Výzkumné projekty

Dědictví průmyslové éry / Úskalí nového využití

Autoři
Vorlík, P.
Publikováno v
BETON-technologie, konstrukce, sanace. 2015, 15(1), 71. ISSN 1213-3116.
Rok
2015
Anotace
Komentář k aktuální situaci průmyslového dědictví a ke konverzím průmyslové architektury - s odkazy na dvě publikace VCPD, věnované konverzím v České republice, a na aktuálně vydanou elektronickou publikaci, která vznikla v rámci čtyřletého projektu ve spolupráci s doktorandy FA ČVUT v Praze.
Autoři
Kašíková Sigmundová, A. - Vorlík, P. - Skřivan, T. - Šimková, D. - Stará, K. - Bacík, J. - Molnár, Š. - Zikmund, J. - Štorek, P. - Boudová, P. - Fragner, B. - Vokurková, T. - Valchářová, V.
Publikováno v
Praha: Fakulta architektury ČVUT, 2014. ISBN 978-80-01-05561-8.
Rok
2014
Anotace
Publikace představuje zahraniční konverze průmyslové architektury, mapované v rámci tříletého grantu Dědictví průmyslové éry / Úskalí nového využití pro studenty doktorského studia Fakulty architektury ČVUT v Praze SGS12/202/OHK1/3T/15. Elektronická publikace poskytuje přehled o jednotlivých projektech formou stručných medailonů, doplněných fotografiemi a odkazy na další informační zdroje. Konverze jsou přehledně tříděny do tematicky spřízněných skupin, vypovídají o podstatných jevech spojených s novým využitím průmyslového dědictví.
Autoři
Kašíková Sigmundová, A. - Kirovová, L.
Publikováno v
In: Eco-Architecture V. Southampton: WIT Press, Ashurst Lodge, 2014, pp. 433-444. WIT Transactions on The Built Environment. ISSN 1743-3509. ISBN 978-1-84564-822-0.
Rok
2014
Anotace
Global changes and processes associated with the transition to the postindustrialism interconnected with the downturn of heavy industry and a fast grow of the service sector have influenced the life and structure of towns and cities. The majority of cities was changed during industrialization and now has to deal with vast brownfields with many characteristic problems such as?. The issues associated with the adaptive reuse and the regeneration of industrial cities have emerged as an established discipline. The question remains: Is contemporaneous regeneration sustainable? It is important to understand the potential of the industrial areas as initial areas for solving and mitigating environmental and social problems which have occurred in the past. We find it necessary to set sustainable principles of adaptive reuse, which will lead to the reintegration of industrial sites into local socio-economic and urban structures. Concurrently it can help to achieve the sustainability of chosen functions, to spur regeneration and to increase the habitability. Industrial sites seen through the rubric of ecosystems allow one to perceive them as complex and dynamic systems formed by a pattern of diverse interacting subsystems with characteristic metabolic cycles. Since the majority of industrial complexes have worked according to a model of rational metabolic cycles representing technological flow, we find an ecosystem approach to be a useful and relevant model for understanding the complexity of the issue and for finding sustainable ways for the adaptation of industrial sites.
Autoři
Vorlík, P. - Kašíková Sigmundová, A.
Publikováno v
Zlatý řez. 2014, 22(37), 34-45. ISSN 1210-4760.
Rok
2014
Anotace
Text mapuje strategie konverzí průmyslové architektury, zejména železobetonových staveb; na pozadí konkrétních příkladů ze zahraničí odhaluje mimořádný potenciál, ale i technické nebo společenské limity.
Autoři
Zikmund, J.
Publikováno v
In: Stavební kniha 2013. Praha: ČKAIT, 2013. p. 49-54. ISBN 978-80-87438-36-7.
Rok
2013
Související lidé
Anotace
Zájem o průmyslové dědictví stále roste, pozornost však směřuje většinou k architektuře 19. a první poloviny 20. století. Poválečné industriální stavby vnímáme jako něco anonymního a nečitelného, co vzniklo ve špatné době. Nejistotu způsobuje hlavně krátký historický odstup, komplikované společenské a ideologické prostředí, předsudky a nedostatečná úroveň pochopení. Podíváme-li se však na tuto architekturu v kontextu doby, ve které vznikala, zjistíme, že se tu odehrává řada momentů, jež naše obecné představy narušují.
Autoři
Zikmund, J.
Publikováno v
In: Mlýny bratří Winternitzů. Průmyslové dědictví, rozvoj města a kulturní aktivity. Praha: Fakulta architektury ČVUT, 2013. p. 146-147. ISBN 978-80-01-05343-0.
Rok
2013
Související lidé
Anotace
V aktuální diskuzi o budoucím využití Winternitzových mlýnů několikrát zaznělo, že z celého areálu stojí za to zachovat pouze mlýn (1910-1911) a obilné silo (1922-1924). Vymazat zbytek areálu bez kritického zhodnocení by však byla chyba.
Autoři
Kašíková Sigmundová, A.
Publikováno v
neuvedeno. 2013,
Rok
2013
Anotace
Konverze industriálních budov jsou znepokojivé vložením nových souvislostí do existujího kontextu. Tento dojem je umocněn, pokud je nově oživována budova prazvláštní typologie – jedinečný prostor, který se nedá srovnat s prostředím, ve kterém se lidé obyčejně pohybují. Kulturní dění je pro takové místo pak pravý požehnáním – umocní genius loci a otevře nevyužité prostory široké veřejnosti.
Autoři
Kašíková Sigmundová, A.
Publikováno v
neuvedeno. 2013,
Rok
2013
Anotace
Fakulta architektury uspořádala v roce 2013 studentský workshop, zabývající se novým využitím Automatických mlýnů v Pardubicích. V rámci doprovodných akcí přijeli s dávkou inspirace architekti z belgického studia L´Escaut představit svůj realizovaný projekt konverze pivovaru na sociální bydlení pro umělce s názvem Cheval noir. Článek se věnuje tomuto projektu a polemizuje o stavu péče o nové využití industriálu v kontextu české pedagogické teorie a zahraniční praxe.
Autoři
Vorlík, P.
Publikováno v
In: Mlýny bratří Winternitzů. Průmyslové dědictví, rozvoj města a kulturní aktivity. Praha: Fakulta architektury ČVUT, 2013. p. 56-60. ISBN 978-80-01-05343-0.
Rok
2013
Anotace
Text popisuje přípravy, průběh a vnější souvislosti workshopu na téma konverze Automatických Winternitzových mlýnů v Pardubicích, pořádaného VCPD FA ČVUT na jaře 2013. Důraz klade zejména na vývoj postoje ke konverzi v projektech účastníků workshopu a způsob sdílení a předávání obecných zkušeností i profesních znalostí aniž by tím utrpěla sensitivní, intuitivní rovina návrhu.
Autoři
Kašíková Sigmundová, A.
Publikováno v
In: Mlýny bratří Winternitzů. Průmyslové dědictví, rozvoj města a kulturní aktivity. Praha: Fakulta architektury ČVUT, 2013. p. 142-145. ISBN 978-80-01-05343-0.
Rok
2013
Anotace
V průběhu workshopu, zabývajícího se osudem Automatických mlýnů v Pardubicích, po jejich prodeji v roce 2013, byla také otevřena otázka jakým způsobem se vypořádat s novým využitím prostor, které jsou zcela formovány technologií výroby a jejich prostorové charakteristika je zdánlivě znevýhodňuje pro konverzi - ať už z důvodů složitých technických řešení, či zvýšených nákladů. Autorka příspěvku se zamýšlí nad způsobem, jakým se studenti vymezili vůči této otázce a vyzdvihuje inovativní řešení v některých studentských projektech.
Autoři
Beran, L.
Publikováno v
ERA21. 2013,(4), 31. ISSN 1801-089X.
Rok
2013
Související lidé
Anotace
Budova Nákladového nádraží Žižkov je nejen nejrozsáhlejší autenticky dochovanou stavbou československého funkcionalismu, ale především dokonalým ztělesněním představy domu jako stroje.
Autoři
Stará, K.
Publikováno v
In: Mlýny bratří Winternitzů. Průmyslové dědictví, rozvoj města a kulturní aktivity. Praha: Fakulta architektury ČVUT, 2013. p. 130-131. ISBN 978-80-01-05343-0.
Rok
2013
Anotace
Změny ve společnosti zapříčiňují namísto růstu města potřebu jeho vnitřní proměny - transformaci stávajících struktur. Sílící potřeba vyrovnat se s post-industriálními areály v kontextu města a nalezení jejich nejvhodnějšího směru transformace, vyhovující současným potřebám a vývojovým tendencím urbánního prostředí, je výzvou prostorovému plánování. Vývoj města je neustálý proces - sled změn a hybnou silou pro jeho rozvoj i pád jsou lidé.
Autoři
Vorlík, P. - Kašíková, A.
Publikováno v
neuvedeno. 2013,
Rok
2013
Anotace
Text mapuje strategie konverzí průmyslové architektury, zejména železobetonových staveb; na pozadí konkrétních příkladů ze zahraničí odhaluje mimořádný potenciál, ale i technické nebo společenské limity.
Autoři
Fragner, B. ed. - Kašíková, A. ed., - Skřivan, T. ed.
Publikováno v
Praha: Fakulta architektury ČVUT, 2013. ISBN 978-80-01-05343-0.
Rok
2013
Anotace
Publikace vychází v době, kdy se rozhoduje o budoucnosti výjimečné industriální památky a celého souvisejícího areálu někdejších mlýnů v Pardubicích. Provoz tohoto výrobního celku byl ukončen v nedávné době a majitel začal jednat o jeho prodeji. Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury ČVUT v Praze proto uspořádalo workshop, hledající nové využití mlýnů za účasti studentů, pedagogů a mnoha odborníků nebo praktikujících architektů, kteří se tématem průmyslového dědictví a jeho konverzí zabývají. Paralelně vzniká občanská iniciativa Mlýny městu, která se souhlasem současného vlastníka mlýnů pořádá v areálu několikatýdenní festival Automatické kulturní mlýny. Publikace mapuje minulost Winternitzových mlýnů a jejich vývoj, popisuje jejich technologii, avšak věnuje se také nejaktuálnějšímu dění ve mlýnech, možnostem města a občanské iniciativy ovlivnit jejich budoucí osud. Přináší komentované studentské projekty a koncepty nového využití této památky.
Autoři
Kašíková, A.
Publikováno v
neuvedeno. 2013,
Rok
2013
Anotace
Průmyslové dědictví a konverze regionu Dolní Loiry - "Estuaire de Loire" - Jižní Bretaň
Autoři
Kašíková, A.
Publikováno v
Web VCPD ČVUT. 2013,
Rok
2013
Anotace
Původní vybavení již dnes ve Winternitzových mlýnech téměř nenalezneme. Většina technologie pochází z 60. let, kdy proběhla velká přestavba a dostavba mlýna. Tyto stroje dodala stejná pardubická továrna, která mlýn vybavila pro první zprovoznění v roce 1910 – původně Josefa Prokopa synové. Většina technologií v mlýnech je uspořádána vertikálně – obilí (krupice, mouka) je vytaženo mechanickými výtahy, či pneumaticky do nejvyšších pater a mezi jednotlivými operacemi se pohybuje dolů a opět nahoru.
Autoři
Kašíková, A. - Šimková, D.
Publikováno v
In: Stavební kniha 2013. Praha: ČKAIT, 2013. p. 15-16. ISBN 978-80-87438-36-7.
Rok
2013
Anotace
Existuje mnoho okolností, které řadí revitalizace průmyslových areálů k počinům s velkou obtížností – morální zátěž, špatný technický stav, výše nákladů či chybějící podpora institucí. Poznání potenciálu průmyslového dědictví může regeneraci průmyslových objektů usnadnit. Zásadním faktorem ovlivňujícím proveditelnost konverzí průmyslových staveb je jejich typologie. Průmyslová architektura je racionální. Logika budov vyplývá ze skladby technologických procesů, jejich forma a dimenze souvisí s rozsahem a způsobem výroby. Zobecněním poznatků, vyplývajících z pochopení původního provozu můžeme dosáhnout poznání potenciálu typologicky příbuzných staveb a vyhnout se nevhodným záměrům.
Autoři
Skřivan, T. - Kašíková, A.
Publikováno v
Web VCPD ČVUT. 2013,
Rok
2013
Anotace
Článek mapuje konverze průmyslových staveb v Benátkách. Představuje neobvyklý pohled na Benátky, které nejsou jenom městem paláců a malebných zákoutí, ale především historicky významným centrem obchodu, na který se vázalo několik průmyslových odvětví. Ve struktuře města a na přilehlých ostrovech, zůstalo mnoho pozoruhodných reliktů průmyslové éry.
Autoři
Stará, K.
Publikováno v
neuvedeno. 2013,
Rok
2013
Anotace
Článek v rámci studentského workshopu na téma nového využití Winternitzových automatických mlýnů v Pardubicích přináší základní informace o historii mlýnů. Winternitzovy automatických mlýny se nalézají v těsné blízkosti historického jádra Pardubic, a patří mezi typické ukázky industriálního areálu, který se postupem času z periferie dostal do městského jádra.
Autoři
Vorlík, P.
Publikováno v
BETON-technologie, konstrukce, sanace. 2013, 13(1), 50-53. ISSN 1213-3116.
Rok
2013
Anotace
Text popisuje příběh rehabilitace mimořádné technické památky - železniční vlečky High Line na východním Manhattanu -, která se stala vzorovým příkladem konverze inženýrské stavby, zachráněné na poslední chvíli před demolicí. Úspěch rehabilitace spočívá nejenom v precizním projektu, uznávaném širokou odbornou a laickou veřejností (včetně turistů), ale i v míře zapojení místní komunity.
Autoři
Vorlík, P. - Kašíková, A.
Publikováno v
BETON-technologie, konstrukce, sanace. 2013, 13(3), 64-69. ISSN 1213-3116.
Rok
2013
Anotace
Text mapuje strategie konverzí průmyslové architektury, zejména železobetonových staveb; na pozadí konkrétních příkladů ze zahraničí odhaluje mimořádný potenciál, ale i technické nebo společenské limity.
Autoři
Stará, K. - Richtr, J.
Publikováno v
Vesmír. 2013, 2013/92(1), 58-60. ISSN 1214-4029.
Rok
2013
Anotace
V posledních letech se vedou velké diskuse o budoucnosti a postindustriálních území – jakým způsobem tyto velkoplošné areály rehabilitovat, začlenit je do krajiny městské či otevřené. Do debaty vstupují nejen ekologická, sociologická či urbanistická hlediska, ale též názory orgánů památkové péče. Revitalizace velkých postindustriálních ploch vyžaduje komplexní přístup. Ekonomické využití společně s racionální ochranou sekundární přírody může být v mnoha případech cestou, jak vrátit do industriální nebo post-těžební krajiny přírodu i člověka.
Autoři
Stará, K.
Publikováno v
In: TÝDEN VÝZKUMU. Praha: Fakulta architektury ČVUT, 2012, Available from: kolokvium.fa.cvut.cz/kristyna-stara-vnimani-krajiny-a-prostorove-planovani
Rok
2012
Anotace
Krajina je vše, fyzické i abstraktní prostředí, které nás obklopuje. Mnozí z nás zaregistrují krajinu, její hodnotu, a svou zodpovědnost vůči ní, až po té, co se něco změní. Z EÚoK vychází, že povědomí lidí je bazální podmínkou pro existenci krajiny jako evidentní, rozpoznané či potenciální hodnoty. Rychlost její transformace je natolik intenzivní, že bez nových vizí, není déle udržitelná ochrana stávajících krajin či tvorba nových. Zásadní snahou současnou i budoucí by mělo být zvyšování „hodnoty“ krajiny, leč k tomu potřebujeme znát, co ji utváří, jaká je či měla by být ona „hodnota“.
Autoři
Vorlík, P.
Publikováno v
Web VCPD ČVUT. 2012,(4.6.2012),
Rok
2012
Anotace
Informace o konferenci "Architektura 1945-1979", která se konala 22. a 23. května 2012 ve vídeňském kongresovém centru. Setkání se slibným podtitulem "Vypracování hodnotící metodiky architektury z let 1945-1979" završovalo víceletý projekt Magistrátního oddělení 19 města Vídně, podpořený dotací EU.
Autoři
Zikmund, J.
Publikováno v
Web VCPD ČVUT. 2012,
Rok
2012
Související lidé
Anotace
Článek přibližuje čtrnáct příkladů nového využití průmyslových budov v Barceloně. Popis tvoří stručná historie podniku, jména autorů původní továrny i přestavby a přesná lokalizace pomocí GPS.
Autoři
Richtr, J. - Stará, K.
Publikováno v
neuvedeno. 2012,
Rok
2012
Anotace
V roce 2011 město Nordersteht ve spolkové republice Schleswig-Holstein pořádalo Landesgartenshau, tradiční zahradnický a krajinářský veletrh, který má v Německu a Rakousku dlouhou tradici. Pro tento účel vypsalo v roce 2004 architektonickou soutěž na městský park a výstavní prostory v bývalé továrně na zpracování písku z přilehlého lomu, které by odpovídaly požadavkům události tohoto charakteru s vizí funkčního zapojení do města a dalšího udržitelného využívání.
Autoři
Stará, K.
Publikováno v
neuvedeno. 2012,
Rok
2012
Anotace
V Berlíně můžeme nalézt v České republice relativně ojedinělý směr konverze původně průmyslových areálů - nalezení nového využití jako součásti zelené infrastruktury městského organismu. Jde o propojení konverze post-industriálních zón v širším kontextu ve smyslu prostorového plánování města a participace jeho obyvatel.
Autoři
Vorlík, P.
Publikováno v
In: Svorník 9/2011 - Zámecký areál. Praha: Sdružení pro stavebněhistorický průzkum, 2012, pp. 127-142. Svorník. ISBN 978-80-86570-22-8.
Rok
2012
Anotace
Text sleduje dopady rozvíjejícího se automobilismu na počátku dvacátého století - zejména schopnost organicky zapojit nové technologické, prostorové a společenské požadavky do koncepce nastupující moderní architektury a zároveň respektovat nadčasová témata architektury (court d´honneur, representativní vstup apod.).
Autoři
Vorlík, P.
Publikováno v
Zlatý řez. 2012,(35), 66-79. ISSN 1210-4760.
Rok
2012
Anotace
Automobil přinesl nové pojetí času, prostoru a osobní svobody. Urychlil globalizaci i průmyslovou revoluci, proměnil strukturu měst a krajiny a inspiroval také přehodnocení procesu vzniku a podstaty architektury. Vznikly zcela nové typologické druhy, neodmyslitelně spjaté s automobilismem - rozsáhlé výrobní areály, menší karosářské dílny, autoservisy, autoprodejny, motoresty, čerpací stanice atd. Jeden z nových prvků respektive typologických druhů představovaly také garáže. Sledování jejich zárodečného vývoje a postupného etablování poskytuje nevšední výpověď o dobové stavební kultuře, ale i o nadčasových tématech; podává svědectví o schopnosti organicky zapojit nové technologické, prostorové a společenské požadavky do koncepce nastupující moderní architektury.
Autoři
Vorlík, P.
Publikováno v
Motorjournal. 2012, 12(10), 73-75.
Rok
2012
Anotace
Článek mapuje působení Vincence Chomráka, jednoho z prvních motoristů a horlivých podporovatelů motorismu ve východních Čechách, majitele jedné z prvních nájemných autogaráží a první netovární autoškoly.
Autoři
Zikmund, J.
Publikováno v
Zprávy památkové péče. 2012, 72(5), 399-400. ISSN 1210-5538.
Rok
2012
Související lidé
Anotace
Recenze konference Architektura 1945-1979, která se konala 23. května 2012 ve vídeňském kongresovém centru Reed Exhibitions Messe Wien. Akce představila hodnotící metodiku poválečných staveb a možnosti jejich rekonstrukcí a nového využití.
Autoři
Stará, K.
Publikováno v
In: Juniorstav 2013, 15. odborná konference doktorského studia - Sborník anotací. VUT v Brně, Fakulta stavební, 2013, ISBN 978-80-214-4669-4.
Rok
2013
Anotace
Vývoj krajiny a jejích typů ovlivňovalo po mnoho let nesčetné množství faktorů, ale ať již mluvíme o zelených údolích či poušti na druhém konci světa, jednoho činitele mají společného – člověka. Dokážeme na základě empírie odhadnout, jak krajina vypadala před stovkami let, dokážeme posoudit, jakým způsobem se nám mění před očima v současnosti, ale je v naší moci hypotetický model – představu o krajině budoucnosti? Krajina je systémem, kontextem, v kterém člověk přebývá a tento vztah platí i obráceně. I člověk svými rozhodnutími a činy, byť pouhou myšlenkou, krajinu a její vývoj spoluurčuje. Krajina je odrazem vztahu člověka k ní. Krajina neztratila svou hodnotu, vždy se řadila mezi neobnovitelné zdroje a vždy byla neoddělitelnou součástí života svých obyvatel. V uvědomění si prostoru, ve kterém se pohybujeme, v proměně konfliktu a konfrontace v diskusi a interdisciplinární přístup, v systémovém založení prostorového plánování a řízení krajiny podpořeném vědeckými poznatky, tkví změna v přístupu ku krajině a tím i změna její budoucnosti.

Za obsah této stránky zodpovídá: prof. Ing. arch. Petr Vorlík, Ph.D.