Ing. arch. Alexander Kuric

Ing. arch. Alexander Kuric

During the first post WW1 decade, several new building materials sought to secure a place on the turbulent market. One of them was Calofrig, made out of diatomaceous earth from a deposit in South Bohemia. It gained favour with the Modernists, who viewed it as a lighter, faster and more efficient building material for the new era. Although its production continued into the late 20th century, its high popularity quickly peaked, and soon it was eclipsed by other materials perceived as more suitable.

Detail

Ing. arch. Alexander Kuric

Although the Kraus window, unique for its opening mechanism and an unusual combination of wood and steel, represents one of the most intriguing window designs of interwar Czechoslovakia, it was not without issues. It suffered from draft, which together with a high price caused commercial struggles and forced Armin Kraus, its inventor, to later come up with a greatly innovated design. This second window, Orbis, was in many ways simplified yet didn't give up on several unique technical aspects. However, through complications that were outside of Kraus' control, the Orbis window too struggled on the market, and thus never managed to reach the level of prominence of the first design.

Detail

Ing. arch. Alexander Kuric

Historická okna jsou v současné době zpřísňování požadavků na energetickou náročnost vystavena tlakům, jejichž následkem bývají v mnoha případech plošné výměny za okna nová. Památky funkcionalistické architektury, u níž jsou okna výjimečným nositelem nejen historické, ale také estetické hodnoty, jsou tímto trendem zranitelné obzvláště. Příspěvek si klade za cíl podrobněji prozkoumat tepelně izolační vlastnosti typických oken funkcionalismu a zároveň prověřit účinnost dodatečných opatření umožňujících jejich zlepšení. Využíváme k tomu modelových softwarových výpočtů v kombinaci s termovizními snímky. Z hlediska prvního cíle se ukázala, resp. potvrdila prakticky známá problematičnost oken kovových. Pozoruhodné je srovnání dvojitých a zdvojených oken, potvrzující některé progresivní názory z meziválečného období, jež se o zdvojená okna zasazovaly. U dodatečných opatření se pak jako efektivní a potenciálně široce uplatnitelné ukazují utěsnění křídel a výměna původního zasklení za dvojskla, přičemž s ohledem na další faktory je celkově nejvýhodnější výměna skel vnějších; v takovém případě lze tepelnou propustnost původního okna snížit až o 60 %. Příspěvek tím potvrzuje závěry předchozího výzkumu na toto téma a zároveň je rozšiřuje o další souvislosti a podrobnosti.

Detail

Ing. arch. Alexander Kuric

15113 Ústav teorie a dějin architektury

Funkcionalistická architektura viděla jako součást svého poslání provedení radikálního konstruktivního obrat od staletí osvědčených tradičních postupů k novým, komplexnějším, avšak dosud málo prověřeným soustavám skeletů s výplněmi. Absence zkušeností na jedné straně a na druhé teprve se rozvíjející architektonické výzkumnictví zapříčinily, že modernistické stavby nezřídka provázely technické problémy, z nichž se mnohé týkaly nevyhovujících tepelných vlastností. Jedním z kritických úskalí skeletových soustav v tomto směru představovala otázka tepelné vodivosti vlastních nosných součástí, prováděných nejčastěji z betonu a oceli. Dnes téma posuzujeme optikou výrazně přísnějších kritérií, z jejíchž pozic se dobová řešení jeví nedostatečná a nedokonalá. Avšak kritická debata na tuto stranu existovala již ve své době. Ke konci dvacátých let se poprvé začínají objevovat sporadické zmínky o tom, že náležitou pozornost je třeba věnovat právě i nosným součástem skeletu; od let třicátých pak můžeme pozorovat intenzivnější debatu spojenou také s kritikou dosavadní praxe. Zároveň se také v této době téma izolace skeletů začíná propisovat i v technických popisech architektonických projektů a otázka se pak již udržuje po celou dobu dalšího vývoje. Ačkoli není možné říci, že by šlo o problém tehdejšími architekty univerzálně vnímaný nebo vždy důsledně řešený, dobová debata poukazuje na vůli modernistické architektury identifikovat a překonat vlastní technické nedostatky.

Detail

Ing. arch. Alexander Kuric

15113 Ústav teorie a dějin architektury

Práce představuje výsledky prvního období dvouletého studentského výzkumného projektu vedeného na Ústavu Teorie a dějin architektury FA ČVUT zaměřeného na okenní výplně v moderní architektuře 1. poloviny 20. století. Ty jsou v současné době kvůli enormním tlakům na snižování energetické náročnosti podrobovány plošným výměnám v bezprecedntním měřítku. Výzkum na to reaguje podrobnou dokumentací těchto okenních výplní s cílem vytvořit přehled jejich nejobvyklejších typů. Součástí práce je také obecnější pojednání o charakteristice a vývoji oken ve vymezeném období a rovněž přiblížení cílů plánované druhé části projektu.

Detail