Ústav navrhování I

Michal Volf

15127 Ústav navrhování I

Role architektů v rámci veřejné správy při nakládání s hodnotnými veřejnými budovami je důležité téma, neboť veřejná správa v České republice s budovami často nezachází způsobem, který by byl adekvátní jejich architektonické hodnotě. To se týká především rekonstrukcí, a to nejčastěji u staveb, které nemají památkovou ochranu. Článek porovnává přístupy v ČR a v Rakousku se zaměřením na konkrétní příklady staveb.

Detail

doc. Ing. arch. Ondřej Beneš, Ph.D., Michal Volf

15127 Ústav navrhování I

Very often, public administrations do not treat their buildings in a way that is appropriate to the architectural value of the property. The research focuses on the Ústí Region and deals with buildings from the second half of the 20th century. Its purpose is to search for an appropriate approach to the management of valuable public buildings. The paper focuses on the research to date and presents general options for improving the approach to valuable public buildings within the framework of current legislation.

Detail

doc. Ing. arch. Ondřej Beneš, Ph.D.

15127 Ústav navrhování I

Žijeme v globalizovaném světě, kde v rámci vyrovnávání se s krizemi dneška dochází masivním způsobem k erodování „našeho“euroamerického příběhu, všeho toho, co máme rádi. Jako nejdůležitější je v takto posunutém světě vnímáno „získávání kritického množství pozornosti“. Mluvíme o čím dál rychlejším nástupu Asie. Projekty a realizace, jako je Masaryčka, nás nutí uvědomovat si, nejen v bezpečí před svým počítačem a v rámci svých sociálních bublin, že o naši historii a tradice je třeba v proměňujícím se světě o to více pečovat, obnovovat jejich životadárnou sílu, protože ekonomický a instrumentální kalkul pro nás vždy musí být jen nástrojem, nikdy smyslem a samoúčelným cílem.

Detail

doc. Ing. arch. Ondřej Beneš, Ph.D.

15127 Ústav navrhování I

Od doby zrušení okresů a preferování krajského uspořádání provází kraje zpochybňování jejich smyslu. Samy kraje se pak chovají spíše nenápadně, snad z obavy, aby takovou debatu nepřiživovaly. Mám za to, že důraz má být a i bude kladen na sílu a iniciativnost obcí. Stát i kraje by měly obcím především poskytovat odborný servis. A obce by měly intenzivně spolupracovat nejen v rámci toho kterého státu, ale také napříč Evropou. Česká republika je specifická velkým počtem samospráv (přes šest tisíc), které doslova zápasí s odborným zázemím. Na druhé straně zemské uspořádání, tak oblíbené historiky, je přece jenom hodně „hrubé“. Jinak je to v sousedním Rakousku, jeho historické země jsou velikostí bližší právě našim krajům. O některých krajích se u nás nepochybuje: jižní Čechy, jižní Morava, Vysočina. Jsou vnímány jako srozumitelné regiony – objevují se tak třeba i v reklamních sloganech, ale se svou identitou si nevědí rady. A to, že při zmíněné reformě došlo k překreslení krajů a vzniku nových, jim samozřejmě nepomohlo. Regionální uvažování je nutné, stejně jako potřebné. Stát je opravdu z pohledu jednotlivce velmi obecná entita, dokáže nás mobilizovat k mávání vlajkou, ale těžko nás přiměje k tvořivému přístupu. Historické země na tom nejsou o mnoho lépe. Obce jsou drobné a roztříštěné a bohužel mají omezené zdroje financí. Pokud se však kraje promění v regiony, tedy pokud se promění vnímání jejich obyvatel a namísto toho, aby brali kraj jako pouhé administrativní vymezení, vypěstují si k němu citovou vazbu, pocit ukotvenosti – být odněkud, pak bude možné nastartovat lokální tvůrčí potenciál. Nejtěžší situace je v oblastech, které ovlivnil nejen poválečný odsun, ale i následné poškození krajiny průmyslem. Těžko hledáte kotvu někde, kde zmizelo 50 metrů hlíny. O to je potřebnější vnímání krajů jako regionů. Bez péče o fyzické prostředí toho však dosáhnout nelze. Kvalitu vody a ovzduší se již podařilo výrazně zlepšit. Co se zatím nepodařilo, je zvýšení kvality lidského životního prostředí, kterému se také říká prostředí vytvořené člověkem, nebo vystavěné prostředí. Přitom právě péče o ně je klíčem ke zmíněnému přerodu krajů na regiony. Považuji za extrémně pozitivní a povzbuzující, že Ústecký kraj zřídil institut krajského architekta a že se tématem začal intenzivně zabývat. Není to téma na jedno volební období, ale to, čeho se dosáhne, bude trvalé. Ondřej Beneš se úlohy péče o lidskou stránku prostředí Ústeckého kraje ujal velmi svědomitě. S výhodou užívá své dosavadní zkušenosti i možnost zapojení studentů Fakulty architektury ČVUT. Co ale přidal navíc a co je u nás bohužel doposud zcela novým přístupem, je vytváření multidisciplinárních týmů a využívání lokální historické odborné znalosti. Umí oslovovat a spojovat. A umí také vizualizovat témata velkých měřítek. Je dobře, že práce agendy krajského architekta v Ústeckém kraji inspirovala další kraje v Česku. Zatím jsou architekti povětšinou neformálními poradci nebo působí v rámci krajských rozvojových agentur. V Královéhradeckém kraji ale již byl krajský architekt také ustaven a vzniká tam krajské Centrum architektury. Téma tradice a regionality tak bude vizualizováno a bude si moci nalézt cestu k srdcím místních. Být odněkud nebude jen místopisný údaj, ale dostane podobnou hloubku a hrdost, jako je tomu jinde v Evropě. z předmluvy publikace od Petra Leška, místopředsedy České komory architektů (kráceno)

Detail

Ing. arch. Petr Pištěk, Ph.D.

15127 Ústav navrhování I

Text o problémech architektonické kritiky s důrazem na rodinné domy

Detail

doc. Ing. arch. Ondřej Beneš, Ph.D.

15127 Ústav navrhování I

Roztyly byly dlouho nepatřičným výstupem z metra někde "mezi", před sídlišti jižního okraje města. Místo sloužilo hlavně jako jakási přestupní stanice. Už je svou polohou mělo ale vždy potenciál stát se důležitým městským kloubem, místem urbanistických inovací. Přímá vazba na magistrálu, blízkost jižního okraje Prahy s velmi dobrou dostupností všech příměstských satelitů, zároven na Jižní spojce. Dům je svým charakterem oblý, ohlazený. To dává jeho pragmatické, technicky mimořádně zvládnuté racionalitě smířlivý ton. nemůže přece na tomto místě vyhlížet agresivně. Hrozilo by, že se stane solitérem, což by vzhledem k jedinečnosti lokality, kterou by obdobně měly objevovat další domy, byla obrovská škoda.

Detail

doc. Ing. arch. Ondřej Beneš, Ph.D.

15127 Ústav navrhování I

Vstupujeme do doby, ve které má operativa spojená s pojmem transformace velký vliv na naše každodenní vnímání a prožívání reality. O dnešní době mluvíme jako o době moderní, ale jiným způsobem, tedy jako o velmi pozdně moderní. Právě ta svou transformační operativou spojenou se zvládáním enviromentálních, energetických a sociálních krizí dostává reálný obsah. S tím vším je spjata změna společenské atmosféry vyžadující daleko angažovanější a komplexnější výkony, nejen pouhá přestože náročná reagování. Text se zabývá problematikou jaké mohou být v tomto procesu aspirace profese architekt, urbanista, krajinář.

Detail

doc. Ing. arch. Ondřej Beneš, Ph.D.

15127 Ústav navrhování I

Vybudování vysokorychlostních tratí (VRT) je klíčovým projektem rozvoje dopravní infrastruktury v ČR. Přinese zcela jinou rychlost a dimenzi cestování v České republice. V souvislosti s nimi je však nezbytné hledat adekvátní strategické přístupy v jejich prosazování. Krizové jevy, kterými si v pozdně moderní době procházíme, mohou být zdravým podnětem k adaptaci, přizpůsobení, celkové proměně. Kvalita a pružnost moderní společnosti se většinou vyhodnocuje právě podle toho, jak rychle a bezbolestně jsou takovéto úpravy možné. Jako podnět k adaptaci je tak třeba chápat neustále se zvyšující ceny energií, od počátku dvacátého století ohlašovaný „nástup Asie“ nebo probíhající změny klimatu. Takto matematicky počitatelné aspekty proměny dnešního světa doprovází, jsou jejich nedílnou součástí, změny sociální, kulturní.

Detail

Ing. arch. Daria Balejová Bártová, Ing. arch. Michaela Mrázová

15127 Ústav navrhování I

Volné pokračování ke knize Drobné perly české architektury od Jiřího T. Kotalíka, Davida Vávry a Yvonny Fričové. Výběr staveb, texty, básně i fotografie připravili studenti a pedagogové ateliéru ZAN Balejová-Mrázová v rámci cvičení pozorovat své okolí okem architekta a zároveň objevitele. Přáním autorů prvotní sbírky bylo, aby se kniha stala pro čtenáře inspirací k hledání dalších perel ve svém okolí a aby z nich sestavili vlastní zdobnou šňůru. My jsme tuto hozenou rukavici zvedli a na mistrovský veletucet jsme navázali studentskou kopou. Studenti se vydali hledat v místech jim důvěrně známých kapličky, schody, trafostanice, brány, altány… Diskuse o možných kandidátech na Perlu byly dlouhé. Jak poznat hodnotu? V čem spočívá? V architektonické formě, v detailu, materiálu, v konstrukci? V souvislostech? V příběhu? V osobnosti architekta a kontextu celého jeho díla? Každý z ateliéru přispěl alespoň třemi perlami. Každou z šedesáti staveb představujeme autorskou fotografií, popisem, osobním setkání a v neposlední řadě básní – ke sdělení nesdělitelného. Kniha je výletem po domovinách našich prváků, záznamem jejich osobního setkání s architekturou. Tak jako náš vzor je tato kniha poznáním: obdivu hodné stavby a úžasná místa jsou všude. Učíme se je vidět. Přidejte se k nám.

Detail

doc. Ing. arch. Tomáš Hradečný

15127 Ústav navrhování I

Moderní historii Československa lze interpretovat skrze osudy jedné selské rodiny, její usedlosti a souputníků. Na Mašínově statku v Lošanech vznikl památník tří odbojů, kterému dominuje torzo rodného domu bez střechy, opatřené skořepinou stříkaného betonu. Rozpadající se stavba zdevastovaná sedmdesáti lety komunistického hospodaření se proměnila v působivou sochu, kterou lze procházet a zažít zevnitř.

Detail