Ing. arch. Eva Svinteková

2018

Fenomén architektury 20. století - železobeton - se nezapomenutelným a jedinečným způsobem propsal i do sakrální tvorby. Na celém světě bylo v průběhu 20. a 21. století postaveno mnoho unikátních sakrálních staveb, které by nikdy nespatřily světlo světa, nebýt právě železobetonu a jeho mimořádných vlastností. V českém prostřední sehrál tento materiál také významnou roli, bohužel však ne v takové míře, jako je tomu v zahraničí a okolních zemích. Cílem této práce je zasadit českou železobetonovou sakrální architekturu římskokatolické církve do středoevropského kontextu porovnáním s kostely a kaplemi, jež vznikly v průběhu 20. a 21. století na území Německa, Švýcarska, Rakouska, Polska, Slovenska, Maďarska a Slovinska. Významný vliv na rozdílnost, ale mnohdy i podobnost architektonické tvorby, kterého by se tato práce však měla dotknout pouze okrajově, měl dozajista samotný historický vývoj Římskokatolické církve v tom kterém státu. Hlubšímu zkoumání, pro tento projekt důležitějšímu, bude však podroben vývoj železobetonových konstrukcí v jednotlivých zemích a jejich následné použití v sakrálních stavbách. Pro potřeby uceleného přehledu o české sakrální architektuře nutné pro její srovnání a uvedení do kontextu s kostely a kaplemi ostatních středoevropských zemí budou tyto komplexní informace čerpány z dosavadních výsledků řešitelky, které získala v rámci projektu SGS 2015 "Formy železobetonových katolických kostelů v České republice".

Detail

2016-2017

Výraznější prosazení železobetonu do sakrální architektury v České republice lze sledovat až ve 20. letech 20. století, kdy se dostává do popředí spolu s funkcionalistickou architekturou. Samé prvopočátky aplikace železobetonu je však možné pozorovat již dříve na začátku 20. století, kdy byl tento materiál používán pro namáhané části konstrukcí, převážně pro základy a klenby. Cílem tohoto projektu je navázat na výsledky studentského grantu SGS 2015 nazvaném "Formy železobetonových katolických kostelů v České republice" vytvořením kompletního katalogu železobetonové sakrální architektury všech církví a náboženství na území České republiky od prvních pokusů na začátku 20. století až po současnost a následně analyzovat prostorové uspořádání těchto staveb a posoudit efektivitu zvoleného konstrukčního řešení.

Detail

2015

Dvacáté století se ve stavitelství stalo dobou železobetonu, konstrukcí velkých rozponů, různých tvarů a forem. Přednosti tohoto materiálu se začaly od 20. let 20. století ve výrazné míře využívat i v sakrální architektuře. Počátky však lze sledovat už od začátku 20. století (kostel St. Jean du Montmartre v Paříži (1894-1904) od Anatola de Baudot; kostel Der Heilige Geist ve Vídni (1909-1911) od Josipa Plečnika a ikonický kostel Notre Dame v Le Raincy (1922-1923) od bratrů Perettových). V České republice docházelo k uplatnění tohoto nového konstrukčního materiálu postupně od začátku 20. století, kdy byl v prvé řadě užíván pouze pro namáhané části konstrukcí, převážně pro základy a klenby. Od konce 20. let 20. století se dostává spolu s funkcionalistickou architekturou do popředí a vytváří si zde své jedinečné a nezastupitelné místo. Cílem tohoto projektu je vytvořit kompletní seznam železobetonových katolických kostelů na území České republiky od svých prvopočátků ze začátku 20. století po současnost. Na základě tohoto seznamu pak analyzovat prostorové formy a efektivitu navržených konstrukcí jednotlivých kostelů a roztřídit je do skupin podle architektonických slohů či doby, ve které byly postaveny.

Detail

2015-2016

Práce probíhá pod dvojím vedením (co-tutelle) na základě smlouvy mezi ČVUT v Praze a Université Paris 1 Panthéon - Sorbonne. Navrhovaný grant SGS má umožnit dokončení práce v souladu se smlouvou podepsanou ve dnech 4.11.2013 - 5.12.2013 mezi rektory ČVUT v Praze a Université Paris 1 Panthéon - Sorbonne a řediteli MÚVS ČVUT v Praze a L´Ecole doctorale d´histoire (Université Paris 1 Panthéon - Sorbonne). Dosavadní financování práce bylo zajištěno z grantu NAKI Ministerstva kultury ČR zaměřeného na industriální dědictví, tento grant však končí, navrhovatel proto žádá o nezbytnou podporu z prostředků SGS. Projekt grafické statiky studuje doposud málo probádanou oblast českých technických dějin, v níž byly české země vývojově srovnatelné, ne-li dokonce v předstihu, s ostatními technologicky vyspělými zeměmi Evropy a Severní Ameriky. Pozornost je zaměřena hlavně na osobnosti české části Pražské polytechniky, jmenovitě profesora Viléma Bukovského a profesora Josefa Šolína. V současnosti má tento projekt i velmi zajímavý aktuální přesah, neboť je použit jako historický podklad nového pojetí výuky stavební mechaniky pro studenty architektury a designu na FA ČVUT. Toto pojetí je inspirováno výukou předmětů stavební mechaniky na školách architektury MIT - Massachusetts Institute of Technology, Boston/Cambridge, USA, a ETH - Eidgenössische Technische Hochschule Zürich, Švýcarsko, kde se vizuálně vnímaná grafická statika již několik let s výhodou využívá jako názorná učební metoda výuky stavební mechaniky pro netechnicky zaměřené studenty.

Detail