, it is about the architecture built between the Second World War and the Velvet Revolution in 1989, which marked the transition from a totalitarian to a parliamentary system. In this paper, I firstly present the background of post-war architecture in Czechia and the current research in this field. In the latter part, I outline some of the discourses with examples arising from contemporary debates in expert circles. Finally, I discuss how this topic links to censorship.

Detail

M.A. Klára Ullmannová

The paper, adapted from a previous master thesis, aims to contribute to the examination of how an ‘authorized heritage discourse’ operates in the process of production of a World Heritage site, and how it interacts with the ‘difficult’ cultural context of Central and Eastern Europe. Working with the case of the World Heritage site of the Erzgebirge/Krušnohoří Mining Region, a transboundary cultural landscape split between Germany and the Czech Republic, I study the discourses participating in the nomination and designation of this World Heritage site using discourse analysis. I argue that in the selected case, the ‘authorized heritage discourse’ of the World Heritage Convention is adopted in order to acquire the inscription and achieve legitimisation. This results in accentuation of an ostensibly objective and cohesive narrative at the expense of the ‘difficult,’ uncomfortable discourses associated with the vast heterogeneous landscape.

Detail

prof. Ing. arch. Petr Vorlík, Ph.D., Mgr. Jan Zikmund, Ph.D., doc. mgr Hubert Kamil Guzik, Ph.D., Mgr. Lukáš Beran, Ph.D., Ing. arch. Mgr. Klára Brůhová, Ph.D., Mgr. Veronika Vicherková, Ph.D., PhDr. Miroslav Pavel, Ph.D., Mgr. Tereza Pokorná, Mgr. art. Lucia Tóthová, M.A. Klára Ullmannová

15113 Ústav teorie a dějin architektury

Autoři této knihy čtenářům zprostředkovávají klíčové procesy v architektuře osmdesátých let – zejména rostoucí úsilí o kritickou vnitřní sebereflexi, reálné vyhodnocení možností našeho stavebnictví a snahy o jeho revitalizaci nebo reakce na tehdy aktuální společenské či mezinárodní výzvy. A s ambicemi naznačují i okolnosti jejich (ne)naplnění v reálné tvorbě. Na pozadí institucionálního a myšlenkového zázemí představují tuto architekturu jako složitou a v mnoha ohledech protikladnou mozaiku. Ta odráží jak rozvolněný konzumně orientovaný životní styl, tak i všudypřítomnou unifikovanou výstavbu v ekonomicky a morálně slabém režimu. Zahrnuje jak setrvačnost sociální politiky státu, tak exkluzivní služby prominentům. Pečlivě moderovanou ideologickou reprezentaci prostřednictvím okázalých budov i lehce „diverzní“ prosakování a posléze i naplnění západních inspirací. Masivní vytěžování a ničení přírody a zároveň plány na tvorbu udržitelného životního prostředí. Technokratickou organizaci práce architektů a stejně tak jejich schopnost nalézt pozitivní soukromé niky v alternativní kultuře. Jestliže se éra osmdesátých let jeví jako mimořádně rozporuplná, pak architektura nemohla být jiná.

Detail

prof. Ing. arch. Petr Vorlík, Ph.D., Mgr. Jan Zikmund, Ph.D., Mgr. Jana Bukačová, Mgr. Tereza Pokorná, Mgr. art. Lucia Tóthová, M.A. Klára Ullmannová

15113 Ústav teorie a dějin architektury

Cílem výsledku Specializovaná mapa s odborným obsahem bylo topografické zmapování architektonického dědictví osmdesátých let v České republice, které mělo syntetizovat poznatky z plošného průzkumu, probíhajícího po celou dobu řešení grantu. Záměrem, na rozdíl od ostatních výstupů projektu, bylo představit vybraný soubor poznatků o architektuře formou jedné ucelené a veřejnosti přístupné platformy, kde budou informace navázány na geografickou polohu staveb a kde s nimi bude možno aktivně uživatelsky pracovat pomocí filtrů a provázanosti záznamů. Záznamy nabízí informace nejen o historii, ale výše uvedeným propojováním do vzájemných souvislostí a celků umožňují i vyhodnocování z pohledu současného a budoucího potenciálu a především památkových hodnot. Specializovaná mapa se dělí na čtyři základní bloky – mapa, stavby, autoři, akce –, které mají představit architekturu osmdesátých let z širšího úhlu pohledu a podchytit vybrané nejvýznamnější jevy v dobovém dění.

Detail

M.A. Klára Ullmannová

15113 Ústav teorie a dějin architektury

Zdeněk Edel (1923–2015) vystudoval architekturu na AVU u Jaroslava Fragnera, působil ve Státním projektovém ústavu obchodu a v Krajském projektovém ústavu v Praze. Mezi jeho nejvýznamnější pražské stavby patří Parkhotel, PZO Kovo nebo administrativní komplex Vlasta. V Nymburku realizoval budovu Eliška a obecní dům. Při rozličných zadáních dokázal produkovat návrhy funkčně i výrazově adekvátní účelu, a zároveň ctít charakter prostředí.

Detail

prof. Ing. arch. Petr Vorlík, Ph.D., Mgr. Jan Zikmund, Ph.D., doc. mgr Hubert Kamil Guzik, Ph.D., Ing. arch. Mgr. Klára Brůhová, Ph.D., Mgr. Veronika Vicherková, Ph.D., Mgr. Jana Bukačová, M.A. Klára Ullmannová

15113 Ústav teorie a dějin architektury

Stavebnictví v normalizačním Československu nenabízelo široké možnosti pro plné rozvinutí představ architektů. Nadechnutí experimentálních šedesátých let sice přineslo celou řadu inovací, z nichž se řada dostala i do každodenní praxe, ale upřednostnění kvantity nad kvalitou a stále zoufalejší hospodářská situace vedly k všeobecnému nedostatku i omezenému prostoru pro tvůrčí práci. Rozpor mezi ambicemi tvůrců a reálnými možnostmi stavebnictví vyvrcholil právě v osmdesátých letech. Existovala sice úzká skupina staveb, které měly z podstaty svého zadání nebo díky prominentnímu investorovi zajištěny individuální přístup, bezmála neomezené rozpočty, a třeba i zahraniční dodávky, ale u všech ostatních museli tvůrci a dodavatelé za nemalého osobního úsilí a rizika často improvizovat. Chtěl-li architekt v churavém hospodářství a normalizačním bezčasí prosadit svou autorskou představu, stalo se kreativní přetváření všeho dostupného a ohýbání pravidel jeho každodenním chlebem. Vyhledával skuliny v jinak spíše rigidních prefabrikovaných konstrukčních nebo fasádních systémech (viz text Skelet), upravoval nebo do nezvyklých pozic osazoval dostupné standardní prvky (viz texty Transfery, Keramika), přidával na povětšinou fádní budovy zajímavé doplňky v podobě lodžií, portálů, markýz (viz text Jekly), zapojoval do projektů a realizací veřejnost i umělce (viz text Hřiště), přesvědčoval výrobce, spolupracovníky a výzkumná pracoviště k ojedinělým experimentům (viz text Počítače) nebo k pověstnému tuzemskému „high-tech na koleně“ (viz text Transfery) a v neposlední řadě usiloval o alespoň částečný návrat rukodělných, řemeslných detailů a lidštějšího měřítka (viz text Cihly a dřevo). To vše na pozadí všudypřítomné, celospolečenské improvizace a shánčlivosti (viz texty Kultura protislužby a Stavím, stavíš, stavíme).

Detail

prof. Ing. arch. Petr Vorlík, Ph.D., PhDr. Miroslav Pavel, Ph.D., Mgr. Veronika Vicherková, Ph.D., Bc. Štefanida Šramkova, M.A. Klára Ullmannová

15113 Ústav teorie a dějin architektury

Inventarizace prvků metodou stavebně-historického průzkumu. Průzkum se věnuje Společenskému domu v Neratovicích, který svou postupnou architektonicko-stavební genezí spadá mezi zástupce české poválečné architektury šedesátých až osmdesátých let dvacátého století.

Detail