Autoři
Seidler, D.
Publikováno v
Beton. 2022, 22(2), 66-69. ISSN 1213-3116.
Rok
2022
Související lidé
Anotace
Na vybraných příkladech se článek snaží nastínit vývoj v používání betonu pro sochy umístěné ve veřejném prostoru. Text se věnuje vývoji technologií uplatněných při tvorbě betonových objektů od prostého vylévání betonu do formy přes prefabrikaci až po dnešní sofistikovanější roboticky zhotovované artefakty. Vybrány jsou příklady figurativního umění, abstraktního sochařství a objektů na hraně mezi architekturou a skulpturou, které se objevily v organismu města.
Autoři
Seidler, D.
Publikováno v
In: 12th ACAU 2023: Proceedings of 12th International PhD Students Conference. Brno Technical University, 2023. p. 131. ISBN 978-80-214-6206-9.
Rok
2023
Související lidé
Anotace
The beginning of minimalism is related to the book Phenomenology of Perception by
French philosopher Maurice Merleau-Ponty. The book, published in 1945 and translated into English in 1962 by Colin Smith influenced artists in the 60s in the United
States. They were preoccupied by human perception of their artworks. Minimalist
architecture emerged in the 80s. How do we perceive architecture’s lack of signs? The
aim of the paper is to introduce us to the discussion about the perception of minimalist architecture.
Autoři
Seidler, D.
Publikováno v
In: Forma je téma. Praha: CTU. Faculty of Architecture, 2023. Architektura v rozšířeném poli. vol. 2. ISBN 978-80-01-07262-2.
Rok
2023
Související lidé
Anotace
Česká architektka Alena Šrámková (1929 - 2022) zdůrazňovala morální a výchovnou funkci architektury. Baráky a architektura by měly člověka usměrňovat. Vztaženo na délku lidského života, prostředí okolo nás působí již od dětských let. Existuje několik druhů elementů sídel ve vztahu k jeho obyvatelům. Od nepřímého určení k užívání jako osvětlení, technická infrastruktura, apod. které lidé užívají bez větší spoluúčasti. A pak jsou prvky přímo určené k aktivnímu používání jako venkovní posilovny, nebo hřiště různého určení, včetně těch dětských. Dnešní formy veřejných hracích prvků napodobují hrady, rozhledny, popř. zvířata ve zmenšené i odpovídající podobě. Použití umělých materiálů jde ruku v ruce s plněním bezpečnostních předpisů vyžadovaných na tyto části veřejného prostoru. Ve druhé polovině 20. století však existoval odlišný názor na ztvárnění těchto elementů veřejného prostoru a jednotlivě i sériově nabývaly i abstraktnějších forem, nemluvě o výtvarném řešení. Jejich přínos pro dětský věk plně vyhodnocujeme až dnes. Příspěvek porovnává prvky dětských hřišť vzniklých v zemích bývalého východního bloku a mnohé realizace van Eyckovy v Amsterdamu.