Mgr. Veronika Vicherková, Ph.D.

2023-2027

Stavoprojekt vznikl v roce 1948 jako státní projekční organizace, sdružující architekty, inženýry a spřízněné profese. Příslušel k Československým stavebním závodům a představoval v mnoha ohledech naplnění snů a příprav radikální levicové avantgardy. Ale také samozřejmou odpověď na aktuálně probíhající společenské a ekonomické změny (zestátňovala-li se výroba a zemědělství, bylo nutno kolektivizovat i procesy a plánování s nimi související) a na potřebu rozsáhlé rehabilitace válkou zasaženého hospodářství a osídlení. Aktivity Stavoprojektu se soustředily zejména na infrastrukturu, průmysl, bydlení, památkovou péči, veřejné budovy, ale také na typizaci, urbanismus a územní plánování atd. Přestože se následně státní projekční instituce, navazující na zárodečný Stavoprojekt, do roku 1989 několikrát zásadně transformovaly, dopad konceptu centralizace na tuzemskou architekturu byl dalekosáhlý. Proměnil naši krajinu a osídlení, odbornou obec a teorii, výrobu, projekční i stavební praxi. Stavoprojektu v jeho formativních letech 1948–1953 bylo přesto dosud věnováno velmi málo odborné pozornosti a v dějinách architektury se jeho reflexe opírala zejména o (ideologicky deformovanou) dobovou literaturu a řídké paměti aktérů. Archivní fond ústředí Stavoprojektu z let 1948–1953 zůstal až do nedávné doby nezpracovaný. Jeho důkladné studium a intepretace, plánované v tomto projektu, ale mohou vrhnout zcela nové světlo na kořeny, evoluci a chod této instituce, na projekční a zadávací procesy v raných poválečných letech, na hledání možností a limitů centralizace a mezioborové spolupráce, na autorství, ambice a záběr činnosti Stavoprojektu. Projekt usiluje o zaplnění jedné z největších mezer v dějinách české moderní a poválečné architektury.

Detail

2018-2022

České poválečné architektuře je v posledních letech věnována intenzivní pozornost odborné i laické veřejnosti. Vznikají desítky publikací, výstav a výzkumných projektů, které se soustředí zejména na fenomén optimistických šedesátých let a na dozvuky této éry v letech sedmdesátých. Architektura následujícího období zatím bohužel zůstává zcela mimo pozornost. Osmdesátá léta si však, i přes normalizační společensko-politické souvislosti, zaslouží podrobnější zkoumání. Přinesla mnoho nových myšlenek. Navzdory politickým restrikcím do Československa ze zahraničí prosakovaly soudobé teorie, včetně postmoderní humanizace moderního, resp. zprůmyslněného stavebnictví a prvních náznaků zodpovědnějšího přístupu ve vztahu k životnímu prostředí. Mnoho aktivit a diskusí odborné architektonické obce dostávalo ráz hledání paralelní, polidštěné reality (např. Urbanity, Malovaná architektura) a v druhé polovině dekády tento společenský kvas jistě zrcadlil i postupné rozvolňování režimu. Spolu s dozvuky projektů let šedesátých a sedmdesátých a souběžně s vrcholně centralizovanou, zpolitizovanou standardní produkcí osmdesátých let se tak i ve stavební praxi postupně prosazovaly souběžné, alternativní proudy a vysoké ambice přesahující sevřenou atmosféru doby i hranic socialistické země. Projekt NAKI se soustředí na mapování architektury daného období, jejího teoretického pozadí, konkrétních projektů a staveb, interiérů, konstrukcí, a v neposlední řadě i na zaznamenání současného stavu sledovaného stavebního fondu.

Detail

2017

Mezinárodní konference doktorandů v oborech architektura, výstavba, urbanismus a prostorové plánování na téma architektura a urbanismus. Cílem konference je rozvinout mezinárodní spolupráci při výzkumu otázek, se kterými se potýká architektura a urbanismus středoevropských zemí a zvýšit tak kvalitu vědy a výzkumu v oborech architektura, výstavba, urbanismus a prostorové plánování. Konference umožní porovnání a odborné recenzní zhodnocení výsledků výzkumu a tvorby studentů doktorského, event. magisterského stupně studia na FA ČVUT, FSv ČVUT, FA VUT Brno, UMPRUM, FA STU Bratislava a dalších středoevropských fakult se zvláštním důrazem na výměny zkušeností a navázání spolupráce mezi studenty, pracujícími na podobných tématech výzkumu napříč ústavy a fakultami. Konference navazuje na cyklicky pořádané mezinárodní konference doktorandů, které proběhly v Praze 2011 a 2014, V Bratislavě 2012 a 2015, a v Brně 2013 a 2016, přičemž má ambice rozšířit tyto konference na středoevropský prostor. Prezentované příspěvky budou recenzovány a otištěny ve sborníku, všechny příspěvky budou publikovány na webové prezentaci konference. Program: Konference proběhne ve čtyřech tématických sekcích: Vize, projekty a realita Historie, proměna a přeměna Materiály, technologie a procesy Nové otázky 21. století Doprovodný program konference: Kulatý stůl na téma Výzkum v architektuře a urbanismu Termíny: Vyhlášení konference: 15. 4. 2017 Podání přihlášky a abstraktu: do 30. 5. 2017 Termín pro potvrzení přijetí příspěvku: 15. 7. 2017 Termín zaslání fulltextů: do 1. 9. 2017 Termín konání konference: 7. - 8. 12. 2017 Vědecký výbor konference: doc. Ing. arch. Irena Fialová - předsedkyně prof. Ing. arch. Matúš Dulla, DrSc., FA ČVUT prof. Dr. Ing. arch. Henrieta Moravčíková FA STU doc. Ing. arch. Lubica Vítková, PhD., FA STU doc. Ing. arch. Jiří Palacký, Ph.D., FA VUT prof. PhDr. Petr Kratochvil, CSc., FUA TUL

Detail

2017

Konference si klade za cíl tematizovat proměny barevnosti v architektuře jakožto odrazu dobových teorií, společenské atmosféry, dostupnosti stavebních materiálů a technologií, i trendů ve výtvarném umění a v designu. Příspěvky se zaměří zejména na vývoj v Československu druhé poloviny dvacátého století, s možným přesahem v prostoru i čase. Konference usiluje postihnout rovněž fenomén morálního i fyzického stárnutí, vrstvení a vliv místního kontextu. Konference umožní prezentovat dílčí výsledky výzkumu doktorandů na FA a FSV ČVUT v Praze a na dalších vysokých školách se zaměřením na architekturu, výtvarné umění, stavební technologie a humanitní vědy. Výzva k účasti na konferenci bude zveřejněna formou hromadného emailu, plakátů v prostorách dotčených vysokých škol, na webových stránkách FA ČVUT v Praze i na nově vytvořeném oborovém portálu http://povalecnaarchitektura.cz. O konání konference budou informovány další univerzity v České republice a na Slovensku i další odborná a výzkumná pracoviště (Národní památkový ústav, Akademie věd ad.). Výstupem konference bude elektronická recenzovaná publikace, o rozsahu cca 200 stran (dle počtu účastníků), která vyjde v průběhu akademického roku 2017/2018. Téma barevnosti v architektuře je koncipováno v návaznosti na výzkumný projekt "Formování moderní architektury veřejným zájmem a proměnami životního stylu" (SGS15/220/OHK1/3T/15) ve třetím roce jeho trvání.

Detail

2017-2019

Kulturní dům vzniká po r. 1945 jako nový stavební typ, který se na rozdíl od už existujících kulturních staveb vyznačuje svojí multifunkčností a univerzálností. U jeho vzniku sehrává zásadní roli ideologie, stává se kulturním a politickým centrem socialistické společnosti. Kromě snahy o zvyšování kulturní úrovně je využíván pro propagování strany a vlády, rozšiřování jejich usnesení, popularizaci vědy a techniky, výchovu mládeže a má sloužit jako středisko kultury a zábavy. Zároveň funguje jako prostředek propagandy a kontroly nad uměním a kulturním děním. Paralelně s tím ale nechává vzniknout několika alternativním hudebním a divadelním scénám a zároveň přináší i alternativu v architektuře. Díky svému umístění sehrává také důležitou roli v rámci urbanismu města - nachází se v jeho centru s dobrým napojením na veřejnou infrastrukturu a pro svou spádovou oblast se stáva důležitým kulturním ohniskem. V současné době jsou kulturní domy zejména laickou veřejností přijímány převážně negativně, jako pozůstatek minulé doby, který se v mnoha případech špatně začleňuje do součastnosti. Tomu napomáhá často sporné urbanistické umístění, naddimenzování, ekonomicky složitý provoz a nálepka socialistické architektury. Jak se má tedy s těmito stavbami v současnosti nakládat? Sehrávají pořád důležitou roli v komunitě a kultuře, nebo byla tato forma trávení volného času již překonána? Je ekonomicky výhodné je udržovat při životě, rekonstruovat? Je možné je transformovat tak, aby odpovídaly současnému způsobu života a zachovaly si svoje architektonické kvality? Cílem projektu je nalézt odpovědi na tyto otázky, pokusit se vytvořit metodiku, jak přistupovat ke konverzi kulturních domů a zároveň pomocí osvěty mezi laickou i odbornou veřejností zlepšit jejich reputaci a začlenění do dnešní společnosti a organismu města jako jeho fungující a prosperující součást.

Detail

2017

Konference se zaměřuje na umění a jeho estetické a etické kvality, které se projevují v tvorbě, užívání a významu veřejných prostranství a architektury. Je otevřena tématům výtvarného i divadelního umění, vztahu umění a architekutury, umění a designu, krajiny a veřejného prostoru. Konference si klade za cíl prezentovat téma umění v souvislosti s aktuálními otázkami veřejného prostoru a architektury a tak poukázat na vzájemnou provázanost a společné otázky. Konference umožňuje prezentovat témata a výsledky výzkumu doktorandů FA a FS ČVUT a na dalších českých a slovenských školách se zaměřením na architekturu a umění (FA a FS ČVUT, UMPRUM, AVU, FA a FaVU VUT, FA STU, etc. ). Je otevřená veškerým metodologickým postupům včetně "research by design" a "research by creative practice". Vítá projekty mezioborové spolupráce studentů magisterských programů.

Detail

2016

Tématem konference je architektonická produkce, vznikající v období 1948 až 1989, kdy v Československu vládnul politický systém, který označoval svou architekturu zpočátku jako "socialisticko-realistickou " a nakonec jako "reálně socialistickou". Souhrnný pojem "socialistická architektura" je dnes zatížen negativními konotacemi, které se vztahují na samotný vzniklý architektonicko-stavební fond. Tento ideologický odstup často zabraňuje kritickému a objektivnímu zhodnocení vlastností architektury sledovaného období. Konference si klade za cíl prověřit právě metodicky kritický nadhled při analýze tohoto tématu. Příspěvky se pokusí o revizi a na vybraných příkladech prozkoumají, do jaké míry se jedná o pochybnou architektonickou produkci poplatnou době svého vzniku, anebo zda a nakolik jde o tvorbu nadčasovou, překračující hranice ideologie i své doby. Výzva k účasti na konferenci bude zveřejněna formou plakátů v prostorách Fakulty architektury a Stavební fakulty ČVUT, na webových stránkách FA a bude rozeslána formou hromadného emailu. O konání konference budou informovány další univerzity v České republice a na Slovensku a další výzkumná pracoviště (NPÚ, AV). Výstupem konference bude elektronická recenzovaná publikace, o rozsahu cca 100 stran (dle počtu účastníků), která vyjde v průběhu akademického roku 2016/2017.

Detail

2016

Tématem konference budou nové poznatky o poválečné vrstvě české moderní architektury. O výsledcích své badatelské práce v oblasti výzkumu a dokumentace poválečné architektury v České republice budou referovat doktorandi FA ČVUT. Budou představeny výsledky práce studentů FA ČVUT - výstupy pilotního semináře (cvičení) k DA1, který proběhl v ZS 2015-2016 a týkal se architektury druhé poloviny 20. století, jejího mapování a kontextuální interpretace. Bude diskutováno možné zapojení studentských výzkumů FA ČVUT do aktivit pracovní skupiny DoCoMoMo Cz. Konání konference bude spojeno se zasedáním této pracovní skupiny. Vyzvané koreferáty přednesou předsedové pracovních skupin DoCoMoMo Slovakia a DoCoMoMo Czech Republic. Jedním z cílů konference bude alaýza problematiky ochrany architektonických památek druhé poloviny 20. století v České republice, tedy tématu, které se je v současné době velmi aktuální (z poslední doby např. kauzy Transgas, velvyslanectví v Berlíně atp.).

Detail

2015-2017

Projekt kvalitativně vyhodnocuje vzniklý a vznikající architektonicko-stavební fond. Zkoumá, jakou měrou se podílí ústřední vstupní determinanty na konečné podobě architektonického díla. Vstupními determinantami jsou jednak veřejný zájem, který je reprezentován stavebními předpisy a postojem státu vůči architektonicko-stavební tvorbě, a jednak životní styl, který je nositelem kulturních hodnot a proměnlivého vkusu reagujícího na širší společensko-kulturní události. Výzkum je časově rozprostřen od počátku 20. století do současnosti díky čemuž zohledňuje měnící se sociálně-politický systém, inovaci stavebních technologií a vývoj architektonicko-uměleckých směrů dané doby.

Detail

2015

Téma konference sleduje proměny hodnoty architektonického díla v čase. Doba vzniku architektonického nebo urbanistického díla, neovlivňuje jen jeho vzhled, ale má vliv také na jeho hodnocení (přijetí / odmítnutí) odbornou a laickou veřejností. Vztah lidí k danému dílu přitom nemusí být konstantní, ale může se v čase vyvíjet. Jednotlivé příspěvky by měly reflektovat tento vývoj. Výběr témat není omezen pouze na špičkovou architekturu. Stejně tak doba vzniku samotného díla není zásadní. Konference se tak snaží postihnout co nejširší spektrum stavebního fondu. Může se tedy jednat o historické budovy, kde lze sledovat proměny v hodnocení (přijetí / odmítnutí) budovy na delší časové ose, nebo o soudobé realizace, kde lze naopak zaznamenat a zhodnotit bezprostřední reakce. Konference má návaznost na výzkumný projekt Formování moderní architektury veřejným zájmem a proměnami životního stylu (SGS 2015 - podaná přihláška). Konference je pořádána v prvním roce výzkumu a jejím cílem je prezentace dílčích výsledků výzkumu jednotlivými členy řešitelského týmu a konfrontace těchto výsledků s poznatky dalších účastníků z ČVUT i z jiných univerzit (dle přihlášek). Výzva k účasti na konferenci bude zveřejněna formou plakátů v prostorách Fakulty architektury a Stavební fakulty ČVUT, na webových stránkách FA a bude rozeslána studentům postgraduálního studia formou hromadného emailu. O konání konference budou informovány další univerzity v České republice a na Slovensku. Jednotlivé příspěvky budou publikovány elektronicky.

Detail