Autoři
Trejbal, J.
Publikováno v
In: Venkov a architektura I. Praha: CTU. Czech Technical University Publishing House, 2017. p. 65-77. Venkov a architektura. vol. 1. ISBN 978-80-01-06110-7.
Rok
2017
Ústav
Anotace
Cílem příspěvku je seznámit čtenáře s postupem analýzy určité kulturní
krajiny, kdy tento rozbor končí teoretickou lokací novodobého sídla, vycháze-
jící z tradičního zemědělského schématu. Úvod je věnován hodnotám středoev-ropského venkovského území a jeho silné provázanosti se zemědělskou produkcí,
kde venkov je vnímán jako prostředí zemědělského charakteru s mnoha specifiky. Lokační metoda je v textu a mapách demonstrována ve třech krocích na tzv. mode-
lovém území o rozloze 625 hektarů. První krokem v průzkumu území je analýza starých map, jejímž cílem je odhalit v krajině strukturu významných bodů, vede-
ní liniových prvků s interpretací místních jmen, často odkazujících na vlastnosti
místa. Na základě těchto analýz jsou ve druhém kroku definovány možné zastavitelné plochy a oblasti určené pro agrární činnost. Posledním krokem jsou průzkumy zaměřené na mezioborovou analýzu místa. Na podkladu těchto tří postupných fází/kroků lokace „modelové oblasti“ lze v závěru určit nejen poměrně přesný tvar sídla v krajině, ale i aktualizace pro územněanalytické podklady nebo zadání pro územní plán.
Autoři
Hroncová, K.
Publikováno v
In: Venkov a architektura I. Praha: CTU. Czech Technical University Publishing House, 2017. p. 59-64. Venkov a architektura. vol. 1. ISBN 978-80-01-06110-7.
Rok
2017
Ústav
Anotace
Předmětem zkoumání je veřejný prostor v intravilánu i extravilánu vesnice jako jeden souvislý celek nebo jev. Příspěvek shrnuje dosavadní průzkum, který probíhá ve vybrané vesnici Tasov na jihomoravském Slovácku. Průzkum je zamě-
řen na hloubkovou analýzu veřejného prostoru, přesněji na fyzické i emoční
vmezení’veřejného prostoru intravilánu i extravilánu vesnice, a to pomocí mapových / půdorysných způsobů zobrazování (mentálních map, kombinování vrstev s jednotlivými informacemi) a hledáním dalších způsobů zobrazování hranic veřejného prostoru, např. pomocí horizontů, s průběžným prověřováním
v terénu a doplňováním o tyto výstupy. Cílem tohoto dílčího kroku je najít všechny nutné prostředky zobrazení informací pro práci s prostorem vesnice. Nenazývala bych jej přímo hledáním „kódu“ nebo „vzorce“ 1 vesnice, protože na rozdíl například od „vzorců“ Christophera Alexandra nevíme, zda je náš „kód“ obecně platný, anebo je spíše lokálně a pravděpodobně i časově omezen, zde by se jednalo spíše o kód, který napoví (generuje), jak s daným místem v daném čase pracovat dál. Zatím neuvádím definitivní závěry z analýz, předpokládám totiž, že při následující práci, praktickém používání nebo při srovnávání analýz z dalších vesnic vyplyne více.
Autoři
Richtr, T.
Publikováno v
In: Venkov a architektura I. Praha: CTU. Czech Technical University Publishing House, 2017. p. 53-58. Venkov a architektura. vol. 1. ISBN 978-80-01-06110-7.
Rok
2017
Ústav
Anotace
Výzkum se zaměřuje na problematiku českého venkova. Soustředí se na možnosti regulace nové výstavby tak, aby mohla vznikat soudobá architektura, která by zároveň byla schopna navázat na tradiční zástavbu – uchovat v sobě hodnoty skrývající se pod pojmem venkovský charakter. Rozvíjí téma venkovského charakteru a definuje ho. Jako těžiště vidí vymezení venkovského sídla vůči městu a nalezení jedinečnosti, jež je typická pouze pro venkov. Současná podoba venkova není jen tvar, forma, materiál, ale jsou to významy, které těmto vnějším vizuálním charakteristikám daly vzniknout. Mezi vnější formou a způsobem života je přímý vztah. Zkoumání tohoto vztahu může přinést nové způsoby regulace výstavby, které budou lépe reagovat na proměnu způsobu života venkova.
Autoři
Rýpar, V.
Publikováno v
In: Venkov a architektura I. Praha: CTU. Czech Technical University Publishing House, 2017. p. 41-46. Venkov a architektura. vol. 1. ISBN 978-80-01-06110-7.
Rok
2017
Související lidé
Anotace
Cílem této studie je poskytnout srozumitelný základ pro uchopení venkovského charakteru v procesu navrhování za pomoci dvou nástrojů: vztahu figury a pozadí a míry formální urbánnosti v prostředí. Tyto nástroje je možné uplatnit jak odlehlých venkovských oblastech, tak ve fragmentech bývalých venkovských sídlišť, v současnosti pohlcených extenzivním růstem měst. Metodicky je studie založena na abdukčním přístupu k posuzování těch rysů prostředí, které jsou obvykle architekty považovány za hodnotné, a vlastních terénním průzkumech, přičemž obojí je zasazeno do kontextu současných přístupů k výzkumu venkova. Význam teorie živoucích struktur Christophera Alexandera pro procesy navrhování a plánování ve venkovském kontextu je naznačen ve druhé a třetí kapitole. Tato studie poskytuje teoretický rámec pro úvahy a argumenty projektantů při nakládání s vesnickým veřejným prostorem, který vychází z empirického poznávání středoevropského venkova.
Autoři
Rýpar, V. ed. - Trejbal, J. ed. - Richtr, T. ed. - Hroncová, K. ed., - Jehlík, J. ed.
Publikováno v
Praha, 2016-10-21. Praha: CTU. Czech Technical University Publishing House, 2017. Venkov a architektura. vol. 1. ISBN 978-80-01-06110-7.
Rok
2017
Související lidé
Autoři
Jehlík, J.
Publikováno v
Zlatý řez 39 / Venkov. 2016, 2016(39), 14-17. ISSN 1210-4760.
Rok
2016
Související lidé
Ústav
Anotace
Jaká jsou specifika venkova a vesnice ve vztahu k městu, čím se odlišují v té nejobecnější rovině? Co je třeba brát v potaz při architektonických intervencích na venkově? Jaký je vztah kulturních a přírodních prvků na vesnici? Jak zacházet s venkovskou krajinou a veřejným prostorem na venkově?
Autoři
Trejbal, J.
Publikováno v
[Specialized Map with Expert Content] 2016.
Rok
2016
Ústav
Anotace
Prvním z rozborů, které je třeba při vytváření nové zástavby (úvodu do zakládání venkova) využít, by měla být analýza starých map, které vždy sloužily jako utilitární díla / schematizovaná zobrazení skutečnosti té doby. Zde se pro naše potřeby modelového rozboru zaměříme pouze na vybraná fakta, která lze z historických map dodnes vyčíst: strukturu významných bodů v krajině (místa pobožnosti, stromy apod.), vedení liniových prvků a cest v území, či příklady pomístních jmen určujících charakter lokace.
Staré mapy (od měřítka cca 1:5000) jsou vhodným nástrojem pro zisk analytických dat z území NE ve smyslu „romanticko-idealistického vztahu historicky zastavěného a zemědělného“, ale jako záznam o důmyslné lokační reakci (urbanismu) našich předků na tehdejší geomorfologické a klimatické podmínky – to vše za jediným účelem udržitelné obživy (trojpolní systém hospodářství), v kontextu tehdejšího hodnotového systému.