Ateliér Salzmann

Obec Drahouš se nachází v blízkosti Rakovníka, Podbořan a Žatce pod Rakovnickou pahorkatinou.

Jakým způsobem rekonstruovat krajinu, její přírodní hodnoty a kulturní paměť?

Vysychání krajiny, úbytek biodiverzity a celkový dopad klimatických změn je zřejmý i zde. Co může obec udělat pro svůj další zdárný vývoj a zlepšení situace? Pro studenty se nabízí možnost naučit se pracovat s velkým měřítkem, komplexně posoudit hodnoty i případné hrozby a negativní vlivy území a nabídnout řešení pro adaptaci krajiny na dnešní podmínky. A to vše za předpokladu pochopení jejího historického vývoje i výzev budoucnosti.

Zdánlivě běžná krajina jako každá jiná. Skrývá  v sobě vedení obce a lidi, kterým na dalším rozvoji lokality záleží a osud jejich domovské krajiny a obce jim není lhostejný.

Obec  Drahouš se nachází v okrese Rakovník, 2 km od  Jesenice, na rozhraní 3 krajů - středočeského , západočeského a severočeského, v nadmořské výšce 531 m. Je součástí rekreační oblasti Jesenicko, která je vyhlášená krásnými lesy a rybníky. V katastru obce pramení Rakovnický potok a  říčka Javornice, oba toky jsou významným krajinným prvkem a vlévají se do řeky Berounky. 53% výměry katastru obce tvoří lesy s hojností zvěře a jsou rájem houbařů, terén je kopcovitý, nejvyšší nadmořská výška v katastru je Plávečský vrch o výšce 603 m n. m. Výrazný přírodní prvek je Plávečská kaštanová alej o délce 2 km, zakončená kaplí Panny Marie Alttotingenské. V katastru obce Drahouš se nachází mnoho chráněných stromů a několik rybníků, lokalita je  typicky odpočinkovým a relaxačním územím vhodným pro, cyklistiku  i pro pěší turistiku.

Nedílnou součástí obce Drahouš je vesnice Tlestky, osada Svatý Hubert a samota Pláveč.   Obě vesnice Drahouš i Tlestky mají náves tvaru slovanské okrouhlice s typicky venkovskou zástavbou, s množstvím krásných vzrostlých stromů, především lip. První zmínka o obci Drahouš se datuje z roku 1408 jako sídlo vladyky Václava. Ze stejné doby pochází obec Tlestky, kde se dodnes zachovalo rozeznatelné husitské tvrziště, kde sídlil v roce 1419 Hansim von Tlesko. Do majetku obce náleží drobné  sakrálních stavby, kaple Jména Panny Marie v Tlestkách a Kaple sv. Jana Nepomuckého na návsi Drahouš. Více se dočtete z historie Drahouše a Tlestek.

Obec vlastní  kulturní dům a hostinec s celoročním provozem, který je poskytovatelem mnoha služeb, je zázemím většiny akcí a tak obec žije  velmi pestrým společenským životem. Vzhledem k malému počtu občanů vzájemně spolupracují všechny spolky společně s občany či chalupáři ať již při udržování tradic, nebo při vymýšlení nových, často velmi netradičních  akcí. Občané se ve spolupráci s obcí v  hojném počtu zúčastňují brigád na úklid a zvelebování obcí a pro většinu je samozřejmostí úklid a údržba zeleně  kolem svých nemovitostí ale i na veřejném prostranství.

Více se lze dočíst zde: https://www.drahous.cz/informace-o-obci/charakteristika-obce/

Obec Drahouš je obyčejná malá vesnice s neobyčejnými lidmi. Všichni se osobně znají a většina má zdravý selský rozum, díky kterému si uvědomují  výjimečnost života na vesnici, ale také svoji povinnost k jeho zachování. Obec se stala v roce 2024 Vesnicí roku za Středočeský kraj.

Zadání je otevřeno pro studenty bakalářského studia (ATELIER I.  –  VELKÉ MĚŘÍTKO), kteří na základě společných podrobných analýz a pochopení zdejší krajiny a jejich obyvatel vypracují společnou vizi pro katastrální území obce Drahouš. Součástí zadání je úzká spolupráce s vedením obce a s obyvateli obce.    Studenti se následně budou zabývat vybranými detaily v území v duchu domluvené vize. Práce v druhé fázi je samostatná ale vždy navazuje na společnou vizi, kterou rozvíjí a zpodrobňuje.

První setkání s územím je plánované na termín víkendu 27. – 29. září  přímo v obci Drahouš.

Jaké jsou dnešní Karlovy Vary? Jaký je vztah dnešního města a okolní krajiny? Jak ovlivnila klimatická změna místní krajinu? Jakým způsobem lze zlepšit podmínky pro občany, návštěvníky a zdejší biodiverzitu? Tyto otázky si budeme klást společně s pracovníky Kanceláře architektury města Karlovy Vary.

Pokusíme se vyslovit vizi pro nový vztah města a okolní přírody ve světle adaptace na klimatické změny a zlepšení podmínek pro život lidí a biodiverzity. Budeme hledat prostor pro přírodní a kulturní infrastruktury.

Karlovy Vary jsou největším lázeňským městem České republiky. Své jméno dostaly po císaři Karlu IV., svém zakladateli.  Postupem času se lázně stávaly stále oblíbenějšími. Hodně k tomu přispěl i fakt, že se sem jezdila léčit bohatá šlechta. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Karlovy Vary navštěvovaly vědecké, politické a umělecké špičky 19. století jako Beethoven, Franz Josef I., Dobrovský, Paganini, Chopin, Mozart, Gogol, Tyl, Barrande, Purkyně, Freud a mnoho dalších. V roce 1807 začíná ve městě výroba tradiční Becherovky, oblíbené jsou prohlídky sklářské huti sklárny Moser. Ryteckou dílnu v Karlových Varech založil roku 1857 Ludwig Moser.

Město se stává unikátním propojením tehdejší kultury a zdejších  přírodních hodnot. Dnes je město Karlovy Vary centrem Karlovarského kraje. V roce 2021 bylo město Karlovy Vary zapsány na seznam světového dědictví UNESCO spolu s dalšími 11 lázeňskými městy v sedmi evropských zemích, mezi nimiž jsou i Mariánské Lázně a Františkovy Lázně v západních Čechách.

Zadání je otevřeno pro studenty magisterského studia  kteří na základě společných podrobných analýz a pochopení zdejší krajiny a jejích obyvatel vypracují společnou vizi širšího území.  Součástí zadání je úzká spolupráce s Kanceláří architektury města Karlovy Vary.  Studenti se následně budou zabývat vybranými detaily v území v duchu domluvené vize. Práce v druhé fázi je samostatná a vždy navazuje na společnou vizi, kterou rozvíjí a zpodrobňuje.

 První setkání s územím je plánované na termín víkendu 4 - 6. říjen.

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz/ceska-nej/zemepisne/karlovy-vary

zdroj fotografií: Infocentrum Karlovy Vary

Ideální volbou je vlastní zadání. Území, ke kterému máte vztah. Téma, které s vámi rezonuje a dělá vám radost :). 

V rámci ateliéru je možné zpracovávat také další témata dle osobního uvážení. Podmínkou je, aby projekt splňoval definici krajinářského ateliéru velkého měřítka.

Jednotlivá zadání je nutné před jejich přijetím osobně konzultovat s vedoucí ateliéru.