Autoři
Fragner, B. - Vonka, M. - Hofman, M. - Kaňka, M. - Zikmund, J. - Kučerová, Z. - Kubjátová, E. - Mácha, V. - Cestrová, E. - Přibil, M. - Rous, I. - Kořínek, R. - Urbánek, R. - Jákl, P. - Star
Publikováno v
Praha: CTU FA. Research Centre for Industrial Heritage, 2017. ISBN 978-80-01-06327-9.
Rok
2017
Související lidé
Anotace
O ikonických, velkých, významných a památkově chráněných dílech se většinou už obecně ví a mluví. Ale pak je ještě další vrstva průmyslového dědictví, méně viditelná z odstupu, intenzivněji vnímaná spíš na místní, regionální úrovni – drobné drážní stavby, obecní vodárny a vodárenské věže, cihelny za vesnicí i lokální pivovary, typové skladištní budovy, dílenské a opravárenské provozy, v krajině osamělé sladovny, rozpadlé vápenky, zbytky konstrukcí u zaniklých lomů, zděné trafostanice, torza zdí minulých továren, k obloze trčící komíny. Specifická kulturní vrstva sídel a krajiny, která zůstává stranou, mizí.
Autoři
Vorlík, P.
Publikováno v
In: Architecture in Perspective 9. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava. Archiv VŠB-TUO, 2017. p. 182-187. Architecture in Perspective. vol. 9. ISBN 978-80-248-4058-1.
Rok
2017
Související lidé
Anotace
Příspěvek sleduje dosud nezmapovaný fenomén naší poválečné architektury pro automobilisty. Na rozdíl od meziválečné sféry, kdy byl automobilismus spjat s moderním aktivním duchem, přičemž služby měly podobu elegantního podnikatelského, konkurenčního prostředí, od šedesátých let nabral podobu spíše věcného, konzumního jevu, v architektuře naplňovaného velmi racionálním, efektivním způsobem, s maximálním využitím typizace. Navzdory teorii, jež dlouhá léta upozorňovala na nedostatek garáží a parkování hyzdící městský parter, socialističtí plánovači svérázný a zdánlivě okrajový typologický druh dlouho přehlíželi. Společenská poptávka přesto vedla k výstavbě mnoha zajímavých staveb – v rozsahu od samostatných nebo družstevních garáží vznikajících v akci Z, přes hromadné garáže ve formě zázemí sídlišť nebo protihlukové bariéry, garáže integrované do bytových nebo občanských staveb, až po rozmanité, půvabné motoresty, nebo bezmála konstruktivisticky věcné mototechny a čerpací stanice. Otázkou zůstává – dochovaly se vůbec autentické pozůstatky této architektury a v jakém stavu?
Autoři
Beran, L.
Publikováno v
Zprávy památkové péče. 2017, 77(5), 550-555. ISSN 1210-5538.
Rok
2017
Související lidé
Anotace
V závěru devatenáctého století se díky postupující mechanizaci začala ze základního typu sýpky samostatně vyvíjet skladiště obilní a skladiště zboží. Příspěvek sleduje provozní, konstrukční a architektonické inovace, uplatněné v Českých zemích a na Slovensku při stavbě skladišť zboží v období před druhou světovou válkou. Na příkladech skladišť nákladových nádraží v Brně a Olomouci-Hodolanech, přístavních skladišť v Bratislavě-Ružinově a Praze-Holešovicích nebo nákladového nádraží v Praze-Žižkově identifikuje autory těchto nových řešení a jejich možné předlohy v evropské industriální architektuře.
Autoři
Beran, L.
Publikováno v
BETON-technologie, konstrukce, sanace. 2017, 17(5), 51-55. ISSN 1213-3116.
Rok
2017
Související lidé
Anotace
Vídeňská stavební společnost Ed. Ast & Co. od roku 1900 vyvíjela vlastní konstrukci železobetonových šedových sálů. Její nejstarší příklad, který je možné zároveň považovat za nejstarší železobetonový skelet na našem území, se dochoval v Ostravě, další podobné realizace z let 1902–1905 nalézáme na severu Čech a také Moravy. První domácí továrnu, provedenou výhradně ze železobetonu, však v Brně-Židenicích roku 1903 postavila firma B. Fischmann & Co. podle projektu svého inženýra Alfreda Bergera.
Autoři
Beran, L. - Zikmund, J.
Publikováno v
Propamátky. 2016, 5(4), 7-9.
Rok
2016
Související lidé
Anotace
V předchozích několika letech se Výzkumné centrum průmyslového dědictví FA ČVUT v Praze pod vedením Benjamina Fragnera věnovalo především plošnému mapování a dokumentaci dědictví průmyslu. Výstupem se stala řada knižních průvodců a databáze Industriální topografie. Od letošního roku pracoviště zkoumání průmyslového dědictví prohlubuje díky podpoře Ministerstva kultury v programu NAKI II. Nový projekt nám přiblížili Lukáš Beran a Jan Zikmund.
Autoři
Fragner, B. - Zídek, S.
Publikováno v
In: Inženýrská komora 2016. Praha 2: Informační centrum ČKAIT s.r.o., 2016. p. 41-52. ISBN 978-80-87438-74-9.
Rok
2016
Autoři
Zikmund, J.
Publikováno v
In: Architektura v perspektivě 2016. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava. Archiv VŠB-TUO, 2016. p. 203-206. ISBN 978-80-248-3940-0.
Rok
2016
Související lidé
Anotace
Na jaře tohoto roku byly bez větší pozornosti zbourány dvě průmyslové stavby mezinárodního významu, velkosklad na pražském Třebešíně a bezvřetenová přádelna v Ústí nad Orlicí. Tyto ztráty potvrdily neblahý trend posledních let, kdy se nelikvidují pouze staré továrny, často dlouhá léta chátrající bez údržby i náplně, ale i zdravé a plně využívané budovy. Tento text by chtěl na tuto závažnou situaci upozornit.
Autoři
Beran, L.
Publikováno v
BETON-technologie, konstrukce, sanace. 2016, 16(6), 74-77. ISSN 1213-3116.
Rok
2016
Související lidé
Anotace
Projekční oddělení vídeňské stavební společnosti Ed. Ast & Co. navrhlo na počátku dvacátého století několik pozoruhodných průmyslových budov, tvořených železobetonovým skeletem, které tuto svou konstrukci přímo ukazují na fasádách. Jednu z nich si dali roku 1907 v Koryčanech postavit světoznámí výrobci nábytku z ohýbaného dřeva, bratři Thonetové.
Autoři
Vorlík, P.
Publikováno v
In: Liberecký mrakodrap. Liberec: Liberecký kraj, 2016. p. 147-152. ISBN 978-80-87266-25-0.
Rok
2016
Související lidé
Anotace
Kapitola popisuje vývoj a historické souvislosti díla architekta Zdeňka Plesníka, zejména s ohledem na administrativní a výrobní budovy.
Autoři
Vorlík, P.
Publikováno v
In: Liberecký mrakodrap. Liberec: Liberecký kraj, 2016. p. 142-146. ISBN 978-80-87266-25-0.
Rok
2016
Související lidé
Anotace
Kapitola popisuje historický vývoj výškových budov a zejména laboratorních provozů, ve světovém i českém kontextu.
Autoři
Vorlík, P.
Publikováno v
In: Liberecký mrakodrap. Liberec: Liberecký kraj, 2016. p. 18-27. ISBN 978-80-87266-25-0.
Rok
2016
Související lidé
Anotace
Projekt a realizace budovy Státního výzkumného ústavu textilního v Liberci od architekta Zdeňka Plesníka.
Autoři
Vorlík, P.
Publikováno v
In: Liberecký mrakodrap. Liberec: Liberecký kraj, 2016. p. 14-17. ISBN 978-80-87266-25-0.
Rok
2016
Související lidé
Anotace
Historie polyfunkční budovy City Palác a garáží Grand-Garage Strass v Liberci.
/vyzkum-a-spoluprace/publikace/15113_publikace-ustavu-teorie-a-dejin-architektury/28_potucek-zikmund_mlekarna_u.jpg
Autoři
Zikmund, J. - Potůček, J. - Fragner, B., - Šenberger, T.
Publikováno v
Praha: CTU FA. Research Centre for Industrial Heritage, 2016. ISBN 978-80-01-06041-4.
Rok
2016
Související lidé
Anotace
Kniha otevírá dosud přehlížené téma poválečné průmyslové architektury. Představuje život a dílo architekta Rudolfa Holého, autora řady průmyslových mlékáren, realizovaných v šedesátých až osmdesátých letech 20. století a zasazuje jeho práci do kontextu zestátněného systému projektování ve specializovaných ústavech. Samotné architektuře mlékárenských staveb se rovněž doposud nevěnovala pozornost, její vývoj a proměny proto popisuje úvodní kapitola. Součástí publikace jsou i rozhovory s Rudolfem Holým a osobní vzpomínky.
/vyzkum-a-spoluprace/publikace/15113_publikace-ustavu-teorie-a-dejin-architektury/27_beran_bruno-bauer_u.jpg
Autoři
Beran, L.
Publikováno v
Praha: CTU FA. Research Centre for Industrial Heritage, 2016. Industriální architektura. ISBN 978-80-01-05992-0.
Rok
2016
Související lidé
Anotace
Projektování továren v českých zemích bylo součástí globálního vývoje hospodářských a technických poznatků a zkušeností. Jeho směr určovaly specializované projekční kanceláře, schopné navrhnout správné provozní schéma, jemu odpovídající prostorové uspořádání i konstrukce, umožňující jej hospodárně uskutečnit, a zároveň dostát nárokům, kladeným na vzhled výsledného díla. Nejúspěšnější domácí kancelář založil v Praze roku 1908 Bruno Bauer (1880–1938). Sám uvádí, že do roku 1930 pracoval na více než 380 projektech, zatím se však podařilo spolehlivě identifikovat pouze 75 jeho staveb nebo celých výrobních areálů (z nichž čtrnáct již neexistuje). Roku 1914 vystoupil Bauer ve Vídni s přednáškou Problém průmyslové stavby, která byla nejen proklamací profese průmyslového architekta, ale také reakcí na kolínskou výstavu Werkbundu a jeho Ročenku z předcházejícího roku – a tedy vstupem do aktuální diskuse o vztahu inženýrství a architektury.
Autoři
Vorlík, P.
Publikováno v
BETON-technologie, konstrukce, sanace. 2018, 18(3), 62-69. ISSN 1213-3116.
Rok
2018
Související lidé
Anotace
V meziválečném Československu představoval automobil obraz společenské prestiže a moderního, aktivního životního stylu. Služby s ním spojené měly proto podobu elegantního podnikatelského, konkurenčního prostředí. Poválečný nedostatek a odlišné politické uspořádání s důrazem na kvantitu však přinesly zcela odlišný koncept, založený spíše na racionálním, efektivním přístupu, s maximálním uplatněním typizace a prefabrikace. Navzdory architektonické teorii, která dlouhodobě poukazovala na nedostatek krytých stání a kritizovala otevřená parkoviště hyzdící městský parter, rozbujelá byrokracie a politici potřebu garáží dlouho přehlíželi. Společenská poptávka přesto vedla k realizaci mnoha zajímavých staveb – v rozsahu od samostatných a družstevních garáží vystavěných svépomocí, přes hromadné garáže ve formě zázemí sídlišť nebo protihlukových bariér až po parkování v suterénech bytových a občanských budov.
Autoři
Vorlík, P.
Publikováno v
In: Metamorphosis. The Continuity of Change. Lisabon: Docomomo International, 2018. p. 458-465. ISBN 9789899964549.
Rok
2018
Související lidé
Anotace
In the interwar era the automobile was a sign of social prestige and a modern, active lifestyle; consequently, the associated services were provided in an elegant, competitive, business-like manner. But the post-war shortage in automobiles and the change in political system, which put an emphasis on quantity (over quality), ushered in an altogether different architectural philosophy, based on a rational approach and making maximum use of standardisation. Despite the theorists who long highlighted the shortage of sheltered parking spaces and criticised the open car parks that had become a blot on the urban landscape, for a long time the mammoth bureaucracy ignored the need for parking garages. Demand in society nevertheless eventually led to the construction of many interesting structures – from independently built individual garages, to the construction of parking garages to service the needs of housing estates or serve as noise barriers or built into the underground of apartment buildings, to the charming roadside restaurants and service and petrol stations that were almost constructivist in the practicality of their design.
Autoři
Vorlík, P.
Publikováno v
In: Významné stavby 1918-2018. Praha: Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, 2018. p. 4-9. ISBN 978-80-88265-00-9.
Rok
2018
Související lidé
Anotace
Text se věnuje proslulému horskému hotelu a televiznímu vysílači Ještěd; zejména jeho architektonickému konceptu, vývoji myšlenky a realizaci, konstrukci a v neposlední řadě i současnému stavu.
Autoři
Fragner, B. - Zikmund, J.
Publikováno v
In: TICCIH National Reports 2016-2018. The International Committee for the Conservation of the Industrial Heritage, 2018.
Rok
2018
Související lidé
Anotace
Large industrial compounds are no longer the most typical or the only or most important examples of industrial heritage in the Czech Republic today: With the winding down of industrial production and the restructuring of the economy, especially in the 1990s, the number of such sites has substantially declined, including industrial compounds and structures that were once of considerable importance and occupied an iconic place in the history of Czech industrialisation, such as the textile factories in the Liberec region and Moravia. Mostly just fragments remain of the country’s mining and ironworking complexes, often because the conversion to a new use has been too radical in scope, while elsewhere sites are in danger of being demolished because of their poor technical and structural condition.
Autoři
Zikmund, J.
Publikováno v
BETON-technologie, konstrukce, sanace. 2018, 18(3), 70-74. ISSN 1213-3116.
Rok
2018
Související lidé
Anotace
Po druhé světové válce, během zásadních hospodářských a politických změn, v prostředí s centralizovanou projekční prací a řízeným stavebnictvím, se architekti průmyslových staveb museli stále častěji vypořádávat s požadavky na hospodárnost a rychlost výstavby. K tomu jim měla napomoci typizace. Na počátku těchto snah se uvažovalo především o železobetonových tenkostěnných skořepinách, které nejenže splňovaly ekonomické parametry, ale umožňovaly i nadále zachovat továrnám specifický architektonický výraz. Od počátku 40. let do poloviny let 50. skořepiny prošly určitým vývojem, který se pokouší přiblížit tento článek.
Autoři
Beran, L.
Publikováno v
Zprávy památkové péče. 2018, 78(2), 171-173. ISSN 1210-5538.
Rok
2018
Související lidé
Anotace
Architektonické řešení mazutové výtopny sídliště Invalidovna bylo určeno konstrukcí jejího zastřešení – lanová střecha byla fixována vrstvou betonu a tvořila tak zvláštní druh skořepiny. Autory tohoto formálního i konstrukčního experimentu byli v roce 1963 jeden z architektů sídliště, Jan Zelený (1934–2012) a statik František Bäumelt (1914–2010). Již v roce 1979 se střecha prohnula více, než bylo předpokládáno, a musely být dodatečně podepřena. Výtopna byla privatizována roku 1992 a zastavena v roce 2004, kdy se stala předmětem pozemkové spekulace, vedoucí až k její demolici v březnu 2018. Pokus zapsat budovu na seznam památek ztroskotala poté, co ji vlastník přesvědčivě prohlásil za neopravitelnou.
Autoři
Vorlík, P.
Publikováno v
Arch. 2019, 24(1-2), 48-51. ISSN 1335-3268.
Rok
2019
Související lidé
Anotace
Příspěvek sumarizuje vývoj vztahu odborné i laické veřejnosti k tématu průmyslového dědictví a také změnu přístupů k problému konverzí těchto staveb za posledních třicet let.
Autoři
Starec, M. - Holub, P.
Publikováno v
Praha: CTU FA. Research Centre for Industrial Heritage, 2019. ISBN 978-80-01-06627-0.
Rok
2019
Anotace
Publikace sleduje uplatnění nové koncepce pivovarské architektury v 60. a 70. letech 19. století, související s rozvojem pivovarského oboru a vznikem průmyslových podniků. Na starší inženýry Völcknera, Krabese a další, kteří v Čechách kodifikovali podobu průmyslového pivovaru, navázaly od první poloviny 60. let nové technologické kanceláře Gustava Nobacka a Josefa Vincence Nováka, kteří se dokázali uplatnit na poli projekce pivovarských staveb, patentovaných technologií a zároveň spustili v inkriminované době i provoz vlastního strojírenského závodu. Přílohou publikace je soupis všech jejich zjištěných tuzemských i zahraničních realizací, který dokonale doplňuje obraz technologického boomu dané doby.
Autoři
Vorlík, P.
Publikováno v
Zprávy památkové péče. 2018, 78(6), 616-623. ISSN 1210-5538.
Rok
2018
Související lidé
Anotace
V meziválečném Československu představoval automobil obraz společenské prestiže a moderního, aktivního životního stylu. Služby s ním spojené měly proto podobu elegantního podnikatelského, konkurenčního prostředí. Poválečný nedostatek a odlišné politické uspořádání s důrazem na kvantitu však přinesly zcela jiný koncept, založený spíše na racionálním, efektivním přístupu, s maximálním uplatněním typizace a prefabrikace. Navzdory architektonické teorii, která dlouhodobě poukazovala na nedostatek krytých stádní a kritizovala otevřená parkoviště hyzdící městský parter, rozbujelá byrokracie a politici potřebu garáži dlouho přehlíželi. Společenská poptávka přesto vedla k realizaci mnoha zajímavých staveb, zejména v 70. a 80. letech - v rozsahu od samostatných a družstevních garáži vystavěných svépomoci přes hromadné garáže ve formě zázemí sídlišť nebo protihlukových barier až po parkování v suterénech bytových a občanských budov.
/vyzkum-a-spoluprace/publikace/2022/beran-l.-zikmund-j.-fragner-b.-johanisova-n._pro-zrno
Autoři
Beran, L. - Zikmund, J. - Fragner, B., - Johanisová, N.
Publikováno v
Praha: CTU FA. Research Centre for Industrial Heritage, 2018. Industriální architektura. ISBN 978-80-01-06626-3.
Rok
2018
Související lidé
Anotace
Obilní skladiště jsou stavby zvláštního technického, ale také hospodářského účelu. Od konce devatenáctého století si je stavěla svépomocná rolnická družstva, která díky nim postupně převzala značnou část obilního obchodu a stala se proto také hlavním nástrojem jeho regulace, provedené první československou republikou. Od počátku se architekti a inženýři specializovaných soukromých, družstevních i státních projekčních kanceláří snažili dát jim nejvhodnější dispozici, konstrukci i vnější podobu, najít výslednici technologie a hospodárnosti a tedy vytvořit nejlepší typ, opakovaně využitelný projekt, a v tom na ně navázali i projektanti obilních sil státních výkupních organizací socialistického Československa. Publikace identifikuje a lokalizuje 360 obilních skladišť a sil v Českých zemích, na Slovensku a Podkarpatské Rusi, a podává tak přehled po této dosud spíše opomíjené součásti průmyslového dědictví.
Autoři
Fragner, B. - Beran, L., - Zikmund, J.
Publikováno v
In: Inženýrská komora 2019: století našeho stavebnictví. Praha 2: ČKAIT, 2019. p. 40-51. ISBN 978-80-88265-14-6.
Rok
2019
Související lidé
Anotace
Přehled jednatřiceti příkladů s fotografiemi může jen orientačně a neúplně zachytit výsledky různých přístupů budování industriálních děl po dobu sta let trvání Československa. Výběr je spíše sondou, navazuje na významnou linii současného zájmu a výzkumu průmyslového dědictví. Vyznačuje se důrazem na autorský přínos projektantů, konstruktérů a architektů, sledování transferu zkušeností a projektů, sleduje proces jejich návrhu a vzniku v evropském kontextu.
Autoři
Zikmund, J.
Publikováno v
In: Textilky - jejich obnova a využívání. Putim: Institut pro památky a kulturu, 2019. p. 35-39. ISBN 978-80-907527-1-9.
Rok
2019
Související lidé
Anotace
OP Prostějov. Bezvřetenová přádelna v Ústí nad Orlicí. Experimentální buňka v Náměšti nad Oslavou. Příspěvek přibližuje tři stavby pro textilní průmysl, unikátní v mezinárodním měřítku, navržené Zdeňkem Plesníkem, jedním z nejvýznamnějších českých architektů druhé poloviny 20. století.
Autoři
Beran, L.
Publikováno v
In: Fenomén Ringhoffer: rodina, podnikání, politika. Praha 8: Národní technické muzeum, 2019. p. 316-323. Práce z dějin techniky a přírodních věd. vol. 55. ISBN 978-80-7037-303-3.
Rok
2019
Související lidé
Anotace
Navrhování budov pivovarů bylo ve druhé polovině 19. století v rukou technických kanceláří největších specializovaných strojíren, mezi něž patřilo pivovarské oddělení ringhofferovského podniku. Projekty, které pro něj vytvořil stavební inženýr Václav Wofek (1848–1916), uspěly v silné konkurenci především díky svým kompaktním a tedy efektivním dispozičním řešením, umožňujícím plynulé rozšiřování provozů. Mezi doložená Wofkova díla můžeme řadit například nové varny pivovarů v Lounech (1892), Podmoklech (1897), Praze-Košířích a rumunské Turdě (1912), ale především průmyslové pivovary v maďarské Velké Kaniži (1893), Prostějově (1897), Mostu (1899), Vrchlabí (1902), a Teplicích-Trnovanech (1906).
Autoři
Aulický, V. - Potůček, J.
Publikováno v
Praha: CTU FA. Research Centre for Industrial Heritage, 2020. ISBN 978-80-01-06328-6.
Rok
2020
Související lidé
Anotace
Vysílač Praha-město představuje první a zároveň poslední televizní věž, která byla v Československu postavena v centru města. Stavět se začal koncem komunistické éry a dokončen byl po Sametové revoluci, v roce 1992. Už tento fakt se významně podepsal na negativním vnímání věže, která byla jako produkt režimu spojována s devastující asanací části Žižkova. Když se ovšem od těchto konotací oprostíme, pak začneme vysílač vnímat stejně, jako třeba anglický architekt Peter Cook, který v něm našel fascinující dílo inženýrské architektury.
/vyzkum-a-spoluprace/publikace/2023/2020-hledani_univerzality.jpg
Autoři
Zikmund, J.
Publikováno v
Praha: CTU FA. Research Centre for Industrial Heritage, 2020. ISBN 978-80-01-06743-7.
Rok
2020
Související lidé
Anotace
Poválečnou průmyslovou výstavbu po druhé světové válce v Československu by se v rozsahu, který byl ojedinělý i v mezinárodním měřítku, pravděpodobně nepodařilo nastartovat bez transformace hospodářské politiky, projekční praxe i stavebnictví. Budování průmyslové základny ovlivňovaly dvě hlavní složky: jednak měnící se priority státního plánu, které určovaly výrobní program a také projekčně-stavební aparát, procházející v průběhu let mnoha reorganizacemi, jenž měl na starost jeho realizaci. Prostředí, ve kterém vznikala nová průmyslová architektura, bylo nicméně ještě komplikovanější – zvlášť když významné změny, které se v něm odehrávaly, probíhaly spíše diskontinuálně, v atmosféře neustálého hledání optimálních možností, revizí i návratů. Proměna moderní továrny z individuálně pojatého technicko-architektonického díla do formátu univerzálního a abstraktního byla každopádně se systémovým nastavením těsně provázaná. Proměnily se tak i podmínky, v nichž pracovali tvůrci průmyslových staveb – a to nejen architekti, ale také inženýři, urbanisté, technologové a další specialisté. Hledání správného architektonického řešení pro stále sofistikovanější technologie vycházelo zpravidla z pragmatických základů, jasně vymezených objednávkou, financemi a možnostmi stavební a strojírenské výroby. Právě tyto procesy v pozadí se publikace pokouší přiblížit.
/vyzkum-a-spoluprace/publikace/2023/2021-tvurci_a_plany.jpg
Autoři
Beran, L. - Kristan, M. - Zikmund, J. - Renz, K. - Vybíral, J. - Strakoš, M. - Bollerey, F. - Föhl, A. - Potůček, J. - Hanak, M. - Lehkoživová, I., - Horáček, M.
Publikováno v
Praha: CTU FA. Research Centre for Industrial Heritage, 2021. ISBN 978-80-01-06890-8.
Rok
2021
Související lidé
Anotace
Industrial buildings are the embodiment of economic relations and production methods in a material form. But they are also the creations of real people, and are therefore a reflection of those individuals’ abilities, ambitions, and ideas about the world. Taking a production process and converting it into a spatial arrangement and into the physical dimensions of a building, choosing the right structure and making sure it’s also economical, and deciding what the structure should look like on the exterior are nonetheless all creative acts, anchored in the culture and society of a time. The first part of this publication summarises what has been written in recent years within the wide cultural space of Central Europe about industrial architecture and its creators in either Czech or German. We have translated the latter into Czech because traditionally that is the language in which knowledge is disseminated locally, and we have translated both the Czech and German texts into English because we want to share this knowledge more widely. The second part of the publication contains the catalogue for an exhibition held in 2021 at the Gallery of the National Technical Library in Prague under the title Industrial Architecture in Old Plans and New Media. The exhibition was organised to provide an overview of key examples of industrial architecture in the Czech Lands, but beyond that, and more importantly, to present a picture of the process involved in designing industrial architecture, and to do so with the help of the contemporary materials and original plans on show at the exhibition.
/vyzkum-a-spoluprace/publikace/2023/2021-misto_tvar_program.jpg
Autoři
Fragner, B. - Zikmund, J., - Červinka, J.
Publikováno v
Praha: CTU FA. Research Centre for Industrial Heritage, 2021. ISBN 978-80-01-06807-6.
Rok
2021
Související lidé
Anotace
In a situation impacted by demolitions and the physical deterioration of industrial objects and by the pressure to demolish and to free up land for new construction but one in which also there has been increasing recognition over the years of other values – the meaning of a place, the remarkable qualities of form, the aim of the new programme, the architecture of conversions represents the consequence and outcome of a search for the right starting points, finding a balance between heritage protection, new creative interventions, and pragmatic recycling, an opportunity for bringing new ambitions to life, applying an artistic intention, and fulfilling business objectives, and a spontaneous effort to preserve what can still be preserved. It is a response to the changing atmosphere in society, a way of relating to the immediate environment, a more general tendency to create architectural work within a specific and often contentious context. The book presents the results of projects conducted over the course of five years (2015–2020) and ties in with previous events organised over the past thirty years, from the first Industrial Architecture / Unused Heritage exhibition to 12 Years Later, Vestiges of Industry, and What We Ourselves Demolished, to the exhibitions of the architecture of conversion organised in 2005 and 2014.
Autoři
Beran, L. - Hanak, M. - Zikmund, J. - Fragner, B. - Lehkoživová, I. - Potůček, J., - Vorlík, P.
Publikováno v
[Specialized Map with Expert Content] 2021.
Rok
2021
Související lidé
Anotace
Since its beginnings, industrial architecture has followed general principles of rationalisation of design and implementation, creative specialisation and global transfer of experience. However, the process has not been merely mechanical, anonymous – the overall direction has been formed by specialised architectural design offices, capable of designing the appropriate spatial layout and construction while still meeting the demands placed on the outer appearance of the resulting building. The office of Carl Arnold Séquin-Bronner (1845–1899) and his associate – and future successor – Hilarius Knobel (1854–1921) established in Rüti near the city of Zürich, Switzerland, introduced advanced British methods of textile factory design as well as a number of their own construction innovations to continental Europe, having reportedly designed more than two hundred industrial buildings. This map connects the buildings themselves as well as their current owners, users and admirers, who have repurposed and redefined many of them in the course of time.
Autoři
Beran, L. - Zikmund, J.
Publikováno v
TICCIH Bulletin. 2022,(97), 17-19. ISSN 1605-6647.
Rok
2022
Související lidé
Anotace
With the Séquin & Knobel map the Research Centre for Industrial Heritage moves beyond the borders of the Czech Republic and highlights the work of specialised architectural offices all over Europe. It at the same time shows that the history of industry and industrial heritage transcends the borders of individual modern-day states. The map thus also serves as a potential platform for other forms of international cooperation – for example, the sharing of results from research projects on industrial architecture and the concentration of data in one place where it can be continuously updated.