Místo
7. NP
Výzkumné projekty
Hlavní řešitel
Holeček, J.
Řešitelský tým
Pracoviště
Trvání projektu
2024
Anotace
V městském prostředí budovaném v 19. století se setkáváme s bohatě dekorovanými fasádami od počátku šedesátých let až do jeho konce. S příchodem moderních stavebních technologií se historizující dekor stává formou reprezentace investora a architektonickou nutností. Vždy však jde o diskuzi dvou partnerů v dialogu - stavebníka a stavitele, doplněný o orgány stavebního řízení, příp. další účastníky. Cílem projektu je na konkrétních pražských případech prezentovat, jak tento vzájemných vztah mohl fungovat a jaké mohl přinášet výsledky. Výsledky archivního bádání i analýz in situ budou prezentovány v odborném článku, a také prostřednictvím veřejné výstavy s 3D modely, která téma představí širšímu publiku a napomůže v rozvíjení debaty o specifických podobách architektonického dědictví 19. století.
Hlavní řešitel
Veverka, L.
Řešitelský tým
Pracoviště
Trvání projektu
2023-2025
Anotace
Jedním z nejvýznamnějších faktorů, které ovlivnily tuzemskou architekturu druhé poloviny 20. století, byla "kolektivizace" práce architekta po roce 1948. Doktorský výzkum se bude zabývat kořeny myšlenky centrálně řízené projekční činnosti, implementací po roce 1948, genezí struktury rané státní projekční organizace. V rámci zvoleného tématu by se předložený projekt rád věnoval zejména roli památkové péče v nově vzniklé organizaci Stavoprojektu. Konkrétně by bylo přínosné popsat, zhodnotit a kontextuálně představit činnost tzv. R-ateliéru (následně SÚRPMO). Protože by se při takovémto vymezení jednalo o příliš rozsáhlé téma pro jednoho badatele, zaměřil by se projekt pouze fenomén tzv. "památkářské architektury", tedy novostaveb v historickém prostředí, které se vlastním pojetím pokusily o syntetizující vstup a harmonizaci stávajícího stavu měst.
Hlavní řešitel
Ullmannová, K.
Řešitelský tým
Pracoviště
Trvání projektu
2023
Anotace
Tento jednoletý projekt navazuje na předcházející SGS navrhovatelky na téma "Architektura druhé poloviny 20. století a památkové hodnoty - teorie a praxe v Česku" a svou pozornost obrací konkrétně k 70. a 80. létům a uplatňování vzorů západní high-tech architektury a jejich architektonické interpretaci v tehdejším normalizačním Československu. Cílem projektu je zmapovat vývoj chápání high-tech architektury v českém prostředí v době mezi 70. a 80. lety na jedné straně a dobou po roce 1989 na druhé, a to se zvláštním zřetelem k otázkám, které může high-tech architektura v současnosti nastolovat v památkové péči. Projekt je zpracováván se záměrem přispění k celoevropské debatě o památkových hodnotách a zachovávání high-tech architektury, a to prostřednictvím plánované účasti na konferenci High-tech Heritage: (Im)permanence of Innovation v září 2023 a následné publikaci příspěvku.
Hlavní řešitel
Holeček, J.
Řešitelský tým
Pracoviště
Trvání projektu
2023
Anotace
Cílem dílčího jednoročního projektu, v rámci něhož je uskutečňována SGS, je dokončení podrobného srovnání stavebního vývoje Prahy a Vídně v 19. a na počátku 20. století. V rovině urbanistické k plastickému popsání rozdílů ve vývoji obou měst nikdy nedošlo; v rovině objektové se pak věnovalo povětšinou dílčím oblastem a vždy se soustředilo na otázku, proč některé jevy z Vídně známe (Ringstrasse, kompaktně navazující Bezirky), ale nikdy přesvědčivě nedošlo k nalezení odpovědi. Výstupem by mělo být publikovaný recenzovaný článek doplněný o bohatý grafický doprovod.
Hlavní řešitel
Řešitelský tým
Pracoviště
Trvání projektu
2023-2027
Anotace
Obecným cílem projektu je rozvíjení specifické národní a kulturní identity prostřednictvím poznání, interpretace, vyzdvižení kulturního významu a možností udržitelného zachování v současné době jedné z nejohroženějších skupin stavebních památek druhé poloviny
20. století, dosud stále přehlížených a nedoceněných i v rámci širokého spektra témat průmyslového dědictví. Projekt přímo navazuje na dva projekty NAKI, jichž bylo VCPD
FA ČVUT řešitelem a využívá a rozvíjí výsledky dosaženého poznání pro další úroveň syntetizujícího a vyhodnocujícího výzkumu a jeho další aplikaci.
Obsah pojmu průmyslové dědictví je totiž třeba rozšířit oproti dosavadnímu (tradičnímu) vnímání, chápání a zpracování. Konkrétním cílem projektu je proto poznání posunout ve dvou tematických a metodických liniích. V prvé řadě v časovém rámci, tedy se zaměřením na dosud nezmapovanou, přehlíženou a ohroženou kulturní vrstvu průmyslové architektury druhé poloviny 20. století, s potřebnými kontextuálními přesahy oběma směry – jak do meziválečného období, tak do transformačních devadesátých let. Paralelní linie pak sleduje doprovodné společenské jevy, jež ve sledovaném období přinesly potřebu a hledání nových interpretačních rovin průmyslového dědictví a vznik programových snah o jeho záchranu.
Téma, obsah i formální zpracování aplikačních a publikačních výsledků výzkumu jsou zvoleny tak, aby byly bezprostředně využitelné v oblastech činnosti profesních
a vzdělávacích organizací, orgánů státní správy a samosprávy, soukromých subjektů, výzkumných institucí a v neposlední řadě odborné i laické veřejnosti. Především pak, na základě trvalé a mnohaleté činnosti VCPD FA ČVUT při ochraně hmotného kulturního dědictví obecně, konkrétně využitelné odborem památkové péče Ministerstva kultury,
a to jak v případě řízení o prohlášení a zrušení prohlášení věci za kulturní památku, tak při jednání poradních orgánů odboru.
Hlavní řešitel
Kalina, P.
Řešitelský tým
Pracoviště
Trvání projektu
2023
Anotace
Popis hlavní činnosti žadatele:
Fakulta architektury je největší školící pracoviště oboru architektury v České republice. Ústav teorie a dějin architektury jakožto jeho součást garantuje veškerou výuku v oblasti historického vzdělávání, od standardních kurzů dějin architektury po úzce specializované semináře určené vyšším ročníkům, kde se sledující konkrétní zajímavé a aktuální problémy v oblasti dějin architektury, například právě v souvislosti s tvorbou J. B. Santiniho-Aichla.
Hlavní řešitel
Řešitelský tým
Pracoviště
Trvání projektu
2023-2027
Anotace
Stavoprojekt vznikl v roce 1948 jako státní projekční organizace, sdružující architekty, inženýry a spřízněné profese. Příslušel k Československým stavebním závodům a představoval v mnoha ohledech naplnění snů a příprav radikální levicové avantgardy. Ale také samozřejmou odpověď na aktuálně probíhající společenské a ekonomické změny (zestátňovala-li se výroba a zemědělství, bylo nutno kolektivizovat i procesy a plánování s nimi související) a na potřebu rozsáhlé rehabilitace válkou zasaženého hospodářství a osídlení. Aktivity Stavoprojektu se soustředily zejména na infrastrukturu, průmysl, bydlení, památkovou péči, veřejné budovy, ale také na typizaci, urbanismus a územní plánování atd. Přestože se následně státní projekční instituce, navazující na zárodečný Stavoprojekt, do roku 1989 několikrát zásadně transformovaly, dopad konceptu centralizace na tuzemskou architekturu byl dalekosáhlý. Proměnil naši krajinu a osídlení, odbornou obec a teorii, výrobu, projekční i stavební praxi.
Stavoprojektu v jeho formativních letech 1948–1953 bylo přesto dosud věnováno velmi málo odborné pozornosti a v dějinách architektury se jeho reflexe opírala zejména o (ideologicky deformovanou) dobovou literaturu a řídké paměti aktérů. Archivní fond ústředí Stavoprojektu z let 1948–1953 zůstal až do nedávné doby nezpracovaný. Jeho důkladné studium a intepretace, plánované v tomto projektu, ale mohou vrhnout zcela nové světlo na kořeny, evoluci a chod této instituce, na projekční a zadávací procesy v raných poválečných letech, na hledání možností a limitů centralizace a mezioborové spolupráce, na autorství, ambice a záběr činnosti Stavoprojektu. Projekt usiluje o zaplnění jedné z největších mezer v dějinách české moderní a poválečné architektury.
Hlavní řešitel
Fuchs, P.
Řešitelský tým
Pracoviště
Trvání projektu
2022-2024
Anotace
Životní styl na venkově se dynamicky proměňuje. V zemědělství pracuje minimum obyvatel, hospodářské stavby již neplní svůj účel. Vzrůstá naopak zájem o práci z domova či závislost na osobním automobilu. Jak reaguje architektura pomocí konverze vesnických domů a statků? Jaký je potenciál zahušťování rozvolněné zástavby? Klíčovou částí projektu bude shromáždění a analýza souboru architektonických realizací vzniklých na venkově po roce 1989. Souborná publikace zabývající se konverzí hospodářských objektů v České republice zatím nevznikla (na rozdíl třeba od znovuvyužití industriálních staveb). Vzorek bude primárně sestávat z konverzí původně zemědělských objektů a obytných stavení, ke kterým tyto přeměněné objekty patřily. Doplňkem hlavního vzorku, kde přeměny probíhaly dle návrhu architektů, bude i terénní výzkum a zachycení staveb přetvořených samotnými vlastníky často bez účasti odborníka. Výzkum bude vycházet z půdorysných a situačních plánů, fotografické dokumentace, rozhovorů s tvůrci a uživateli domů. Zásadní otázkou bude reakce stavby na okolní venkovské prostředí (například: vstupy, vjezdy; uliční prostor, náves, otevřená krajina). Výzkum bude prezentován na webové platformě i pomocí publikace. Ta bude sloužit nejen odborné veřejnosti, ale i majitelům nemovitostí hledajících originálnější možnosti než nabízí běžná stavební produkce. Součástí výzkumu bude mezioborová diskuze se sociology, etnology či ekology.
Hlavní řešitel
Beran, L.
Řešitelský tým
Pracoviště
Trvání projektu
2022
Anotace
Příprava souboru specializovaných výukových prezentací, zprostředkujících srozumitelnou a přitažlivou formou základy typologie a konstrukcí industriální architektury, především ve vztahu k navrhování jejich nového využití.Metoda práce: Zpřístupnění, využití a zhodnocení poznatků z oboru průmyslového dědictví, shromážděných při řešení výzkumných projektů v rámci VCPD FA spolu s velkým množstvím srovnávacího materiálu. Praktická část cvičení následně poskytne okamžitou zpětnou vazbu k dalšímu zdokonalení výstupu. Výstupem projektu bude soubor výukových prezentací.
Hlavní řešitel
Smolíková, M.
Řešitelský tým
Pracoviště
Trvání projektu
2022-2023
Anotace
V oboru dějin umění je převážně akceptován názor, že kamenické prvky renesančních staveb vznikaly na zakázku. U nejprestižnější profánní a sakrální architektury je toto tvrzení více než pravděpodobné, ale po pozorování staveb běžné stavební produkce, jako jsou například měšťanské domy, vzniká hypotéza: "Existovala v období raného novověku sériová výroba kamenných architektonických článků?" Cílem výzkumu bude pokus o odpověď na tuto otázku na základě porovnávání jednotlivých kamenických článků renesančních staveb a hledání jejich tvarových shod.