Ústav teorie a dějin architektury

2025-2027

Projekt skúma mechanizmy urbanistického plánovania a výstavby obytných štvrtí na území dnešného Česka a Slovenska v období rokov 1948-1989, pričom podobné koncepty plánovania vznikali vo svete, avšak výskum sa zameriava na kontext centralizovaného modelu, ktorý sa formoval v Sovietskom zväze a výrazne ovplyvnil prístupy v krajinách Sovietskeho zväzu alebo satelitných štátov. Výskum sa zameriava na analýzu plánovacích inštitúcií, ktoré formovali podobu povojnovej sídliskovej výstavby. Cieľom projektu je identifikovať spoločné črty a rozdiely, v kanceláriách českého a slovenského Stavoprojektu, v prístupoch k plánovaniu a realizácii obytných štruktúr, pričom sa osobitná pozornosť venuje vplyvu ideologických, technických a ekonomických faktorov na výslednú podobu urbanistických projektov.

Detail

2025

V městském prostředí budovaném v 19. století se setkáváme s bohatě dekorovanými fasádami od počátku šedesátých let až do jeho konce. S příchodem moderních stavebních technologií se historizující dekor stává formou reprezentace investora a architektonickou nutností. Vždy však jde o diskuzi dvou partnerů v dialogu - stavebníka a stavitele, doplněný o orgány stavebního řízení, příp. další účastníky. Projekt navazuje na loňský výzkum, který prohlubuje. Rozšiřuje plánovanou výstavu a především k ní vydá katalog, který bude odborně a zároveň srozumitelně problém prezentovat v tištěné podobě.

Detail

2025

Studentská vědecká konference je novým formátem (od roku 2024) tradičního setkání studujících prvního ročníku doktorských studijních programů FA ČVUT, na němž studující představí záměr, cíle, metody a první výsledky svého výzkumu. V roce 2024 bylo setkání transformováno - studujícím byly nabídnuty standardní šablony prezentace a shortpaperů, které jim pomáhají hned v počátku práce metodicky uchopit a prezentovat téma svého výzkumu a disertační práce. Elektronický sborník shortpaperů byl následně publikován na webové stránce konference. Účastníkům byla rovněž poskytnuta po konferenci písemná zpětná vazba od dvou přizvaných oponentů. Záměrem v roce 2025 je po zkušenosti loňského prvního ročníku s novým formátem doladit dílčí nedostatky, grafické podklady a strukturu zpětné vazby. Záměr celé konference je neměnný - poskytnout studujícím metodická vodítka, příležitost prezentovat rozpracovaný výzkum, nabídnout relevantní zpětnou vazbu. To vše na konci prvního roku studia, před odevzdáním Stavu poznání, do něhož mohou zkušenost a zpětnou vazbu z konference aktivně promítnout. Účast na konferenci i odevzdání Stavu poznání jsou dle Řádu doktorského studia FA povinné.

Detail

2024

V městském prostředí budovaném v 19. století se setkáváme s bohatě dekorovanými fasádami od počátku šedesátých let až do jeho konce. S příchodem moderních stavebních technologií se historizující dekor stává formou reprezentace investora a architektonickou nutností. Vždy však jde o diskuzi dvou partnerů v dialogu - stavebníka a stavitele, doplněný o orgány stavebního řízení, příp. další účastníky. Cílem projektu je na konkrétních pražských případech prezentovat, jak tento vzájemných vztah mohl fungovat a jaké mohl přinášet výsledky. Výsledky archivního bádání i analýz in situ budou prezentovány v odborném článku, a také prostřednictvím veřejné výstavy s 3D modely, která téma představí širšímu publiku a napomůže v rozvíjení debaty o specifických podobách architektonického dědictví 19. století.

Detail

2023-2025

Jedním z nejvýznamnějších faktorů, které ovlivnily tuzemskou architekturu druhé poloviny 20. století, byla "kolektivizace" práce architekta po roce 1948. Doktorský výzkum se bude zabývat kořeny myšlenky centrálně řízené projekční činnosti, implementací po roce 1948, genezí struktury rané státní projekční organizace. V rámci zvoleného tématu by se předložený projekt rád věnoval zejména roli památkové péče v nově vzniklé organizaci Stavoprojektu. Konkrétně by bylo přínosné popsat, zhodnotit a kontextuálně představit činnost tzv. R-ateliéru (následně SÚRPMO). Protože by se při takovémto vymezení jednalo o příliš rozsáhlé téma pro jednoho badatele, zaměřil by se projekt pouze fenomén tzv. "památkářské architektury", tedy novostaveb v historickém prostředí, které se vlastním pojetím pokusily o syntetizující vstup a harmonizaci stávajícího stavu měst.

Detail

2023

Tento jednoletý projekt navazuje na předcházející SGS navrhovatelky na téma "Architektura druhé poloviny 20. století a památkové hodnoty - teorie a praxe v Česku" a svou pozornost obrací konkrétně k 70. a 80. létům a uplatňování vzorů západní high-tech architektury a jejich architektonické interpretaci v tehdejším normalizačním Československu. Cílem projektu je zmapovat vývoj chápání high-tech architektury v českém prostředí v době mezi 70. a 80. lety na jedné straně a dobou po roce 1989 na druhé, a to se zvláštním zřetelem k otázkám, které může high-tech architektura v současnosti nastolovat v památkové péči. Projekt je zpracováván se záměrem přispění k celoevropské debatě o památkových hodnotách a zachovávání high-tech architektury, a to prostřednictvím plánované účasti na konferenci High-tech Heritage: (Im)permanence of Innovation v září 2023 a následné publikaci příspěvku.

Detail

2023

Cílem dílčího jednoročního projektu, v rámci něhož je uskutečňována SGS, je dokončení podrobného srovnání stavebního vývoje Prahy a Vídně v 19. a na počátku 20. století. V rovině urbanistické k plastickému popsání rozdílů ve vývoji obou měst nikdy nedošlo; v rovině objektové se pak věnovalo povětšinou dílčím oblastem a vždy se soustředilo na otázku, proč některé jevy z Vídně známe (Ringstrasse, kompaktně navazující Bezirky), ale nikdy přesvědčivě nedošlo k nalezení odpovědi. Výstupem by mělo být publikovaný recenzovaný článek doplněný o bohatý grafický doprovod.

Detail

2023-2027

Obecným cílem projektu je rozvíjení specifické národní a kulturní identity prostřednictvím poznání, interpretace, vyzdvižení kulturního významu a možností udržitelného zachování v současné době jedné z nejohroženějších skupin stavebních památek druhé poloviny 20. století, dosud stále přehlížených a nedoceněných i v rámci širokého spektra témat průmyslového dědictví. Projekt přímo navazuje na dva projekty NAKI, jichž bylo VCPD FA ČVUT řešitelem a využívá a rozvíjí výsledky dosaženého poznání pro další úroveň syntetizujícího a vyhodnocujícího výzkumu a jeho další aplikaci. Obsah pojmu průmyslové dědictví je totiž třeba rozšířit oproti dosavadnímu (tradičnímu) vnímání, chápání a zpracování. Konkrétním cílem projektu je proto poznání posunout ve dvou tematických a metodických liniích. V prvé řadě v časovém rámci, tedy se zaměřením na dosud nezmapovanou, přehlíženou a ohroženou kulturní vrstvu průmyslové architektury druhé poloviny 20. století, s potřebnými kontextuálními přesahy oběma směry – jak do meziválečného období, tak do transformačních devadesátých let. Paralelní linie pak sleduje doprovodné společenské jevy, jež ve sledovaném období přinesly potřebu a hledání nových interpretačních rovin průmyslového dědictví a vznik programových snah o jeho záchranu. Téma, obsah i formální zpracování aplikačních a publikačních výsledků výzkumu jsou zvoleny tak, aby byly bezprostředně využitelné v oblastech činnosti profesních a vzdělávacích organizací, orgánů státní správy a samosprávy, soukromých subjektů, výzkumných institucí a v neposlední řadě odborné i laické veřejnosti. Především pak, na základě trvalé a mnohaleté činnosti VCPD FA ČVUT při ochraně hmotného kulturního dědictví obecně, konkrétně využitelné odborem památkové péče Ministerstva kultury, a to jak v případě řízení o prohlášení a zrušení prohlášení věci za kulturní památku, tak při jednání poradních orgánů odboru.

Detail

2023

Popis hlavní činnosti žadatele: Fakulta architektury je největší školící pracoviště oboru architektury v České republice. Ústav teorie a dějin architektury jakožto jeho součást garantuje veškerou výuku v oblasti historického vzdělávání, od standardních kurzů dějin architektury po úzce specializované semináře určené vyšším ročníkům, kde se sledující konkrétní zajímavé a aktuální problémy v oblasti dějin architektury, například právě v souvislosti s tvorbou J. B. Santiniho-Aichla.

Detail

2023-2027

Stavoprojekt vznikl v roce 1948 jako státní projekční organizace, sdružující architekty, inženýry a spřízněné profese. Příslušel k Československým stavebním závodům a představoval v mnoha ohledech naplnění snů a příprav radikální levicové avantgardy. Ale také samozřejmou odpověď na aktuálně probíhající společenské a ekonomické změny (zestátňovala-li se výroba a zemědělství, bylo nutno kolektivizovat i procesy a plánování s nimi související) a na potřebu rozsáhlé rehabilitace válkou zasaženého hospodářství a osídlení. Aktivity Stavoprojektu se soustředily zejména na infrastrukturu, průmysl, bydlení, památkovou péči, veřejné budovy, ale také na typizaci, urbanismus a územní plánování atd. Přestože se následně státní projekční instituce, navazující na zárodečný Stavoprojekt, do roku 1989 několikrát zásadně transformovaly, dopad konceptu centralizace na tuzemskou architekturu byl dalekosáhlý. Proměnil naši krajinu a osídlení, odbornou obec a teorii, výrobu, projekční i stavební praxi. Stavoprojektu v jeho formativních letech 1948–1953 bylo přesto dosud věnováno velmi málo odborné pozornosti a v dějinách architektury se jeho reflexe opírala zejména o (ideologicky deformovanou) dobovou literaturu a řídké paměti aktérů. Archivní fond ústředí Stavoprojektu z let 1948–1953 zůstal až do nedávné doby nezpracovaný. Jeho důkladné studium a intepretace, plánované v tomto projektu, ale mohou vrhnout zcela nové světlo na kořeny, evoluci a chod této instituce, na projekční a zadávací procesy v raných poválečných letech, na hledání možností a limitů centralizace a mezioborové spolupráce, na autorství, ambice a záběr činnosti Stavoprojektu. Projekt usiluje o zaplnění jedné z největších mezer v dějinách české moderní a poválečné architektury.

Detail