Ústav designu

M.A. Lijun Chen

15118 Ústav nauky o budovách, 15150 Ústav designu

Detail

prof. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D., MBA, M.A. Lijun Chen

15150 Ústav designu

Detail

prof. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D., MBA, M.A. Lijun Chen

15118 Ústav nauky o budovách, 15150 Ústav designu

With the accelerated ageing of the world’s population, countries are focusing on solving various life issues of seniors through the power of diverse communities to spend their twilight years in quality. In the context of active ageing and community transformation, this study explores sustainable design strategies for age-friendly communities based on the theory of Design for Sustainability (DfS). The Sustainable Transformation of Age-Friendly Communities (STAFC) indicator is the analysis criterion. Case studies of ageing communities in four countries of China, the USA, Spain, and Italy are analyzed in the following four areas: Outdoor space and buildings, Transport, Social participation, Civic participation, and employment. The positive role and impact of the theory in design planning strategies for ageing communities are demonstrated, illustrating future trends in sustainable ageing community design planning, and providing references for future research.

Detail

M.A. Lijun Chen

15118 Ústav nauky o budovách, 15150 Ústav designu

The world’s population is ageing and countries are urgently seeking new solutions to ageing issues. According to Irwin (2015), Transition Design (TD) is a new design proposition for a rapidly changing society based on thinking about the concept of the “long-term” and the idea of global localism, placing the natural world in a more macro context, and advocating a more systematic approach to the transition to a more sustainable future for a design-led society. In the context of active ageing, this PhD research aims to explore how TD guides Design Research and Practice, taking the example of the sustainable transformation of age-friendly community centres (AFCC), from the vision of stakeholders, and the perspective of designers and policymakers, incorporating stakeholders, especially older people, into the design decision-making process, recognizing their entire lifestyle, and involving the infrastructure reimagination, including the products, services, environment, and social systems involved. Through wicked problem in AFCC, stakeholder relations, historical evolution of wicked problem, future visions, and designing system interventions, discussing the transitional design strategy and future trends for AFCC. The transition framework and design strategies for sustainable inclusive AFCC under TD core tenets will be addressed. This will enrich the theoretical and practical basis of TD and have significant implications for the sustainable development of ageing communities.

Detail

MgA. Jitka Aslan

15150 Ústav designu

Přednášková série Design Experiences se zaměřuje na zprostředkování zkušeností z mezioborových oblastí designové praxe i teorie. Cílem přednášek významných českých i zahraničních odborníků je nejen rozšiřování přehledu o aktuálních tématech designu, ale také vytvoření širší sítě studentů, výzkumníků a odborníků a vybudování prostoru možné budoucí spolupráce.

Detail

MgA. Jaroslav Chramosta, DiS.

15150 Ústav designu

V článku jsou představeny dvě realizace výtvarného zpracování betonů, které vznikly v průběhu posledních dvou pandemických let. První z nich je umělecké pojetí desky stolu z translucentního (průsvitného) betonu. Druhou prací je realizace designových betonových barů sestavených z kubizujících segmentů s povrchovou organickou strukturou. Obě práce výtvarně i technicky představují posun v možnostech aplikace betonového kompozitu jako pohledového materiálu a jeho implementace v umění, designu a architektuře.

Detail

prof. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D., MBA, MgA. Roman Kovář

15150 Ústav designu

Článek je zaměřen na význam bioplastů v různých odvětvích hospodářství a na možnosti a limity s jejich nakládáním na konci jejich životního cyklu. Bioplasty nacházejí uplatnění v biomedicíně, zemědělství a dalších odvětvích. V současnosti se však nejčastěji o nich diskutuje ve vztahu k obalovému průmyslu, kde nachází uplatnění cca 53% současné produkce bioplastů. V článku jsou uvedeny výhodné vlastnosti nejčastěji používaných bioplastů, ale zároveň i limity jejich udržitelného používání a současných možností jejich recyklace. Závěr článku přichází s návrhy nastavení odpadního toku plastů a bioplastů, tak aby byla možná efektivní separace, která je klíčovou podmínkou pro jejich recyklaci.

Detail

15150 Ústav designu

Rozvinutí v ČR opomíjeného tématu SBS mj. do oblasti interiérů hromadné dopravy a problematiky škodlivosti a ekologické závadnosti klimatizačních systémů.

Detail

15150 Ústav designu

Přehled vlivů negativních faktorů různých produktů na mikroklima interiérů budov a hromadných dopravních prostředků. Výsledkem je zdravotní dopad na uživatele nazývaný Syndrom nezdravých budov, o kterém se u nás zatím velmi málo mluví, a proto se proti němu nevytvářejí potřebná opatření.

Detail

prof. Ing. Vladimír Kočí, Ph.D., MBA

15150 Ústav designu

To describe and measure the apparent pressures humanity poses to functioning of the crucial Earth systems, scientists have long strived to develop comprehensive indicators, of which environmental footprints are probably the most popularly recognized and employed. Since the inception of environmental footprint accounting in the 1990s, the concept has evolved to comprise, next to the ecological footprint, many other environmental and socio-economic issues. However, there is not yet a generally accepted definition of what (environmental) footprints are and how should they be calculated. Thus, most people have only a vague idea of what the footprint results entail, which seems to hold for the scientific community as well. This paper sets to critically overview the various methodological approaches to the most eminent footprinting methodologies, and to conceptually analyze the, often opposing, views on what footprint indicators are or should be; thus providing a key to current footprint research literature and debates. Starting with the ecological footprint, it is shown how footprints started and evolved, but also how the original concept is heavily criticized. The carbon footprint is the most well-known indicator; however, it is also the one where the chaos is most apparent, with a multitude of differing definitions and approaches. The evolution, as well as the debate of the opposing views and methodologies are described regarding water footprint. Also, other evolving concepts, such as land or material footprints are analyzed, as well as how environmental footprints are grouped to a Footprint Family. Then, the general environmental footprint concept is analyzed, regarding the most eminent debates and opposition to life cycle assessment. Finally, the relationship of footprints to the planetary boundaries concept is analyzed.

Detail