Ing. arch. BcA. Veronika Šindelář Kastlová, Ph.D.

2019

Cílem konference je prohloubit témata řešená na 1. a 2. ročníku konference Architektura dětem a zároveň podpořit naplňování cílů dokumentu MMR Politika architektury a stavební kultury ČR - část vzdělávání. Bude se tak dále rozvíjet platforma Architektura dětem (www.architekturadetem.cz), jejímž cílem je prosazování tohoto tématu do povědomí veřejnosti, rozvíjení aktivní online skupiny a zprostředkování zkušeností z dobré praxe. Dále chystáme klub přátel Architektury dětem, který má podporovat spolupráci mezi architekty a pedagogy, a vytváříme tak základnu pro rozšiřování tématu mimo úzký okruh architektů. Na podzim roku 2019 se připravuje revize dokumentu MMR Politika architektury a stavební kultury, zároveň bude MMR organizovat pracovní skupinu pro implementaci tématu architektury do vzdělávání. Konferencí chceme přímo navázat na tyto dvě aktivity a zasadit se o prosazení témat spojených s dětmi a architekturou do oficiálních strategických dokumentů. Konference tak bude podporovat naplňování cílů Politiky architektury (opatření týkající se implementace tématu do školství a osvěty obecně). Témata: 1. Implementace tématu architektury a prostředí do RVP 2. Budování komunity aktivních učitelů - zjišťování jejich potřeb a využití jejich potencionálu k šíření tématu mezi žáky. 3. Implementace tématu architektury a prostředí do vzdělávání pedagogů na pedagogických fakultách. 4. Tvorba a testování vzdělávacích materiálů využitelných ve školství. 5. Inspirace českými a zahraničními příklady dobré praxe (témata, která se do školství a obecného povědomí již prosadila - ekologie, lidská práva, výchova k demokracii apod.). 6. Rozvíjení a prohlubování témat zanesených v memorandu Děti a město/Prostor pro hru, které představuje výstupy 2. ročníku konference. 7. Implementace vybraných cílů memoranda do Politiky architektury a stavební kultury v ČR. Aktivní účastníci konference: Přední čeští a zahraniční odborníci, zástupci organizací, kteří se věnují vzdělávání dětí v architek

Detail

2019-2021

Architektura a podoba veřejného prostoru nás všestranně ovlivňuje a stejně tak i my můžeme ovlivňovat rozvoj prostředí. Právě proto je nesmírně důležité vzdělávat v těchto oborech již ty nejmladší - děti. Ideálním místem pro komplexní seznámení s různými podobami architektury a s problematikou urbanismu je základní škola, která nabízí vhled do humanitních i technických/ přírodovědných oblastí. Cílem projektu je průzkum potřeb mezi učiteli, kteří mají zájem se ve výuce věnovat tématu architektury. Na základě tohoto průzkumu bude rozvíjen Klub přátel Architektury dětem, resp. iniciován vstup většího počtu členů z řad pedagogů. Klub poskytne možnost virtuálního i reálného setkání architektů s učiteli, kde bude prostor pro vzájemné učení se a sdílení dobré praxe z obou oborů.

Detail

2018

To, jaké emoce cítíme k prostředí, ve kterém žijeme - našemu domovu, podmiňuje náš zájem o něj a snahu o zlepšení jeho kvality. Uspořádání města ovlivňuje mnoho spolu souvisejících procesů, ekonomických, sociologických, demografických, má vliv na ekologii a udržitelnost prostředí. Dobře navržené prostředí umožňuje nejen všestranný rozvoj dětí, ale zároveň pěstuje sociální vazby mezi všemi jeho obyvateli, působí na naše smysly a ovlivňuje tak naši psychiku. Rozumět architektuře je důležité z důvodu zlepšení občanské společnosti. Proto chceme věnovat pozornost výchově dětí k vnímání prostředí od co nejútlejšího věku. Cílem konference je prohloubit témata řešená na 1. ročníku konference Architektura dětem uskutečněné 13. a 14. 10. 2017. Bude se tak dále rozvíjet platforma Architektura dětem (www.architekturadetem.cz), která vznikla na základě ohlasů 1. ročníku konference a jejímž cílem je prosazování tohoto tématu do povědomí veřejnosti, rozvíjení aktivní online skupiny, vytvoření digitální knihovny pro řešené téma a zprostředkování zkušeností z dobré praxe. Témata konference Děti a město Způsob využívání veřejného prostoru dětmi se v posledních letech radikálně proměnil. Ještě nedávno bylo samozřejmostí, že děti běhaly celé odpoledne venku, dnes je ale jejich čas mnohem více organizovaný. Jaký je za takových podmínek vztah dětí k prostředí? Současné město má tendenci izolovat děti na předem určená místa jako jsou hřiště, škola a podobně. Proto je potřeba otevřít diskuzi o tom, jak ztvárnit veřejný prostor tak, aby zohledňoval možnosti a potřeby dětí a dbal i na dětské meřítko. Existuje dostatek míst, která jsou vhodná pro hru a kde mohou větší děti trávit svůj volný čas bez dozoru? Jak zapojit děti do plánování prostředí a umožnit jim tak aktivně se zapojit? Jak upravit legislativu, aby se zlepšily podmínky pro architekty a tvůrce dětských hřišť, která by v budoucnu mohla být prostorem vhodným i pro starší děti bez doprovodu rodičů? Architektura ve vzdělávání V

Detail

2018

Projekt mapuje výtvarné umění jako součást budovy FSv ČVUT v Praze a kampusu ČVUT. V rámci výzkumu současné architektury, který probíhá i na Fakultě stavební (viz. NAKI II), je jedním z témat i výtvarné umění v architektuře 70. let a navazujících desetiletí. Integrace výtvarných děl do architektury byla podporována i legislativou (viz. zákon z roku 1965), proto se stala součástí tehdejších veřejných budov, a byla tak různorodá jak svou formou (od konkrétní formy k abstrakci), ikonografií (v případě ČVUT průmyslové, technické a vzdělávací motivy ad.), tak použitými materiály (materiály měly sloužit i prezentaci skláren, textilek, keramiček ad. provozů). Fakulta stavební byla plánována a realizována mezi lety 1962-1983 Františkem Čermákem, Gustavem Paulem, Jaroslavem Paroubkem a Janem Čejkou, v rámci ní byla osazena různorodá výtvarná díla, ať již jako součást samotné architektury, tak jako její doplněk. Tato díla nejsou systematicky podchycena a interpretována; a obdobně je tomu u dalších poválečných objektů ČVUT. Přitom na výtvarných dílech v kampusu univerzity se podíleli naši přední umělci např.: Cyril Bouda, Martin Sladký, Alois Fišárek, Stanislav Libenský, Jaroslava Brychtová, Břetislav Benda, Josef Liesler (?)(u mnohých výtvarných děl není známý autor, ani datace). Cílem projektu je archivní výzkum, pořízení soupisu, analýza informací, vydání malého tištěného průvodce, ev. označení výtvarných děl, a natočení 26min dokumentu, který by zachytil i vizuální kvality výtvarných děl. V přehledu se objeví i současná tvorba Mariana Karla ad. umělců.

Detail

2017

Konference se zaměřuje na umění a jeho estetické a etické kvality, které se projevují v tvorbě, užívání a významu veřejných prostranství a architektury. Je otevřena tématům výtvarného i divadelního umění, vztahu umění a architekutury, umění a designu, krajiny a veřejného prostoru. Konference si klade za cíl prezentovat téma umění v souvislosti s aktuálními otázkami veřejného prostoru a architektury a tak poukázat na vzájemnou provázanost a společné otázky. Konference umožňuje prezentovat témata a výsledky výzkumu doktorandů FA a FS ČVUT a na dalších českých a slovenských školách se zaměřením na architekturu a umění (FA a FS ČVUT, UMPRUM, AVU, FA a FaVU VUT, FA STU, etc. ). Je otevřená veškerým metodologickým postupům včetně "research by design" a "research by creative practice". Vítá projekty mezioborové spolupráce studentů magisterských programů.

Detail

2015-2017

Průmyslová revoluce přinesla zcela nové struktury osídlení, které prakticky v nezměněné podobě dodnes více či méně plní svoji roli. Současné úsilí o nové zhodnocení průmyslových úhorů a nevyužívaných staveb nastoluje širší než pouze architektonicko-stavební otázky. Jakým způsobem tyto proměny a stavební aktivity ovlivní složitou síť hmotných otisků historického vývoje v přilehlém území? Jak se změní stále živá paměť obyvatel a místní komunity? Přinesou zásahy pozitivní nebo negativní dopady na sociálně ekonomický rozvoj a statut území? Lze např. formou participace obyvatel, pozvolnou etapizací nebo vhodnou volbou měřítka zabránit neúspěchu a nepřijetí projektu? Industriální dědictví a problematika jeho nového využití jsou dnes chápány ve velmi širokém záběru, zpravidla však v jeho krajních polohách jednotlivých staveb nebo rozsáhlých ploch brownfields. Dosud málo probádanou, ale v posledních letech stále častěji diskutovanou a naprosto klíčovou tématikou je však střední měřítko na úrovni kulturní krajiny. Tato změna úhlu pohledu vyvolává nové otázky, jak zachovat a chránit průmyslové dědictví v rámci aktivního, žijícího území. Je modernizace těchto území vždy nezbytná? Skrývá se v industriální minulosti inovativní budoucnost, motor ekonomiky a pojidlo kulturních nebo sociálních vztahů? Tyto problémy jsou společné pro všechny země s průmyslovou minulostí, bez ohledu na úroveň jejich industrializace. Je zde mnoho dosud nevyužitých šancí a vnitřních kapacit, které čekají na chytrá řešení. Cílem projektu je přispět k hlubšímu porozumění procesům ovlivňujícím další vývoj oblastí s industriální minulostí a také hledání cest k jejich novému využití: - Historie, otisky industriální minulosti a potenciál území / identita, komunitní prostor, sociální zodpovědnost - Ovlivňování kvality životního prostředí a formování kulturní krajiny - Veřejný prostor jako ohnisko vzdělávání, kultury a inovace - Přírodní procesy a zeleň jako cesta k rehabilitaci území, zhodnocení specifickýc

Detail