Autoři
Biedermanová, M. - Cejpová, M.
Publikováno v
Archaeologia historica. 2018, 43(2), 401-409. ISSN 0231-5823.
Rok
2018
Podkategorie
Článek
Související lidé
Anotace
Práce se zabývá kuchyňskými topeništi s ohništěm umístěným na kovovém roštu v šachtě naleze¬nými na Pražském hradě, která jsou v zahraniční literatuře dobově označována například jako „fourneau“ či „potager“ ve francouzském prostředí, nebo jako „murello per pignatte“ v díle Bartlomea Scappiho. Tato topeniště se zde in situ dochovala tři. Dvě datovaná do druhé poloviny 16. století jsou v Ludvíkově křídle Starého paláce, jedno datované do druhé poloviny 19. století je v jižním křídle v suterénu tzv. Maxmiliánových kuchyní. Další topeniště, která se nacházela v dnes již neexistujících kuchyních, známe díky historickým plánům z 18. a 19. století. Topeniště byla buď samostatná, většinou přizděná k obvodové zdi, nebo byla součástí podesty pro otevřený oheň, zpravidla se nacházela na okraji její kratší strany. Některá topeniště nemají napojení na komín, což potvrzuje předpoklad, že produkovala minimum kouře, který bylo možné odvětrat oknem.
Autoři
Biedermanová, M. - Cejpová, M.
Publikováno v
Castellologica bohemica. 2017, 17(1), 99-133. ISSN 1211-6831.
Rok
2017
Podkategorie
Článek
Související lidé
Anotace
V Ludvíkově křídle Pražského hradu se nacházejí kachlová kamna, stopy krbů a kuchyňská topeniště, která mají specifickou konstrukci. Kuchyňská topeniště sloužila k ohřívání pokrmů donesených z kuchyně.
Autoři
Biedermanová, M.
Publikováno v
In: Svorník 15/2017. Praha 6: •Sdružení pro stavebně historický průzkum, 2017. ISSN 1802-8128. ISBN 978-80-906326-1-5.
Rok
2017
Podkategorie
Stať ve sborníku
Související lidé
Anotace
Pochopení dobové představy tepleného komfortu je do určité míry klíčem k porozumění některých aspektů středověkého bydlení a užívání budov obecně. Příspěvek analyzuje možnosti a limity pochopení dobového vnímání tepelného komfortu za pomoci nástrojů stavební fyziky. Smyslem článku je oprostit se od zažitých pohledů na tepelný komfort a podívat se na možnosti, které skýtaly dobové prostředky, počínaje oděvem, přes odlišnou koncepci užívání prostorů a jejich diferenciaci až po kulturní a společenské důsledky.
Autoři
Biedermanová, M. - Poloprutský, Z., - Semerád, M.
Publikováno v
In: DIGI 2016: Digitální technologie a kulturní dědictví. Omnium z.s., 2016. pp. 36-50. ISBN 978-80-88191-01-8.
Rok
2016
Podkategorie
Stať ve sborníku
Související lidé
Anotace
Cílem tohoto příspěvku je prezentovat praktické zkušenosti s využitím 3D modelů vzniklých na základě mračna bodů, které bylo vytvořeno prostřednictvím fotogrammetrického zpracování digitálních snímků. Dále sleduje možnosti využití těchto detailních 3D modelů pro zachycení stratigraficky komplexnějších nálezových situací při rozšířeném stavebněhistorickém průzkumu (dále SHP).
Příspěvek vychází z dokumentací nálezových situací realizovaných v objektu Gř. NPÚ (Národní památkový ústav) Liliová č. p. 219/5 v Praze na Starém Městě. Jedná se o interiérové nálezové situace, zpravidla ve zhoršených světelných podmínkách, ve stísněném prostoru a realizovanými při průzkumech v průběhu stavebních činností. Jedná se tedy o celkem běžnou situaci, v níž se stavební historik ocitá při provádění rozšířeného SHP.
Snahou autorů tohoto příspěvku je předat zkušenosti s výhodami a limity použití této technologie, zejména:
• nároky pořízení fotodokumentace,
• nároky pořízení měřické dokumentace,
• pro možnosti zpracování ve specializovaném softwaru,
• pro možnosti vizualizace a interpretace výstupů.
Tato práce byla podpořena granty Studentské grantové soutěže ČVUT č. SGS16/177/OHK1/2T/15 a SGS16/063/OHK1/1T/11.
Autoři
Hauserová, M. - Biedermanová, M. - Uhlík, J. - Šelerová, Julie - Cuřínová, H. - Stočes, Martin - Poloprutský, Z. - Černý, Vojtěch, - Schmidová, Barbora
Publikováno v
In: Dějiny staveb 2016. Plzeň: Klub Augusta Sedláčka, 2016. p. 7-16. ISSN 1803-0777. ISBN 978-80-87170-48-9.
Rok
2016
Podkategorie
Stať ve sborníku
Související lidé
Anotace
Příspěvek blíže rozebírá pohnutky, které ještě ve středověku vedly k stavebním úpravám románské rotundy v Holubicích (okr. Praha-západ). Rozebírá typologické paralely její jižní přístavby tvaru apsidy. Vykládá přístavbu jako reprezentační pohřební kapli. V západní přístavbě, nyní prostoru podvěží zdobeném mimořádně hodnotnými nástěnnými malbami z doby kolem poloviny 14. století, identifikuje soukromou kapli patrona kostela. Stavebníky obou přístaveb a patrony chrámu byli kanovníci při kapitule u chrámu sv. Víta v Praze.
Autoři
Biedermanová, M.
Publikováno v
In: Svorník 13/2015. Praha: Sdružení pro stavebně historický průzkum, 2015, pp. 129-136. ISSN 1802-8128. ISBN 978-80-906326-0-8.
Rok
2015
Podkategorie
Stať ve sborníku
Související lidé
Anotace
Drobné stavební úpravy na barokní roubené faře z roku 1875 vedené ve skromných venkovských podmínkách v duchu praktičnosti, pohodlí a šetrnosti. Mezi nimi zejména přestavba schodiště z původního strmého jednoramenného na pozvolné, které se však potýká s problémem podchodných výšek. Článek dokumentuje projevy řešení těchto problémů a druhotné využívání prvků při přestavbě. Druhým tématem je zdvojení oken, provedené z části postupnou výrobou a osazováním nových oken podle reprezentativnosti prostoru, zčásti druhotným užitím starších barokních oken osazených do nové pozice. Dokumentované úpravy odráží na jak šetrnost, tak i jistou pýchu a snahu udržovat určitý společenský standard.
Autoři
Hauserová, M. - Poláková, J. - Stočes, M. - Rákosníková, A. - Poloprutský, Z. - Janoušková, P., - Biedermanová, M.
Publikováno v
In: Svorník : sborník příspěvků z 13. specializované konference stavebněhistorického průzkumu uspořádané 17.-20. června 2014 ve Slaném. Otisk života v historických stavbách.. Praha: Sdružení pro stavebněhistorický průzkum, 2015. pp. 155-170. ISBN 978-80-906326-0-8.
Rok
2015
Podkategorie
Stať ve sborníku
Související lidé
Anotace
Téma kulturní krajiny přesahuje tradiční rámec záběru stavebněhistorického zkoumání. Stopy lidského života a práce přetvářejí přírodní základ prostředí někdy dlouhým procesem prostého obhospodařování, jindy na základě promyšleného konceptu. Příspěvek si klade za cíl upozornit na skutečnost, že krajina může podobně jako zastavěné prostředí představovat složitě vrstvenou strukturu. Při studiu vrstevnatých stavebních struktur se uplatňuje metoda stavebněhistorického průzkumu. Základní metodologická východiska přístupu k historickému výzkumu krajiny se nabízí odvíjet z téhož základu. V příspěvku je tato teze doložena na několika příkladech krajinných jevů z modelové oblasti Černokostelecka, které autorky využívají pro ověřování pracovních postupů. I rovina vstupních úvah a prvních dílčích výzkumů ukazuje, že do budoucna (a samozřejmě i ve vztahu k připravovanému památkovému zákonu) bude třeba do kategorie specializovaných průzkumů zahrnout vedle dalších i historický výzkum krajiny.
Autoři
Rykl, M. - Matys, M. - Chejn, J. - Hájek, V. - Biedermanová, M. - Knotová, K., - Fanta, V.
Publikováno v
Praha: České vysoké učení technické v Praze, Fakulta architektury, 2014. ISBN 978-80-01-05675-2.
Rok
2014
Podkategorie
Kniha
Související lidé
Anotace
Mezioborová případová studie maloměstského domu čp. 2. využívá komparace výsledků archivního studia, stavebních dějin domu jako artefaktu metodou stavebněhistorického průzkumu a restaurátorského průzkumu výmalby a omezeného výzkumu archeologického.
Cílem bylo na modelovém příkladu ukázat na možnosti výpovědi stavby samé, zvláště jak v ní rozpoznat charakter a ducha doby, ambicí a reality majitelů. Nejde primárně o "velké" dějiny, ale o studium stop života, který byl v interakci se stavebním rámcem, který jej obklopoval. Přesto se obecné dějiny těchto mikrodějin v některých okamžicích dotýkaly a na stavební podobu vliv měly.