Narodil jsem se v Děčíně a vyrůstal v areálu bývalého panského velkostatku a střední zemědělské a zahradnické školy v Děčíně-Libverdě uprostřed krajiny Českého středohoří a Labských pískovců. Studiu architektury jsem se věnoval v Praze a v Paříži na EAPLV a v roce 2005 jsem absolvoval pod vedením profesora Václav Girsy na Fakultě architektury ČVUT v Praze. Studiu lidové architektury a stavitelství jsem se věnoval pod vedením profesora Jiřího Škabrady.
Poté jsem se podílel na celé řadě studií a projektů v Projektovém atelieru pro pozemní stavby, s.r.o. ve spolupráci s architektem Tomášem Šantavým. Mezi hlavní realizované projekty převážně obnovy památkově chráněných objektů, které jsem vedl, patří oprava areálu zámku včetně stálých expozic v Roztokách u Prahy pro Středočeské muzeum, revitalizace jižních zámeckých zahrad v Děčíně a především Centrum stavitelského dědictví v Plasích (Národní kulturní památka) v objektu bývalého klášterního pivovaru pro expoziční depozitáře Národního technického muzea. Expozice pivovaru v Plasích, revitalizace zámku v Roztokách u Prahy a v roce 2023 také adaptace zámecké stodoly pro archeologickou expozici Stopami věků Archevita v Roztokách byly oceněny v soutěži Gloria musaealis.
Ve své samostatné architektonické tvorbě v rámci Architektonického studia Merboltice, situovaného ve vesnické památkové zóně v Českém středohoří, se věnuji návrhům a projektům spojeným s obnovou historických objektů a areálů a zejména lidové architektury. Mezi poslední realizované projekty patří obnova roubeného Beranova hostince v Trávníčku na Českodubsku či Restaurování barokního glorietu v Růžové zahradě na zámku v Děčíně ve spolupráci s profesorem Václavem Girsou. Obnova glorietu byla v roce 2022 ohodnocena cenou Grand Prix Obce architektů v kategorii rekonstrukce a uspěla též v soutěži Patrimonia pro futuro 2022.
Dlouhodobě se věnuji vztahu památkové péče a architektonické tvorby na akademické půdě, nejprve jako odborný asistent v atelieru obnovy architektonického dědictví prof. Václava Gisy, v současnosti vedením samostatného architektonického ateliéru (Studio vernakulární architektury) a další pedagogickou činností na Ústavu památkové péče na Fakultě architektury ČVUT v Praze.
V akademickém prostředí i ve vlastní projekční a realizační praxi se zabývám technologickými možnostmi opravy a revitalizace historických staveb a areálů, podporou řemesel a technologií ve vztahu ke kvalifikované péči o architektonické kulturní dědictví a hledání jeho smysluplnému využití v současném kontextu péče o kulturní krajinu a životní prostředí.
V rámci členství v ČNK ICOMOS se věnuji přípravě nominace města Žatec a krajiny žateckého chmele pro zápis do seznamu památek UNESCO. Jsem členem pracovní skupiny Památková péče České komory architektů, Společnosti pro obnovu vesnice a malého města, Děčínsko podmokelské vlastivědné společnosti, Fachring Umgebindehaus, Společnosti pro trvale udržitelný rozvoj Šluknovska či Sousedského spolku Merboltice. Vedle školní ateliérové výuky na FA ČVUT jsem také zapojen v mezinárodní spolupráci pedagogů a architektů v oblasti péče o památky a historický stavební fond v rámci evropského programu Erasmus+ Tink-Tank: Heritage pod záštitou European Association for Architectural Education.
Jako vedoucí Ústavu památkové péče bych rád posílil spolupráci s dalšími ústavy FA ČVUT, zejména pak s Ústavem teorie a dějin architektury a VCPD, Ústavem stavitelství a Ústavem krajinářské architektury, rozvíjel dialog s Národním památkovým ústavem, Národním technickým muzeem a dalšími akademickými, vědeckými a výzkumnými institucemi. Za důležité považuji pokračování v těsné spolupráci s ČNK ICOMOC a UNESCO a rozvíjení mezinárodních kontaktů a spolupráce se zahraničními pracovišti.
Poslání práce ústavu vidím v přípravě budoucích architektů na kompetentní zodpovědné a kultivované zacházení s architektonickým, urbánním a krajinným dědictvím na základě důkladného porozumění jeho hodnot a rozmanitých možností jejich ochrany a soudobé interpretace.