Autoři
Biedermanová, M. - Cejpová, M.
Publikováno v
Castellologica bohemica. 2017, 17(1), 99-133. ISSN 1211-6831.
Rok
2017
Související lidé
Anotace
V Ludvíkově křídle Pražského hradu se nacházejí kachlová kamna, stopy krbů a kuchyňská topeniště, která mají specifickou konstrukci. Kuchyňská topeniště sloužila k ohřívání pokrmů donesených z kuchyně.
Autoři
Biedermanová, M. - Poloprutský, Z., - Semerád, M.
Publikováno v
In: DIGI 2016: Digitální technologie a kulturní dědictví. Omnium z.s., 2016. pp. 36-50. ISBN 978-80-88191-01-8.
Rok
2016
Související lidé
Anotace
Cílem tohoto příspěvku je prezentovat praktické zkušenosti s využitím 3D modelů vzniklých na základě mračna bodů, které bylo vytvořeno prostřednictvím fotogrammetrického zpracování digitálních snímků. Dále sleduje možnosti využití těchto detailních 3D modelů pro zachycení stratigraficky komplexnějších nálezových situací při rozšířeném stavebněhistorickém průzkumu (dále SHP).
Příspěvek vychází z dokumentací nálezových situací realizovaných v objektu Gř. NPÚ (Národní památkový ústav) Liliová č. p. 219/5 v Praze na Starém Městě. Jedná se o interiérové nálezové situace, zpravidla ve zhoršených světelných podmínkách, ve stísněném prostoru a realizovanými při průzkumech v průběhu stavebních činností. Jedná se tedy o celkem běžnou situaci, v níž se stavební historik ocitá při provádění rozšířeného SHP.
Snahou autorů tohoto příspěvku je předat zkušenosti s výhodami a limity použití této technologie, zejména:
• nároky pořízení fotodokumentace,
• nároky pořízení měřické dokumentace,
• pro možnosti zpracování ve specializovaném softwaru,
• pro možnosti vizualizace a interpretace výstupů.
Tato práce byla podpořena granty Studentské grantové soutěže ČVUT č. SGS16/177/OHK1/2T/15 a SGS16/063/OHK1/1T/11.
Autoři
Biedermanová, M. - Cejpová, M.
Publikováno v
Archaeologia historica. 2018, 43(2), 401-409. ISSN 0231-5823.
Rok
2018
Související lidé
Anotace
Práce se zabývá kuchyňskými topeništi s ohništěm umístěným na kovovém roštu v šachtě naleze¬nými na Pražském hradě, která jsou v zahraniční literatuře dobově označována například jako „fourneau“ či „potager“ ve francouzském prostředí, nebo jako „murello per pignatte“ v díle Bartlomea Scappiho. Tato topeniště se zde in situ dochovala tři. Dvě datovaná do druhé poloviny 16. století jsou v Ludvíkově křídle Starého paláce, jedno datované do druhé poloviny 19. století je v jižním křídle v suterénu tzv. Maxmiliánových kuchyní. Další topeniště, která se nacházela v dnes již neexistujících kuchyních, známe díky historickým plánům z 18. a 19. století. Topeniště byla buď samostatná, většinou přizděná k obvodové zdi, nebo byla součástí podesty pro otevřený oheň, zpravidla se nacházela na okraji její kratší strany. Některá topeniště nemají napojení na komín, což potvrzuje předpoklad, že produkovala minimum kouře, který bylo možné odvětrat oknem.