Autoři
Hlaváček, D. - Čeněk, M.
Publikováno v
In: Škola architektury 2017. Praha: České vysoké učení technické v Praze, Fakulta architektury, 2017. p. 37-41. ISBN 978-80-01-06361-3.
Rok
2017
Související lidé
Anotace
Cílem příspěvku je představit problematiku architektonického návrhu v kontextu udržitelného stavění s důrazem na výuku na architektonických školách a především na vlastní zkušenosti autorů v této oblasti.
Autoři
Hlaváček, D.
Publikováno v
BETON-technologie, konstrukce, sanace. 2017, 17(4), 80. ISSN 1213-3116.
Rok
2017
Související lidé
Anotace
Inženýrské dílo a zároveň socha, most přes řeku Alfenz je dialogem architektury a techniky od autorského týmu Marte.Marte.
Autoři
Malošíková, Š.
Publikováno v
ERA21. 2017, 17(04), 23-25. ISSN 1801-089X.
Rok
2017
Související lidé
Anotace
Design-build projekty se stále častěji stávají trvalou součástí výuky na školách architektury. Poskytují studentům možnost svůj návrh dopracovat až k realizaci, díky níž si osvojují práci s vybraným materiálem, konstrukcí a nástroji. Důležitý je i samotný proces, který v mnohém kopíruje skutečné podmínky praxe. Po úvodní fázi hledání nejlepšího řešení pro dané zadání získává na důležitosti koordinovaná týmová práce,
jejíž pochopení je dnes při narůstající komplexnosti stavebních procesů pro začínající architekty nezbytné.
Autoři
Panochová, H.
Publikováno v
BETON-technologie, konstrukce, sanace. 2017, 17(1/2017), 42-43. ISSN 1213-3116.
Rok
2017
Anotace
Malý křesťanský kostel v podobě betonového kvádru se světelným křížem, kde je z hladkého šedého betonu a čirého skla vytvořeno jednoduché, strohé, ale přitom nesmírně působivé dílo dokonalých proporcí.
Autoři
Malošíková, Š.
Publikováno v
BETON-technologie, konstrukce, sanace. 2017, 17(1), 40-41. ISSN 1213-3116.
Rok
2017
Související lidé
Anotace
Kostel v Bagsværdu navržený Jørnem Utzonem patří mezi nejvýznamnější sakrální stavby 20. století, a to zejména díky hlavnímu sakrálnímu prostoru umocněnému konvexně tvarovanou betonovou skořepinou.
Autoři
Kohout, L.
Publikováno v
BETON-technologie, konstrukce, sanace. 2017, 17(1), 37-39. ISSN 1213-3116.
Rok
2017
Související lidé
Anotace
Mariánská kaple, postavená na ruinách středověkého poutního kostela z peněz místních, svou organickou formou přirozeně dotváří vrch Bourlémont. Usořádání tvarů a otvorů yvtváří v interiéru působivou hru světla a stínu vyzývající k rozjímání nad kontextem člověka, přírody a víry.
Autoři
Kripnerová, K.
Publikováno v
BETON-technologie, konstrukce, sanace. 2017, 17(1/2017), 48-49. ISSN 1213-3116.
Rok
2017
Související lidé
Anotace
Polní kaple zasvěcená bratru Klausovi byla vystavěna ze soukromých darů a vlastníma rukama místních dobrovolníků. Stvořili tak místo ticha, modlitby a meditace, kde je každý vítán.
Autoři
Hlaváček, D. - Čeněk, M.
Publikováno v
BETON-technologie, konstrukce, sanace. 2017, 17(1/2017), 14-17. ISSN 1213-3116.
Rok
2017
Související lidé
Anotace
Studenti FA ČVUT se v rámci ateliérové tvorby zabývali historií zničených sakrálních staveb v severních Čechách a současně navrhovali pro konkrétní lokalitu opuštěných míst stavby nové. V článku je popsána historie dvou odstřelených kostelů společně se čtyřmi návrhy, u nichž byl jako nosný materiál použit beton.
Autoři
Hlaváček, D.
Publikováno v
BETON-technologie, konstrukce, sanace. 2017, 17(1/2017), 62. ISSN 1213-3116.
Rok
2017
Související lidé
Anotace
Kaple vyjadřuje dialog mezi hmotnými i nehmotnými stopami místa. Slouží nejen k tiché kontemplaci, ale i jako připomínka původní ruiny, z které zbyly pouze základy.
Autoři
Hlaváček, D.
Publikováno v
BETON-technologie, konstrukce, sanace. 2017, 17(1/2017), 2. ISSN 1213-3116.
Rok
2017
Související lidé
Anotace
Využití betonu v sakrální architektuře skýtá nekonečné možnosti. Je to hravý materiál, se kterým může architekt prožívat bezmeznou radost z experimentování. Může ho různě tvarovat a formovat, nechat vyznít jeho drsnou strukturu, nebo naopak pracovat s jeho důstojnou a uklidňující homogenností, nechat na něj dopadat světlo; pokaždé je jedinečný. Skrz povrchy, které vidíme a dotýkáme se jich, demonstruje fyzickou přítomnost a trvanlivost stavby v dnešním, možná trochu povrchním světě.
Autoři
Čeněk, M.
Publikováno v
In: Co je to udržitelná architektura?. Praha: CTU FA. Department of Design Studios II, 2018. p. 84-95. ISBN 978-80-01-06534-1.
Rok
2018
Související lidé
Anotace
Dnes již s jistotou víme, že lidská činnost má negativní vliv na stav životního prostředí. Stavby na této situaci velmi významně participují. Je proto nezbytná změna přístupu k jejich navrhování. Architekti musí být schopni pochopit, a především řádně využívat všechny aspekty a možnosti udržitelného navrhování, včetně špičkových technologií, a to tak, aby je dokázali skutečně zapojit již do konceptu stavby. A právě inovativní využití integrované fotovoltaiky, tzv. Building-integrated Photovoltaics (BIPV), může být jednou z cest, kterou se lze vydat, zejména v kontextu městského prostředí. Použití těchto systémů ale musí být součástí integrálního procesu navrhování, který je základem kvalitní udržitelné architektury. Je třeba si stále připomínat, že nezbytným základem musí být zodpovědný přístup a střídmost, ale také tlak na celkovou změnu chování společnosti, jehož je architektura prostřednictvím realizovaných staveb odrazem.
Cílem tohoto článku bylo prezentovat teoretická východiska, možnosti i úskalí práce s pokročilými fotovoltaickými systémy s důrazem na možnosti jejich použití zejména v městském kontextu.
Autoři
Čeněk, M.
Publikováno v
TecniCall. 2018, 2018(1), 32-33. ISSN 1805-1030.
Rok
2018
Související lidé
Anotace
Dnes již s jistotou víme, že lidská činnost má negativní vliv na stav životního prostředí. Stavby na této situaci velmi významně participují. Je proto nezbytná změna přístupu k jejich navrhování. Architekti musí být schopni pochopit a především řádně využívat všechny aspekty a možnosti udržitelného navrhování, včetně špičkových technologií, a to tak, aby je dokázali skutečně zapojit již do konceptu stavby. A právě inovativní využití integrované fotovoltaiky, tzv. Building-integrated Photovoltaics (BIPV), může být jednou z cest, kterou se lze vydat, zejména v kontextu městského prostředí. Použití těchto systémů ale musí být součástí integrálního procesu navrhování, který je základem kvalitní udržitelné architektury. Je třeba si stále připomínat, že nezbytným základem musí být zodpovědný přístup a střídmost, ale také tlak na celkovou změnu chování společnosti, jehož je architektura prostřednictvím realizovaných staveb odrazem.
Cílem článku bylo prezentovat teoretická východiska, možnosti i úskalí práce s pokročilými fotovoltaickými systémy s důrazem na možnosti jejich použití zejména v městském kontextu.
Autoři
Čeněk, M. - Hlaváček, D.
Publikováno v
In: Proceedings of 9th International Workshop on Teaching in Photovoltaics. Praha: Czech Technical University in Prague, 2018. p. 76-78. ISBN 978-80-01-06402-3.
Rok
2018
Související lidé
Anotace
The aim of this paper was to demonstrate the theoretical background behind, and the motivations for, the creation of an Architects´ Manual of Building-integrated Photovoltaics (BIPV) that would provide architects with a methodical guide to working with advanced photovoltaic systems in architectural design.
The paper hence served as an introduction to the activities undertaken in the field of architectural design with relation to photovoltaics at the Faculty of Architecture of the Czech Technical University in Prague within Workpackage 5 of the Centre for Advanced Photovoltaics.
Human activity, including resource depletion, pollution and waste production, has a negative influence on the environment. Built environment is one of the major causes of the situation. It is essential to change the approach to building design to lessen the impact of human activity on the environment.
Architects should be able to grasp and implement all aspects of sustainable design, including cutting edge technologies in a holistic and integral fashion.
Building-integrated Photovoltaics represents an important field to explore, since photovoltaic systems have an enormous potential to be used within the context of the city. Their implementation though, has to be part of the integral design process which is essential for the creation of quality sustainable architecture.
Autoři
Hlaváček, D. - Čeněk, M., - Minarovič, T.
Publikováno v
In: Lávky. Praha: České vysoké učení technické v Praze, Fakulta architektury, 2018. p. 63-77. ISBN 978-80-01-06486-3.
Rok
2018
Související lidé
Anotace
Kapitola popisuje teoretická východiska i průběh projektu lávky přes Hlubokou strouhu, který probíhal v ateliéru Hlaváček - Čeněk na Fakultě architektury ČVUT v Praze. Podařilo se navázat spolupráci se správou Krkonošského národního parku, která vytipovala na svém území lávky a mostky ve špatném technickém stavu, které si vyžadovaly opravu a nabídla studentům tvůrčí prostor pro jejich realizaci. Studenti ateliéru navrhli lávku, jejíž tvar vychází z terénní konfigurace žlabu vytvořeného Hlubokou strouhou a z pohybu návštěvníků. Svou křivkou vytváří pokračování současné cesty a podporuje plynulost chůze. Podél stezky se nachází minimum míst k odpočinku. Lávka proto nabízí posezení s výhledem díky navržené lavičce, která se obrací směrem do údolí.
Autoři
Hlaváček, D.
Publikováno v
In: Co je to udržitelná architektura?. Praha: CTU FA. Department of Design Studios II, 2018. p. 30-38. ISBN 978-80-01-06534-1.
Rok
2018
Související lidé
Anotace
K udržitelné architektuře: Vystavěné prostředí se výrazně podílí na současném stavu životního prostředí, včetně vyčerpávání zdrojů, znečištění a produkce odpadu. Budovy spotřebovávají ve vyspělém světě zhruba 40 % veškeré energie, produkují okolo 40 % odpadu a jsou výrazným zdrojem emisí CO2. Již v 60. letech minulého století napsal Richard Buckminster Fuller, že „země je mechanický objekt stejně jako automobil, musíme proto doplňovat olej, pohonné hmoty, vodu do chladiče a starat se o něj jako o celek“. Pro snížení dopadů lidské činnosti na životní prostředí je proto nutná mimo jiné změna přístupu k navrhování staveb. Otázkou je, jak by měla škola architektury na tuto změnu budoucí architekty připravit.
Autoři
Schleger, E.
Publikováno v
Praha: Czech Technical University in Prague, 2018. ISBN 978-80-01-06381-1.
Rok
2018
Anotace
Kniha pomocí citací a komentářů přibližuje navrhování staveb v textech, které ve své době vývoj této disciplíny ovlivnily a dnes již nejsou snadno dostupné. Pozornost je soustředěna na období začátku 20. století, kdy vyšly dva texty, jež měly vliv nejen na výuku architektury, ale i následný vývoj architektonické moderny.
Autoři
Čeněk, M. - Hlaváček, D.
Publikováno v
In: Architecture and Sustainable Development 18. Praha: Czech Technical University in Prague, 2020. p. 138-144. ISBN 978-80-01-06648-5.
Rok
2020
Související lidé
Anotace
Human activity, including resource depletion, pollution and waste
production, has a negative influence on the environment. Built
environment is one of the major causes of the situation. It is
essential to change the approach to building design to lessen the
impact of human activity on the environment.
Architects should be able to grasp and implement all aspects
of sustainable design, including cutting edge technologies in a
holistic and integral fashion. Building-integrated Photovoltaics
(BIPV) represent an important field to explore, since photovoltaic
systems have an enormous potential to be used within the
context of the city. Their implementation though, has to be s part
of the integral design process which is essential for the creation of
quality sustainable architecture.
The aim of this paper is to demonstrate the theoretical background
behind, and the motivations for, the creation of an Architects´
Manual of Building-integrated Photovoltaics that would provide
architects with a methodical guide to working with advanced
photovoltaic systems in architectural design, concentrating
primarily on their implementation in urban context including
historical city centres.
Autoři
Čeněk, M.
Publikováno v
Beton - historie, současnost, budoucnost. 2019, 19(7/2019), 186-194. ISSN 1213-3116.
Rok
2019
Související lidé
Anotace
Možnosti použití betonu jako stavebního materiálu a architektonického prvku pro současnou, ale především budoucí udržitelnou architekturu v městském prostředí jsou hlavním tématem článku. Světová města stále rostou a je zřejmé, že právě na jejich fungování, spotřebě zdrojů i kvalitě prostředí bude záviset budoucnost velké většiny z nás, ne-li celé planety. Jak tedy architekt, který citlivě vnímá problematiku udržitelnosti, na tento stavební materiál v současnosti nahlíží?
Autoři
Hlaváček, D. - Čeněk, M.
Publikováno v
In: Central Europe towards Sustainable Building (CESB19). Bristol: IOP Publishing Ltd, 2019. IOP Conference Series:Earth and Environmental Science. vol. 290. ISSN 1755-1315.
Rok
2019
Související lidé
Anotace
Human activity, including resource depletion, pollution and waste production, has a negative influence on the natural environment. Building industry is one of the major causes of the situation. It is therefore essential to change the approach to building design in order to lessen the impact of human activity on the environment. Architects are still not properly prepared for this change. This is caused by the education they receive in the traditional studio-based teaching process. In contrast to engineering disciplines, the student of architecture is able to look at the issue of designing in a holistic way. However, he is overwhelmed by a large number of topics and subjects that must be addressed. The issue of "sustainability" thus often gets on the edge of his interest. As part of the studio teaching at the Faculty of Architecture of CTU, we are looking for methods to naturally integrate sustainable thinking into the architectural concept already in the early stages of the design. The paper focuses on the so-called design-build projects, as one of the paths that lead to an integral design and an effective way of implementing sustainable design into the architectural concept.
Autoři
Hlaváček, D.
Publikováno v
Beton - historie, současnost, budoucnost. 2019, 19(7/2019), 48-53. ISSN 1213-3116.
Rok
2019
Související lidé
Anotace
Beton podporuje kreativitu. Jeho barva, struktura, stopy po bednění a hutnění, úprava povrchu nebo tvar konstrukce se stávají tvůrčím nástrojem architekta a přinášejí do staveb dekorativní prvek – ornament – ať už doslovný, nebo více či méně skrytý. Beton je v současné architektuře materiálem, který pomáhá do budov vtělit poctivost, hmatovost a hravost.
/aktualne/zpravy/2021/210407_nova-kniha-hlavacek/20201210_003_cvut-vic-ryszawy.jpg
Autoři
Hlaváček, D. - Čeněk, M.
Publikováno v
Praha: Zlatý řez, 2020. ISBN 978-80-88033-07-3.
Rok
2020
Související lidé
Anotace
Co je to udržitelná architektura? Existuje vůbec? Je to něco, co lze přesně popsat? Jednoznačně definovat? A je možné se tvorbě udržitelné architektury naučit? Jak? Jak můžeme udržitelnou architekturu vyučovat na školách architektury?
Udržitelnou architekturu vnímáme jako pojem, který nemá jedinou definici a který v sobě obsahuje mnoho různých pohledů a přístupů. Architektura je mnohovrstevnatá, komplikovaná a především komplexní disciplína.
K tomu, abychom složitost tohoto tématu co nejvíce přiblížili, zkusili jsme nejenom popsat teoretická východiska, literaturu a názory významných architektů dneška i minulosti, sestavit vlastní abecedu (udržitelné) architektury, v níž výběrem hesel více poodhalujeme naše vnímání šířky tohoto tématu, ale také oslovit řadu kolegů architektů, kteří se věnují jak praxi, tak výuce.
Jednou z cest k pochopení architektury jako široké disciplíny, jsou podle nás design-build projekty. Tedy projekty, při kterých mají studenti možnost dopracovat své návrhy až k realizaci. U nich totiž udržitelnost – v nejrůznějších svých polohách – přestává být teoretickým pojmem na papíře, ale musí být nedílnou součástí fyzické matérie i celého procesu navrhování.
Jak se snažíme ukázat na příkladech několika studentských projektů, u nichž jsme měli možnost být, design-build projekty nejsou samy o sobě cestou k dobré – a udržitelné – architektuře. Jsou ale způsobem, jak se naučit o stavbě přemýšlet v souvislostech, jsou jedinečné v rozvíjení interdisciplinárního přístupu, jsou příležitostí, jak si vyzkoušet integrální přístup k navrhování v praxi. Podstatné je, aby studenti nevnímali navrhování jako tvůrčí akt jednotlivce. Měli by se naučit pracovat a činit rozhodnutí v rámci týmu, komunikovat a spolupracovat mezi sebou navzájem i s ostatními profesemi. A to již od prvních konceptuálních skic. Jedině tak může vzniknout dobrá (udržitelná) architektura.