Autoři
Dvořáková, D.
Publikováno v
Architektúra a urbanizmus. 2017, 51(3-4), 144-161. ISSN 0044-8680.
Rok
2017
Anotace
Práce přibližuje vrcholnou fázi českého regionálního plánování, vymezenou krátkým obdobím trvání tzv. třetí republiky. Autorka mapuje stanoviska hlavních aktérů diskuse o regionálním plánování a analyzuje, jak jejich teoretické postoje odpovídaly proklamovaným záměrům probíhající společenskopolitické a hospodářské transformace.
Autoři
Guzik, H.
Publikováno v
Umění: Art. 2018, 66(3), 175-192. ISSN 0049-5123.
Rok
2018
Související lidé
Anotace
In 1945–1948, a period of hybrid democracy and building of the welfare state, Czech architects and planners began asking how ‘our workers’ actually want to live. To ascertain the opinions and preferences of future residents of planned mass housing developments, they began to use public opinion polls. In Czechoslovakia, these surveys were conducted less frequently and a few years later than in Great Britain, Scandinavia, or France. However, they still provide a noteworthy and relatively comprehensive source of information.
Autoři
Dvořáková, D.
Publikováno v
In: Bydlet spolu: kolektivní domy v českých zemích a Evropě ve 20. století. Řevnice: Arbor Vitae, 2017. p. 122-129. ISBN 978-80-7467-127-2.
Rok
2017
Anotace
Kapitola se věnuje utopickým projektům kolektivního bydlení od Karla Honzíka, Ladislava Žáka a Bohuslava Brouka, jež byly součástí obecnější teorie socialistického životního slohu, pro niž používali označení „necessismus“. Trojice své koncepty promýšlela na přelomu třicátých a čtyřicátých let. Autoři se obraceli do idealizované budoucnosti, v níž, jak doufali, obnovené Československo nastoupí cestu k socialistickým reformám. Byť se „necessismus“ vyznačuje silnými kolektivistickými, normativními a restriktivními rysy, je pozoruhodný především jakožto předchůdce pozdějších debat o udržitelném rozvoji.
/vyzkum-a-spoluprace/publikace/2022/architektura-v-prerodu_hubert-guzik
Autoři
Dvořáková, D. - Guzik, H., - Zikmund, J.
Publikováno v
Praha: České vysoké učení technické v Praze, Fakulta architektury, 2019. ISBN 978-80-01-06524-2.
Rok
2019
Související lidé
Anotace
Zatímco historiografie české architektury pracuje se širokou perspektivou „poválečné“ a „postkomunistické“ éry, tento svazek analyzuje českou architekturu ve dvou jasně definovaných transformačních obdobích 20. století: 1945–1948 a 1989–1992. Poválečná třetí republika představovala formativní období československého modelu sociálního státu, který se v mnoha ohledech utvářel nezávisle na sovětském paradigmatu. Rozpad starého režimu a nástup tržní ekonomiky po sametové revoluci tvořily předehru dnešního neoliberalismu. Výsledky rozsáhlého primárního výzkumu kniha rozebírá pomocí nástrojů převzatých z dějin umění a tranzitologie. Autoři se zaměřují na témata, v nichž se politické a architektonické problémy protínají nejzřetelněji: bydlení, regionální plánování a průmyslovou architekturu. Publikace popisuje hluboké změny v architektonické profesi: vzestup etatismu, ke kterému došlo před komunistickým převratem v roce 1948, a dopad postsocialistické systémové transformace na architektonické navrhování a utváření sociálních politik. Svazek rovněž přispívá k debatám o demokratické legitimitě a expertních postupech v architektuře a o mechanismech architektonické participace.