Rozhovor se senátorkou Danou Matějovskou

Na fakultě se chystají volby do Akademického senátu. Někdy se tato akademická instituce srovnává s trochou nadsázky s parlamentem. Mohla byste jako senátorka jeho funkce přiblížit?

Akademický senát fakulty je klíčovou institucí školy: má na starosti kontrolu zásadní agendy fakulty. Podklady připravuje a předkládá senátu vedení školy. Jde především o vnitřní fakultní předpisy nebo metodiku rozdělení finančních prostředků fakulty, samozřejmě je tu rozpočet školy a senátoři také volí děkana. Váhu postavení senátu, resp. které dokumenty senátoři schvalují a ke kterým se jenom vyjadřují, určuje velice přesně, tedy jednoznačně zákon, konkrétně Zákon o vysokých školách. Senát představuje protiváhu vedení – a když jste se zmínil o parlamentu, který kontroluje vládu státu, i my senátoři fungujeme stejně jako poslanci jako kontrolní instituce vedení školy; senát hlasuje o svých usneseních. Instituce senátu je také významnou debatní platformou, kde se veřejně otevírají libovolná školní témata, která zajímají jak pedagogy, tak studenty.

Senát tedy počítá s výměnou názorů svých členů, tedy učitelů i studentů. Než se dostaneme dál k podstatným senátním úkolům – maně mě napadá: není student v roli senátora tak trochu závislý na svém senátním kolegovi kantorovi? Vždyť od něj dostává do indexu známky. Nemůže být potom taková debata mezi kantorem a studentem v senátu přece jen nevyvážená?

Senát představuje instituci, kterou se členové, tedy i studenti, formálně i fakticky podílejí na procesu vedení veřejné školy. Trochu se bojím, zda vaše otázka naše studenty přece jen trochu nepodceňuje. Podle mých zkušeností je naše fakultní studentstvo docela sebevědomé. A studenti a studentky – senátoři a senátorky vědí, že na nich leží váha odpovědnosti a že mají v Akademickém senátu stejnou úlohu jako kantoři.

Agenda schvalovací

Mohla byste připomenout některý z důležitých senátních schvalovacích aktů v prvním akademickém roce termínu nového děkana?

Především připomenu volbu tohoto nového děkana. A za další důležitý okamžik senátního života považuji schvalování školního rozpočtu na další školní rok. Konkrétně jde o proces, kdy ministerstvo školství zašle vedení univerzity finanční prostředky, které se dělí podle pedagogických a vědeckých/uměleckých výkonů osmi fakult ČVUT a ústavů. Nejprve se odloupne část prostředků pro potřeby rektorátu dle schválené metodiky. Sem patří podpora celoškolských částí – např. knihovny, nakladatelství, výpočetního centra VIC, Ústavu tělesné výchovy a jiné. Zbylou většinu financí obdrží fakulty a ústavy. Vedení fakulty připraví rozpočet, kde jsou finance rozděleny na část normativní pro ústavy a kabinety podle schválené metodiky rozdělování financí a mimonormativní podle požadavků na provoz školy a jednotlivých oddělení. Normativní jsou například rozpočty jednotlivých ústavů a mimonormativní jsou rozpočty děkanátu, jednotlivých proděkanátů, provoz budovy, ale i např. provoz školicího střediska v Kruhu. Fakultní senát tedy kontroluje celou strukturu tohoto interního školního přerozdělování.

V čem tkvěla diskuse nad rozpočtem?

Předešlu, že senátní agenda se většinou neprojednává ihned v plénu členů senátu. Ale nejprve v odborných komisích. Rozpočet má na starosti komise hospodářská. Tam jsme prošli určité položky rozpočtové tabulky, přesněji jsme si je nechali od vedení vysvětlit. A náš názor se pak diskutoval na poradě se všemi senátory.

Mohla byste uvést nějaký konkrétní příklad?

Třeba položka Fond umělecké činnosti. Ministerstvo přiděluje tyto finance uměleckým fakultám na rozvoj umělecké činnosti školy podle mnoha kritérií – podle počtu studentů uměleckých oborů nebo třeba podle výsledků umělecké činnosti pedagogů, případně studentů. Minulý akademický rok nebyla pravidla pro využití tohoto fondu zpracovaná nejprecizněji. Letos nový děkan s proděkanem pro vědu, výzkum a tvůrčí činnost vypsal pravidla přece jen jasnější a striktnější. Je připravena soutěž, kam se mohou zájemci o přidělené finanční prostředky hlásit se svým projektem. Mimochodem pravidla jsou k nalezení na školním webu...

Říkáte, že nebyla tato agenda představena nejprecizněji… A jak se k ní tehdy vyjadřoval senát?

Pravda je, že jsme její zpracování nenechali bez kritiky.

Mluvili jsme také o agendě, která nevyžaduje proces závazného schválení; ale senát se k některým dokumentům jen vyjadřuje. Mohla byste zase uvést příklad?

Senát se vyjadřoval například ke konceptu charty ombudsmana nebo ombudsmanky.

Velký a malý senát

Zasedáte jako senátorka v obou senátech… Jak byste popsala jejich vzájemný vztah?

Ve velkém senátu ČVUT se diskutuje základní idea naší technické univerzity. Kam má směřovat, na základě jakých priorit atd. Jinak je samotný proces fungování velkého senátu samozřejmě obdobný, jako je fungování senátu malého. Velký senát ČVUT je partnerem vedení ČVUT. Řeší pravidla pro pedagogické, školní záležitosti stejně jako studentské záležitosti, pravidla pro vědu a výzkum, ale i pravidla pro některé provozy, např. výpočetní centrum, koleje, menzy, výstavbu…

Například?

Uvedla bych třeba organizaci Správy účelových zařízení. Studentské koleje, menzy, které jsou společné pro všechny fakulty a jsou řízeny rektorátem.

Dochází k nějaké debatě mezi senátory malého senátu a velkého senátu?

Předešlu, že ve velkém senátu zastupuje osm fakult pět senátorů – senátorek, vždy tři akademičtí pracovníci a dva studenti. Myslím, že zejména studentští senátoři mají mezi sebou docela intenzivní komunikaci. Pro příklad uvedu, že v tomto aktuálním volebním období se připravovala nová pravidla pro volební proces studentských senátorů. A ve výsledku se poprvé budou volit noví senátoři do studentské části velkého senátu pouze s dvouletým mandátem. Původně se všichni senátoři volili na tři roky… Takže v tomto vstupním období se část studentských senátorů bude volit na jeden rok, další část na dva roky. Polovina se bude volit v sudém, polovina v lichém roce… Volit se tedy bude každý rok. To je novinka. S tímto řešením přišli studentští senátoři velkého senátu a potom informovali kolegy malého senátu…

Ještě k formě: Znamená to, že tato změna byla předmětem procesu schvalování v obou senátech? Nebo šlo jen o vyjádření?

Fakultní senát se vyjádřil souhlasně ke změnám volebního řádu do velkého senátu v dubnu před dvěma lety, volební řád AS ČVUT byl následně schválen v červnu.

Co podle vašeho mínění tuto změnu motivovalo?

Tříletý mandát zvládne akademický pracovník samozřejmě bez problému, ale pro studenta jsou tři roky během studia dost dlouhá doba, když neví, jestli bude ještě studovat, jestli nepojede na Erasmus atd. Jinak doufám, že systém bude fungovat. Ostatně i jiné univerzity s tím mají dobré zkušenosti… Když proces shrnu, změna se povedla díky aktivitě studentských senátorů ve velkém senátu, která se propsala do senátů malých. Ještě bych dodala, že ve velkém senátu hájíte značku ČVUT, ale také se vyjadřujete k tématu jako zástupce fakulty. A zmíním se ještě o jednom úspěchu našeho senátu: jednalo se o přípravě elektronických voleb. Konečně se plně elektronizoval proces volby do senátu. Přesněji obou senátů. Jinými slovy opouštíme systém fyzické přítomnosti a papírových volebních lístků. Tato změna se připravovala poměrně dlouho a toto léto velmi intenzivně. A to je výsledkem spolupráce právě mezi velkým a malým senátem. Takže díky tomuto softwaru a úpravě pravidel se dnes již mohou elektronicky volit i další různá seskupení jako složení Vědecko-umělecké rady nebo členové Rady pro vnitřní hodnocení atd. Poslední tzv. dovolby do senátu již probíhaly elektronicky.

O covidu

Evropu, ale vlastně celý svět během poválečného vývoje zasahují v poslední době dříve těžko uvěřitelné jevy. Jedním z nich je pandemie. Nelze se tedy nedotknout i této živelné pohromy… Jak vidíte – s odstupem – tuto událost, která se nemohla nedotknout i našeho vzdělávacího systému? Jak se promítla do senátních diskusí?

Při prvních informacích z médií jsme tušili, že pandemie hrozí. – A to se také probíralo na senátech. A čekalo se na pokyny z ministerstva. ČVUT byla tenkrát první, kdo přešel na on-line výuku. Podle mě se s touto vážnou novou situací pedagogové i studenti docela dobře vypořádali. Všichni byli poměrně vstřícní, virtuální výuka se rozjela výborně a všichni alespoň v těch prvních týdnech se opravdu snažili. Samozřejmě v téhle hře nejsme sami a nemůžeme jako škola oponovat nařízení ministerstva. Ale co bylo jen na fakultním vedení, jsme diskutovali, byli jsme jako senát informováni, co se děje. Šlo o to domyslet ministerská stanoviska: jak se propíší do fungování školy: Budeme fungovat na kolejích? Zavřou se naopak všechny koleje, pošleme studenty domů, ale mají doma internet, aby mohli studovat, atd.

Epidemie z velké části Evropy zmizela… Kdybych se zeptal obecně: Existuje něco jako poučení z covidu? Jakási reflexe školy z oněch dvou let?

Samozřejmě jsme to všichni trochu odnesli. Není jednoduché být pořád za obrazovkou. Řada věcí se ovšem následně zjednodušila. Když nemůžete dorazit kvůli nemoci nebo vzdálenosti – jste v zahraničí, máme tady MS TEAMS… Například jsme dnes uspořádali rozpravu nad doktorandskými tezemi a jeden z doktorandů volal, že je nemocný. Připojil se on-line a všechno se zvládlo. Ale jde i o širší možnosti – máme tu projekt EuroTeq, kde participuje šest zahraničních škol. Studenti šesti univerzit si mohou zvolit podle svého výběru čili podle svého zaměření nabízené předměty ze zahraničí. Projekt EuroTeq je vedle výměnných pobytů Erasmu další šance pro studenty studovat i na zahraničních školách… I tohle je řekněme plod pandemie, na který už jsme si zvykli.

V kuloárech se daly zaslechnout polemiky o tzv. streamování přednášek. Někdo prosazuje fyzickou přítomnost, jiní hájí svobodu a moderní technologie… Předpokládám, že tyto debaty prošly také senátem. Možná ještě procházejí?

I na senátu se debatovalo. Momentální stav je takový, že se přednášky nahrávají a budou k dispozici ve zkouškovém období. Tak to děkan s proděkanem slíbili. Pokud jde o záznamy přednášek, studenti by chtěli mít volnost, pedagogové by skutečně raději měli studenty v lavicích.

S jakým výsledkem diskuse skončila?

Diskutuje se o tomto námětu stále, ale vedení fakulty je striktní.

Nemůže být hlavním debatním aspektem prvek sociální? Například studenti mohou ve škole během přednášky či po ní diskutovat i mezi sebou…

Jsem osobně pro využití záznamu v případech nemoci či vzdálenosti, jak jsme o tom mluvili, prostě když je problém. Ale jinak bych byla radši, kdyby byla škola plná studentů. A mezi senátory kantory byla většina stejného názoru. Nicméně je fajn, když si můžeme na půdě senátu tyhle názory vyjasnit.

Válka

Vzedmutí živlů v podobě epidemie následuje Putinova válka proti Ukrajině. Naše fakulta stojí za Ukrajinou a pomáhá také ukrajinským studentům, jak mj. ukazují fakultní média. Co na toto téma senát?

Senát samozřejmě podporuje všechny fakultní aktivity, které se tady objevily. Šlo o pomoc ukrajinským studentům nebo matkám s dětmi apod.

Existuje nějaké téma k diskusi – hlavně mezi vedením a senátem?

Myslím na jeden moment, a to do jaké míry podporovat studenty z Ruska a Běloruska. Podle Evropské unie by jejich občané a v tomto okamžiku naši studenti měli nebo neměli studovat určité citlivé obory. Jako jadernou energii apod. Existuje tu i podobná směrnice našeho ministerstva školství. Takže k tomuto námětu jsme se vyjadřovali i v senátu. Tedy do jaké míry a co mohou a co nemohou občané těchto států, kteří u nás studují.

Ombudsman a vědecké centrum

Ještě bych se rád zeptal na vznik nové funkce ombudsmana nebo ombudsmanky – jak známo, proběhlo představení kandidátek na pozici ombudsmanky. Prosím, popište diskusi v senátu.

Existují senátoři, kteří tuto novou funkci podporují, a tací, kteří ji nepodporují. Obecně jde o velkou debatu na školách. A k nám přišlo vlastně částečně i z velkého senátu, kde toto téma otevírali studentští senátoři, a potom se debatovalo i na malý senátech. Myslím si, že je to dobře.

Na čem stavěli oponenti svou argumentaci?

Asi že tuto funkci nepokládají za úplně nejdůležitější a že si myslí, že se tyto osobní problémy zvládnou i bez ombudsmana. A že na naší škole žádné případy pro ombudsmana nebyly a nejsou. Ale opačné hlasy namítaly, že tady případy nejsou, protože se o nich neví…

Takže půda senátu se stala hlavním místem debaty…

Toto živé téma se diskutovalo i mezi studenty, debatovalo se samozřejmě i na kolegiu děkana.

Závěrem bych položil dotaz k debatě senátorů nad tématem fakultního vědeckého centra, o kterém se moc nemluví…

Myslím si, že momentálně sice centrum existuje, ale spíš virtuálně. Pokud by vědecké centrum Fakulty architektury mělo existovat dál, měla být se vést důkladná debata nad jeho formou i obsahem. Je pravda, že o tomto námětu se diskutovalo již v minulých letech. Uvažovalo se o tom, že by bylo dobré mít na Fakultě architektury vědecké středisko, které by podporovalo vědu. Ale nedohodli jsme se na způsobu podpory. Ani na řešení provozu. Jestli by zde působil projektový manažer jako podpora pro psaní projektů…, nebo jestli by mělo centrum spojovat školní vědecký potenciál, který by se díky tomu mohl lépe rozvíjet...

Zaujal k tomuto tématu senát své stanovisko?

Jednotné výsledné stanovisko není. Podle poslední zprávy z letošního jara nedostalo vědecké centrum příspěvek z rozpočtu. Nicméně ve struktuře fakultního rozpočtu pořád existuje.

Vzdálenou nebo bližší součástí tohoto námětu je také téma RUV a RIV, které se stalo mj. námětem vaší doktorské práce a které jste pomáhala vymýšlet tuším od roku 2009…

Vlastně jde o systém podpory umělecké činnosti na fakultách s uměleckým zaměřením. A jsem ráda, že se k vědeckým výkonům připojily i umělecké výstupy. Stále to ještě není srovnatelné, protože ČVUT představuje vědeckou univerzitu a vedle podpory vědeckých výkonů podpora uměleckých výstupů ještě nedosahuje srovnatelných parametrů.

Což se týká i financování: Jaký je princip tohoto systému?

Asi ten, že školy dostávají peníze na rozvoj své vědecké činnosti, a to především z Úřadu vlády, a umělecké školy dostávají prostředky pro uměleckou činnost přes ministerstvo školství. Pokud jde o vědu, jde o výzkumné projekty, publikace, patenty a průmyslové vzory... A z hlediska umění se oceňuje, když je pedagog zároveň aktivním umělcem. Pro umělecké školy je důležité, a by jejich pedagogové mohli studentům předávat své zkušenosti z umělecké praxe.

Konkrétně?

U nás na fakultě učí řada architektů, designérů i výtvarníků, kteří mají svá architektonická nebo designérská studia a vykazují významné výsledky v uměleckých oborech. U nás je samozřejmě nejvíce architektonických počinů, další početné výstupy jsou z designu. Naše škola představuje nejvíce excelentních architektonických výsledků mezi architektonickými školami v České republice. Pedagogové zapisují své umělecké výkony – realizované dílo, oceněný soutěžní návrh, vystavené dílo apod. – do databáze RUV [Registr uměleckých výkonů – pozn. red.]. V databázi se po procesu certifikace přiřadí jednotlivým uměleckým výstupům body, ty představují také finanční prostředky, které dostane škola. Škola dál tyto finance rozděluje podle pravidel, která také schvaluje senát. Jmenovitě se rozhodne, jak vysoká částka z RUV, tj. z ministerstva, se pak na úrovni fakulty přidělí přímo ústavu, kde oceněný pedagog působí, a jaká část půjde např. na podporu uměleckých aktivit fakulty.

Rozhovor vedl Jiří Horský, vyšel v časopise Alfa 3/2022. Celé číslo ke stažení zde.