Severní brána Prahy
LS 2024
Zadání
Kontext
Hlavní tepny vstupující do města tvoří v dnešní době převážně automobilové kapacitní komunikace. Tato dopravní strategie byla vytvořena v druhé polovině 20. století, kdy se forma dálničního tělesa dostala i do centrálních oblastí města. Tímto dědictvím je i severojižní magistrála, kterou se zatím nepodařilo „humanizovat“, ani v porevoluční době, kdy se začal měnit přístup v pohledu na město a jeho dopravu. Severojižní magistrála stále vytváří zdroj velkého znečištění a hluku z nadměrné kapacity automobilové dopravy a na mnoha místech neprostupnou bariéru. Vzhledově je patrné, že se jedná spíše o dopravní účelovou komunikaci, než městotvornou ulici. Můžeme jí také ale vnímat jako příležitost k velkorysému pojednání v podobě významné městské třídy. Severojižní osu města. Zásadní otázkou pro definici takové městské osy je místo, kde začíná a končí. Kde se dálnice mění na ulici, periferie na město. Místo, které může být Novodobá městská brána.
Jedny z poloh pro novodobé městské brány jsou místa, kde dálnice protínají městský okruh, který se stal novodobou „hradební zdí“ obepínající město. Další místa jsou tam, kde dálnice vstupují do hustě obydleného území, které svým rozsahem a obydleností výrazně posunulo hranici původního města.
Místo
Takové místo – brána – je dnes v oblasti Střížkova, kde do Hlavního města ze severu vstupuje dálnice D8 pod názvem Liberecká ulice, která je však ulicí jen názvem. Nejedná se o městskou ulici, je to stále rychlostní komunikace tvořící neprostupnou bariéru mezi sídlišti Prosek a Ďáblice. Druhou, jižnější bránou města, je pak křižovatka u Vychovatelny, kde se „ulice“ Liberecká mění na „ulici“ V Holešovičkách, pokračující směrem na Pelc-Tyrolku a dále do Holešovic.
Řešené území zahrnuje horní „bránu” – křižovatku Liberecké a Vysočanské s širším okolím okrajů navazujících sídlišť a stanicí metra Střížkov, údolí kolem Liberecké a Střížkovské, včetně návrší nad Pekařkou a konečně dolní „bránu” křižovatky Liberecké se Zenklovou, s okolními heterogenními a nedokončenými urbanistickými strukturami horní Libně a Bulovky.
Zadání
Zadáním bylo hledat urbanistickou vizi pro velmi složité území, které je rozdělené dálnicí, morfologicky členité do dlouhého údolí a na všech stranách obklopené velkým množstvím urbanistických struktur rozdílných měřítek a koncepcí z různých období. Studenti mohli jít cestou umírněně realistickou i vizionářsky velkorysou. Během semestru jsme společně hledali odpovědi na postupně odhalované otázky:
Jak “sešít” území rozdělené “dálniční jizvou? A má vůbec smysl je v tak specifických morfologických podmínkách sešívat?
Výzvou bylo hledat správné polohy a formy nových městských center a najít odpověď na otázku, kde je dnes to místo – novodobá brána – jako důstojný začátek kultivované městské severojižní osy?
8 Vizí
Výsledkem práce osmi týmů je osm různorodých urbanistických vizí. Každá s jinou koncepcí, jiným těžištěm a jiným přístupem k začlenění do stávajících struktur.
Spojujícím prvkem je hledání osobitého přístupu k Liberecké a jejímu (ne) začleňování do organismu města. Většina týmů hledá adekvátní podobu městských bran – jejich formu a náplň. A předkládá vizi nové městské lokality pro 21. století.
Někdo pracoval s Libereckou ulicí v její nynější stopě, někdo hledal nový tvar i směr v podobě klikaté městské třídy mimo stopu, nebo vytvářel klidné uzavřené území pro bydlení. Častým prvkem jsou různé formy rozsáhlých zelených ploch a parků, které navazují a propojují okolní systémy zeleně.
Pro většinu týmů bylo základním východiskem pro práci s územím okolo Liberecké umístění stávající rychlostní komunikace pod zem, protože velký počet aut směřujících na městský okruh lze redukovat jen velmi obtížně. Samotné trasování tunelu nebylo předmětem návrhu. Předpokladem je pokračování pod povrchem a dále na městský okruh.
V několika návrzích se objevuje nová tramvajová trasa mezi Vychovatelnou a Střížkovem, čímž vzniká nová atraktivní dopravní trasa z Libně, přes Vychovatelnu až na Střížkov, s možností pokračování až do Letňan.
Realizační projekt
LS 2024
Zadání
Téma práce bude domluveno individuálně.
Informační schůzky ateliéru:
Pondělí 12. 2. 2024 cca 17.00 (po společných prezentacích)
Změna! Čtvrtek 15. 2. 2024 11.00
Dotazy: Šimon Vojtík, vojtisim@fa.cvut.cz, 603 955 244
Výběr studentů do ateliéru probíhá na základě individuální motivace zpracovávat vybrané téma a na základě portfolia. Portfolio (ideálně formou odkazu na úložiště) a stručný motivační text (proč máte zájem o studium v našem ateliéru, resp. o konkrétní zadání) posílejte na uvedenou e-mailovou adresu.
