Mgr. Lukáš Beran, Ph.D.

2023-2027

Obecným cílem projektu je rozvíjení specifické národní a kulturní identity prostřednictvím poznání, interpretace, vyzdvižení kulturního významu a možností udržitelného zachování v současné době jedné z nejohroženějších skupin stavebních památek druhé poloviny 20. století, dosud stále přehlížených a nedoceněných i v rámci širokého spektra témat průmyslového dědictví. Projekt přímo navazuje na dva projekty NAKI, jichž bylo VCPD FA ČVUT řešitelem a využívá a rozvíjí výsledky dosaženého poznání pro další úroveň syntetizujícího a vyhodnocujícího výzkumu a jeho další aplikaci. Obsah pojmu průmyslové dědictví je totiž třeba rozšířit oproti dosavadnímu (tradičnímu) vnímání, chápání a zpracování. Konkrétním cílem projektu je proto poznání posunout ve dvou tematických a metodických liniích. V prvé řadě v časovém rámci, tedy se zaměřením na dosud nezmapovanou, přehlíženou a ohroženou kulturní vrstvu průmyslové architektury druhé poloviny 20. století, s potřebnými kontextuálními přesahy oběma směry – jak do meziválečného období, tak do transformačních devadesátých let. Paralelní linie pak sleduje doprovodné společenské jevy, jež ve sledovaném období přinesly potřebu a hledání nových interpretačních rovin průmyslového dědictví a vznik programových snah o jeho záchranu. Téma, obsah i formální zpracování aplikačních a publikačních výsledků výzkumu jsou zvoleny tak, aby byly bezprostředně využitelné v oblastech činnosti profesních a vzdělávacích organizací, orgánů státní správy a samosprávy, soukromých subjektů, výzkumných institucí a v neposlední řadě odborné i laické veřejnosti. Především pak, na základě trvalé a mnohaleté činnosti VCPD FA ČVUT při ochraně hmotného kulturního dědictví obecně, konkrétně využitelné odborem památkové péče Ministerstva kultury, a to jak v případě řízení o prohlášení a zrušení prohlášení věci za kulturní památku, tak při jednání poradních orgánů odboru.

Detail

2022

Příprava souboru specializovaných výukových prezentací, zprostředkujících srozumitelnou a přitažlivou formou základy typologie a konstrukcí industriální architektury, především ve vztahu k navrhování jejich nového využití.Metoda práce: Zpřístupnění, využití a zhodnocení poznatků z oboru průmyslového dědictví, shromážděných při řešení výzkumných projektů v rámci VCPD FA spolu s velkým množstvím srovnávacího materiálu. Praktická část cvičení následně poskytne okamžitou zpětnou vazbu k dalšímu zdokonalení výstupu. Výstupem projektu bude soubor výukových prezentací.

Detail

2018-2022

České poválečné architektuře je v posledních letech věnována intenzivní pozornost odborné i laické veřejnosti. Vznikají desítky publikací, výstav a výzkumných projektů, které se soustředí zejména na fenomén optimistických šedesátých let a na dozvuky této éry v letech sedmdesátých. Architektura následujícího období zatím bohužel zůstává zcela mimo pozornost. Osmdesátá léta si však, i přes normalizační společensko-politické souvislosti, zaslouží podrobnější zkoumání. Přinesla mnoho nových myšlenek. Navzdory politickým restrikcím do Československa ze zahraničí prosakovaly soudobé teorie, včetně postmoderní humanizace moderního, resp. zprůmyslněného stavebnictví a prvních náznaků zodpovědnějšího přístupu ve vztahu k životnímu prostředí. Mnoho aktivit a diskusí odborné architektonické obce dostávalo ráz hledání paralelní, polidštěné reality (např. Urbanity, Malovaná architektura) a v druhé polovině dekády tento společenský kvas jistě zrcadlil i postupné rozvolňování režimu. Spolu s dozvuky projektů let šedesátých a sedmdesátých a souběžně s vrcholně centralizovanou, zpolitizovanou standardní produkcí osmdesátých let se tak i ve stavební praxi postupně prosazovaly souběžné, alternativní proudy a vysoké ambice přesahující sevřenou atmosféru doby i hranic socialistické země. Projekt NAKI se soustředí na mapování architektury daného období, jejího teoretického pozadí, konkrétních projektů a staveb, interiérů, konstrukcí, a v neposlední řadě i na zaznamenání současného stavu sledovaného stavebního fondu.

Detail

2016-2020

.Obecným cílem projektu je rozvíjení specifické národní a kulturní identity i integrity v kontextu evropské a světové kultury prostřednictvím poznání, formulace a vyzdvižení kulturních hodnot stavebních památek průmyslového dědictví, které je nezbytné pro zachování jejich hodnot při novém využití. Projekt přímo navazuje na výsledky projektu NAKI Industriální topografie ČR, využívá a rozvíjí jeho databázi pro syntetizující a vyhodnocující výzkum, který poskytne strukturovaný výběr exemplárních památek průmyslového dědictví a jejich typických situací, a to v podobě specializované mapy s odborným obsahem, doprovázené výstavami a monografickými publikacemi. Vzhledem k evidované nízké míře zachování hodnot, specifických pro širokou oblast průmyslového dědictví, vychází z interpretace průmyslových budov či jejich souborů a formuluje jejich obecně kulturní hodnoty, a to ve dvou metodických liniích: Hlavní linie sleduje obecné principy jejich vzniku, které jsou zároveň základními principy průmyslové civilizace – racionalizaci navrhování a provádění, tvůrčí specializaci, typizaci a globální transfer zkušeností. Pojímá průmyslové stavby jako komplexní, individuální technicko-architektonická díla, a sleduje především proces jejich návrhu, původ či autorství, a to nezbytně v evropském kontextu. Komplementární linie sleduje jedinečný a zpravidla diskontinuální stavební vývoj průmyslových staveb, pojímá je jako součásti heterogenních souborů, jejichž funkce se v kritických obdobích mění a v post-průmyslové éře zanikají, a charakterizuje tak jejich potenciál pro zachování identity konkrétního místa při jeho dalším rozvoji. Obě linie se protínají v pochopení vnitřně protikladných hodnot, které konkrétní průmyslové stavby a areály průmyslového dědictví v dnešní situaci představují, nezbytném k nalezení jim odpovídajících, konzervačních a zároveň tvůrčích urbanistických a architektonických postupů při jejich novém využití.

Detail

2015-2017

Průmyslová revoluce přinesla zcela nové struktury osídlení, které prakticky v nezměněné podobě dodnes více či méně plní svoji roli. Současné úsilí o nové zhodnocení průmyslových úhorů a nevyužívaných staveb nastoluje širší než pouze architektonicko-stavební otázky. Jakým způsobem tyto proměny a stavební aktivity ovlivní složitou síť hmotných otisků historického vývoje v přilehlém území? Jak se změní stále živá paměť obyvatel a místní komunity? Přinesou zásahy pozitivní nebo negativní dopady na sociálně ekonomický rozvoj a statut území? Lze např. formou participace obyvatel, pozvolnou etapizací nebo vhodnou volbou měřítka zabránit neúspěchu a nepřijetí projektu? Industriální dědictví a problematika jeho nového využití jsou dnes chápány ve velmi širokém záběru, zpravidla však v jeho krajních polohách jednotlivých staveb nebo rozsáhlých ploch brownfields. Dosud málo probádanou, ale v posledních letech stále častěji diskutovanou a naprosto klíčovou tématikou je však střední měřítko na úrovni kulturní krajiny. Tato změna úhlu pohledu vyvolává nové otázky, jak zachovat a chránit průmyslové dědictví v rámci aktivního, žijícího území. Je modernizace těchto území vždy nezbytná? Skrývá se v industriální minulosti inovativní budoucnost, motor ekonomiky a pojidlo kulturních nebo sociálních vztahů? Tyto problémy jsou společné pro všechny země s průmyslovou minulostí, bez ohledu na úroveň jejich industrializace. Je zde mnoho dosud nevyužitých šancí a vnitřních kapacit, které čekají na chytrá řešení. Cílem projektu je přispět k hlubšímu porozumění procesům ovlivňujícím další vývoj oblastí s industriální minulostí a také hledání cest k jejich novému využití: - Historie, otisky industriální minulosti a potenciál území / identita, komunitní prostor, sociální zodpovědnost - Ovlivňování kvality životního prostředí a formování kulturní krajiny - Veřejný prostor jako ohnisko vzdělávání, kultury a inovace - Přírodní procesy a zeleň jako cesta k rehabilitaci území, zhodnocení specifickýc

Detail

2012-2014

Postindustriální éra přinesla nové výzvy - v oblasti kulturně-sociální, ekonomicko-hospodářské a environmentální. Restrukturalizace probíhá ve vyspělých zemích už od konce šedesátých let. Mnoho otázek přesto stále zůstává nezodpovězeno a širší společnost proměnu dosud jako étos nových souvislostí plně nepřijala. Nabízený potenciál průmyslového architektonického dědictví však v kontextu probíhající ekonomické krize, protežovaných zásad udržitelného rozvoje a hledání kulturní identity získává na zvláštní naléhavosti. Cílem projektu je vyplnit dosud prázdná místa v poznání historie průmyslového dědictví a úskalí jeho současného a nového využití: - Prostor, struktura a technologický tok / možnosti nového využití průmyslového dědictví - Průmyslová architektura dvacátého století / historie, souvislosti a úskalí nového využití - Iniciační a nízkonákladové konverze průmyslových staveb - Přírodní procesy a zeleň jako cesta k rehabilitaci území Tyto dílčí úhly pohledu navazují na dosavadní pozná

Detail

2011-2014

Územní analýza a metodika vyhodnocení v kontextu evropských přístupů z hlediska kulturního, ekonomického a sociálního potenciálu.

Detail

2010

Projekt provede komplexní zmapování průmyslového dědictví (objektů a území) města Chrudimi a stanoví hodnoty, potenciály a problémy dotčených území, rozbor a vyhodnocení klíčových objektů a areálů z hlediska urbanistického, stavebně technického a architektonického. Vytvoří podklady a doporučení pro další územní rozvoj města.

Detail

2009

Zkoumání průmyslového dědictví v českých zemích komplikuje ztráta kontinuity osídlení a kontinuity vlastnických a právních vztahů. Hledáme-li důvody a způsoby jejich zachovaní, musíme odkrýt jejich původní kontext - nejen technický a architektonický, ale i společenský, včetně kontextu národnostního. Jako modelový příklad byl stavební vývoj jednoho z pohraničních průmyslových městeček a příspěvek bude doprovozen obrazově bohatým přehledem architektonicky výrazných budov a areálů ze zkoumaného území Libereckého a Ústeckého kraje, včetně odkazů na plánovou dokumentaci. Příspěvek bude tak presentovat předchozí výsledky bádání v rámci VCPD ČVUT jakožto školícího pracoviště doktorandského studia oboru Trvale udržitelný rozvoj a průmyslové dědictví na FSv ČVUT v návaznosti na řešení disertace.

Detail