Výzkumné projekty

Architektura osmdesátých let v České republice. Osobitost, identita a paralelní úvahy na pozadí normalizace.

Autoři
Brůhová, K.
Publikováno v
In: Women’s Creativity since the Modern Movement (1918-2018): Toward a New Perception and Reception. MoMoWo Symposium 2018. Programme and Abstracts for the International Conference.. Politec
Rok
2018
Anotace
The paper deals with the issues linked with architectural oeuvre of the architect Věra Machoninová, one of the leading figures of Czechoslovak Brutalism Movement of the 1960's and 1970's. Alongside the main topic, the paper will touch upon the status of women architects, their situation, and perception of their work. Even today, Machoninová is regarded as a part (often the other) of a architectural dynamic duo constituing of her and her husband Vladimír. Despite the aforementioned view, she was the leading force behing the construction and engeneering of their designs. Vladimír focused on managering their studio.
Autoři
Brůhová, K.
Publikováno v
In: Metamorphosis. The Continuity of Change. Lisabon: Docomomo International, 2018. p. 661-663. ISBN 9789899964549.
Rok
2018
Anotace
The paper is dealing with the projects for the Czechoslovak Parliament, designed over several decades starting in the early 20th century. The first projects date back to the time before the first World War and the task was not solved until the 1970s. The story of Parliament reflects the development of modern architecture and at the same time, it shows the transformations regarding the materialization of the czechoslovak identity – initially in the democratic First Republic and later in the Socialist system. Naturally, the eventually implemented project for Federal Assembly Building, completed in 1974, is also described and contextualized.
Autoři
Vorlík, P.
Publikováno v
In: VORLÍK, P., POPELOVÁ, L., a ŠLAPETA, V., eds. Stavby století Čech, Moravy a Slezska 1918–2018. Praha: Foibos. 2018, s. 372-407. ISBN 978-80-88258-09-4.
Rok
2018
Anotace
Kapitoly mapují vybrané stavby sedmdesátých a osmdesátých let, podtrhuje jejich význam pro dobový diskurs a hledání nové cesty v architektuře (viz mezinárodní styl v exponovaném historickém prostředí, postmoderna, ekologická architektura).
Autoři
Vorlík, P.
Publikováno v
Dějiny a současnost. 2018, 13(5), 28-29. ISSN 0418-5129.
Rok
2018
Anotace
Hotelový, festivalový a bazénový soubor Thermal v Karlových Varech patří k proslulým ikonickým budovám české moderní architektury. Vznikl na základě vítězného soutěžního návrhu podle projektu manželů Machoninových na místě historizující a secesní zástavby z přelomu 19. a 20. století. Přestože se jedná o bezesporu vynikající architektonické dílo, navíc koncepčně jednotné v celé škále rovin od řešení veřejného prostoru až po vybavení interiérů, dodnes vyvolává značně rozporuplné reakce. Průzkum FA ČVUT v letech 2013-2014 zmapoval nejenom vývoj projektu a realizovanou podobu, ale i pozdější zásahy a osudy, které unikátní soubor zásadně proměnily a formují jeho dnešní stav. Vyhodnocení však přináší i mnohem širší, klíčové otázky s obecnějšími přesahy k problematice celospolečenského pohledu na poválečnou architekturu a k možnostem a limitům jejího uchování a péče o ní.
Autoři
Vorlík, P.
Publikováno v
Docomomo International. 2018, 59(2), 32-37. ISSN 1380-3204.
Rok
2018
Anotace
Text looks at the changes in hotel architecture in post-war Czechoslovakia, in particular, the way in which architects, either with the support of or, in some cases, in resistance to the political dictate handled the inspirational influences that came from abroad, namely the Soviet models forced on them, or the ideas that seeped through from the other side of the Iron Curtain that were closer to the Czech modernist environment. The resulting approach of compromises and mixing influences, which in many respects was already typical for a small country in the middle of Europe, often gave rise to imaginative combinations of the universal principles of the international style with structural experiments, a return to sophistication and refined craftsmanship, a cautious criticism of modernism, or an intensive effort to strike a balance and harmony with the poetic character of the landscape.
Autoři
Vorlík, P.
Publikováno v
Beton v architektuře. 2018, 18(5), 68-77. ISSN 1213-3116.
Rok
2018
Anotace
Sportovní stavby v Čechách prošly v období socialismu překotným vývojem – od otevřených stadiónů a strohé post-funkcionalistické moderny v padesátých letech, přes expresivní tvarosloví a velkorozponové konstrukce šedesátých let, až k normalizaci a opatrnému humanismu, high-tech, postmoderně a prvním ekologickým experimentům let sedmdesátých a osmdesátých. Současný stav a osudy sportovních staveb však zdaleka neodpovídají vysokým dobovým ambicím a jejich dosud živému společenskému významu. Text proto mapuje nejenom tvarovou, výrazovou a technologickou evoluci specifického typologického druhu, ale poukazuje i na otázky fyzického a morálního zastarávání architektury, přinášené změnami životního stylu a hodnot, či ekonomicko-environmentálního pozadí.
Autoři
Brůhová, K.
Publikováno v
Dějiny a současnost. 2018, 40(09), 28-29. ISSN 0418-5129.
Rok
2018
Anotace
Článek popisuje a kontextualizuje budovu Mezinárodního svazu studentstva (v Praze) od architekta Stanislava Hubičky.
Autoři
Brůhová, K.
Publikováno v
In: Women's Creativity since the Modern Movement (1918-2018). Toward a New Perception and Reception.. Lublaň: France Stele Institute of Art History, 2018. p. 410-419. ISBN 978-961-05-0106-0.
Rok
2018
Anotace
The paper deals with the issues linked with architectural oeuvre of the architect Věra Machoninová, one of the leading figures of Czechoslovak Brutalism Movement of the 1960's and 1970's. Alongside the main topic, the paper will touch upon the status of women architects, their situation, and perception of their work. Even today, Machoninová is regarded as a part (often the other) of a architectural dynamic duo constituing of her and her husband Vladimír. Despite the aforementioned view, she was the leading force behing the construction and engeneering of their designs. Vladimír focused on managering their studio.
Autoři
Vorlík, P.
Publikováno v
Dějiny a současnost. 2018,(10), 24-25. ISSN 0418-5129.
Rok
2018
Anotace
Text interpretuje výstavbu mětského bazénu v Tachově v osmdesátých letech, na nemž architekti Schleger a Liesler experimentovali s využíváním solární energie k ohřevu vody a k vytápění.
Autoři
Vorlík, P.
Publikováno v
In: Stavby století Čech, Moravy a Slezska 1918-2018. Praha: Foibos, 2018. p. 372-407. ISBN 978-80-88258-09-4.
Rok
2018
Anotace
Kapitoly mapují vybrané stavby sedmdesátých a osmdesátých let, podtrhuje jejich význam pro dobový diskurs a hledání nové cesty v architektuře (viz mezinárodní styl v exponovaném historickém prostředí, postmoderna, ekologická architektura).
Autoři
Pavel, M.
Publikováno v
Písecký svět. 2019, 11 15. ISSN 2464-7519.
Rok
2019
Související lidé
Anotace
Socialistická architektura tvoří neoddělitelnou součást našich měst. Stejně tak jako architektura jakéhokoliv jiného období vypráví důležitý příběh minulosti. Přesto, nebo právě proto si ji většina lidí spojuje především s režimem, který nás na čtyřicet let uzavřel před svobodným světem. Tyto často negativní konotace jsou o to silnější vůči bývalým budovám Komunistické strany Československa, ke kterým si jen obtížně hledáme pozitivní či alespoň neutrální vztah.
Autoři
Brůhová, K.
Publikováno v
Artalk. 2019, ISSN 1805-6989.
Rok
2019
Anotace
Recenze dvou výstav: Sluneční město. Architektonické dědictví z let 1968–1989 v ústeckém Hraničáři a ICONIC RUINS? Poválečná socialistická architektura zemí V4 v Galerii Českých center v Praze
Autoři
Vorlík, P.
Publikováno v
In: Niche 06. Atelier OPA, 2019. p. 62-73. ISBN 978-4-908390-07-4.
Rok
2019
Anotace
In the history of modern Czech architecture there are several periods that stand out during which building, culture, design, and the visual arts intersected in remarkable ways. It is certainly no accident that it is structures from those periods that both the professional community and the lay public are proudest of today and have the easiest time embracing. All of them based on the same multicultural central European atmosphere. To sum up, the standout periods that form the backbone of modern Czech architecture were characterised by a complex, synthetic approach to the work and often also inspiration from types of work usually created on a different scale, such as the visual arts, industrial design, scenography, nature, and machines. Another characteristic feature was the ability in difficult conditions to creatively improvise in order to ultimately achieve an outstanding result.
Autoři
Vorlík, P.
Publikováno v
In: Conservation - Consumption / Preserving the tangible and intangible values. Leuven: EAAE European Association for Arachitectural Educcation, 2019. p. 321-330. EAAE Transactions on Archit
Rok
2019
Anotace
Mapping, interpretation and evaluation of cultural, architectural heritage is usually based on archives or in-situ survey. However, research focused on the industrial or modern architecture (especially postwar) needs and offers more complex, sophisticated approach. Relevant sources, such as archives, journals and books, are more or less technically oriented, concerned on engineering solutions, practical informations (Cf. modernist concept and ethos); and in Eastern Europe, due to former socialist régime, malformed by the censorship and political rhetoric, or often dissapeared in the nineties and does not even exist. These buildings were covered with new insulations, colours and details, interiors were already lost. How we can evaluate history and wide consequences under these circumstances? It seems to be time to involve and elaborate different, new methods in historic-architectural research, such as: oral history, intergenerational workshops, interdisciplinary colloquiums, participation, public discussions, colaboration with Media, amateur historians and enthusiasts etc. This new view could uncover unexpected identity of the place, new historic layers and opportunities to incorporate overlooked inherited architecture in everyday life and contemporary society.
Autoři
Vorlík, P.
Publikováno v
In: Architecture in Perspective 2019. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava. Archiv VŠB-TUO, 2019. p. 238-242. ISBN 978-80-248-4331-5.
Rok
2019
Anotace
Česká architektura prošla v poválečné éře sérií překvapivých obratů a záblesků tvůrčího kvasu. Zatímco padesátá léta se utápěla ve více či méně čestném vyrovnávání se s politickou doktrínou socialistického realismu, šedesátá léta se ohlédla na Západ a naše architektonická i kulturní scéna měla především dokázat svou legitimitu a konkurenceschopnost v rozvinutém světě. Jaké výzvy přineslo normalizační společenské zploštění? Zejména důraz na prefabrikaci, protežované výrobce stavebních materiálů a větší měřítka. Architekti se však ve spletitém labyrintu centralizovaného socialistického stavebnictví už „naučili chodit“ a dovedli protnout omezené technické a ekonomické možnosti se zajímavými podněty ze zahraničí (postmoderna, high-tech, kontext, ekologie aj.) a nakonec i s vlastní sebereflexí. Výsledkem byly mnohdy stavby rezignované a právem kritizované, ale také pozoruhodné a rozmanité experimenty, jež s břitkým a kreativním důvtipem překvapivě dobře zhodnocovaly výdobytky běžně dostupné socialistické stavební produkce.
/vyzkum-a-spoluprace/publikace/15113_publikace-ustavu-teorie-a-dejin-architektury/atyp_fa_cvut_2019.jpg
Autoři
Vorlík, P. - Beran, L. - Brankov, N. - Brůhová, K. - Bukačová, J. - Guzik, H. - Hauserová, M. - Hoffmannová, A. - Mlynčeková, L. - Novotná, E. - Pavel, M. - Poláčková, T. - Popelová, L. - Sm
Publikováno v
Praha: České vysoké učení technické v Praze, Fakulta architektury, 2019. ISBN 978-80-01-06641-6.
Rok
2019
Anotace
Architektura osmdesátých let stála dlouhou dobu mimo zájem odborné i laické veřejnosti. Převládající pohled jí přisoudil hnědou barvu, koženku a šedou záplavu velmi pozdních panelových sídlišť. Druhý, detailnější a méně předpojatý pohled však nabízí více. Aktuální poznatky nám za mlhou normalizační společenské rezignace odhalují pestrou škálu aktivit a postojů; mnohdy nerealizovaných, rutinou stavební praxe zdeformovaných, ale na druhé straně i naplněných, důvtipných a široce rozkročených myšlenek. Poučení a modernistický experiment šedesátých let totiž v našich tvůrcích i v sevřených podmínkách normalizace zanechaly vůli k hledání, kreativní improvizaci a k zarputilému prosazování „ryzí architektury“. Nastupovala nová, ambicióznější generace. A prameny zahraniční inspirace, vnitřní sebereflexe architektury, nosných podnětů a výzev nebo prostoru pro odborné diskuse nevyschly ani přes převládající společenské dusno a bezvětří. Jen se odehrávaly jaksi mimo oficiální politické proklamace a cíle, v sevřenějším, intimnějším prostředí a bez jednotící teoretické linie nebo přísné direktivy.
Autoři
Vicherková, V.
Publikováno v
Zprávy památkové péče. 2019, 2019(02), 50-55. ISSN 1210-5538.
Rok
2019
Anotace
Článek pojednává o počátcích a rozvoji ekologického uvažování v architektonické tvorbě v Československu v průběhu 70. a 80. let 20. století. Zaměřuje se na počátky hledání alternativních zdrojů energie, vývoj a využití prvních tepelných solárních kolektorů a na úsilí o jejich architektonizovanou podobu. Přináší výčet průkopnických projektů a realizací, mezi nimi práce libereckého Sialu, architektů z pražského sportprojektu i dalších, působících mimo velképrojektové ústavy.
/vyzkum-a-spoluprace/publikace/15113_publikace-ustavu-teorie-a-dejin-architektury/navzdory.jpg
Autoři
Vorlík, P. - Směták, P. - Merta, D. - Pučerová, K. - Krajči, P. - Poláčková, T. - Hepp, J., - Kratochvíl, P.
Publikováno v
ARCHITECTURA & Galerie Jaroslava Fragnera, 2020. ISBN 978-80-271-2583-8.
Rok
2020
Anotace
Dalo se to... Daly se přehlížet direktivně stanovené technické a ekonomické limity navrhování budov. Daly se prosazovat architektonické detaily, které stavební výroba z pohodlnosti nechtěla vyrábět. Dalo se také protestovat proti demolicím zanedbaných a poničených, ale důstojně zestárlých domů nebo plošným asanacím historických částí měst. Daly se ignorovat oficiální struktury Svazu architektů s jeho politickými zakázkami a kreslit si vlastní utopické kontraprojekty. Dalo se setkávat s podobně smýšlejícími lidmi a přemýšlet o svobodnější budoucnosti. Dalo se chodit na nepovolené demonstrace nebo podepisovat petice. Dala se podepsat Charta 77. Dalo se projektovat svobodně a v souladu s vlastním svědomím. To všechno a ještě mnohem více se před listopadem 1989 dělat dalo. Nebylo to bez rizika, ale bylo to možné – za cenu výtek nadřízených a pohovorů na kádrovém oddělení nebo policejní služebně, nepříjemných diskusí se stavební výrobou nebo nezaplacených přesčasů. Záleželo na každém, kolik kdo najde odvahy a kam až si troufne zajít.
Autoři
Vorlík, P. - Brůhová, K.
Publikováno v
In: Beton, Břasy, Boletice / Praha na vlně brutalismu. Praha: Czech Technical University in Prague, 2019. p. 240-277. ISBN 978-80-01-06567-9.
Rok
2019
Anotace
S postupem času a se stále zřetelnějšími úspěchy avantgardní revoluce se tato upřímná a humanisticky orientovaná askeze krok za krokem posouvala spíše do formální roviny. Výtvarně abstraktní a vědecky strukturovaný model se stal standardem a s poučením z hospodářské krize i druhé světové války na sebe postupně nabaloval další vrstvy a postoje, rozvíjel se (srov. bohatší barevnost a materiálovost, volnější tvarosloví). Původní očistné hledání se ale v mnoha ohledech časem transformovalo i do typických prvků a znaků, které okázale a mnohdy bez vztahu k přesvědčivému myšlenkovému pozadí měly na první pohled vyjadřovat „modernitu a technologicko-kulturní vyspělost“ (srov. závěsová skleněná stěna, pohledové betony, abstraktní ornament). Posun od raného revolučního objevování a dobývání nového světa k pozdně modernistické konfekci a povrchnímu manýrismu nemohl skončit bez patřičné generační odezvy. Blyštivý modernistický lesk a chladná technicistní preciznost vedly už od padesátých let mnoho tvůrců ke hledání skutečně původních, kulturou a civilizací nezdeformovaných zdrojů; rostl zájem o antropologii, sociologii, o kultury přírodních národů, archetypy, „architekturu bez architektů“, opravdovost venkova a předměstí, výtvarná díla dětí nebo hypersensibilních tvůrců atd. I architektura měla projít očistnou, dietní kúrou, oprošťováním a hlubším prožitkem každodennosti. Tyto inspirační zdroje stály u zrodu brutalismu a jejich vliv i nadále sílil, až přerostl ve fenomény znovuobjeveného řádu, harmonie archetypu a racionalismu.
Autoři
Vorlík, P. - Brůhová, K.
Publikováno v
In: Beton, Břasy, Boletice / Praha na vlně brutalismu. Praha: Czech Technical University in Prague, 2019. p. 198-239. ISBN 978-80-01-06567-9.
Rok
2019
Anotace
Do extrému dovedená strojová estetika a postmoderní poučení samozřejmě představovaly i velmi lákavou alternativu k masové, centralizované normalizační stavební produkci, která se pod politickým tlakem a důrazem na kvantitu doslova „utrhla ze řetězu“. Stále dokola opakovaný železobetonový panel a časem neméně zprofanovaný prosklený boletický panel měly ve vizích mladé generace nahradit rozeklanější, rozježenější, košatější verze starších hmotových kreací šedesátých let. Úderný apel a naléhavé hledání se však nakonec musely často sklonit před omezenými reálnými možnostmi (srov. dramatické rozdíly mezi podobou projektů a realizací sedmdesátých a osmdesátých let). K oblíbeným výrazovým prostředkům nakonec patřily zejména stavebnicové systémy italského FEALu, určené převážně pro průmyslové stavby, a tudíž svérázně prosté a přímočaré; dále neotřelé užití tradičních technologií, zejména různé podoby keramiky, smalt, menší betonové prefabrikáty, kovové či dřevěné dílce natřené výraznými barvami; a bohatá spolupráce s výzkumem a vývojem.
Autoři
Vorlík, P.
Publikováno v
In: Iconic ruins? Representative Socialist Architecture in the four Visegrad Countries. Praha: Česká centra, 2019. p. 5-29. ISBN 978-80-270-7825-7.
Rok
2019
Anotace
Post-war architecture in state-socialist Czechoslovakia underwent dramatic changes which faithfully reflected the internal political developments and processes going on in the Eastern bloc but also responded to ideas and inspirations that filtered in from the other side of the Iron Curtain. The chapter maps evolution of Czech architecture in the period 1945-1989.
/vyzkum-a-spoluprace/publikace/15113_publikace-ustavu-teorie-a-dejin-architektury/beton_brasy_boletice.jpg
Autoři
Vorlík, P. ed. - Brůhová, K. ed.
Publikováno v
Praha: Czech Technical University in Prague, 2019. ISBN 978-80-01-06567-9.
Rok
2019
Anotace
Kniha se věnuje fenoménu a různým polohám brutalistní architektury v Praze. Po éře furiantského socialistického realismu a hravě dekorativního bruselského stylu začali českoslovenští architekti ve druhé polovině šedesátých let vyhledávat inspiraci v myšlenkových proudech, jež už bezmála desetiletí ovládaly západní kulturní scénu. Tzv. nový brutalismus přinášel návrat k syrovosti, opravdovosti a materialitě, který konvenoval dosud živým vzpomínkám na kořeny našeho modernismu. Nabízel rovněž vděčnou alternativu k étosu zprůmyslněného, centralizovaného stavebnictví, zhmotněnému při výstavbě panelových sídlišť. Důraz kladl naopak spíše na sošnost, osobitost a identitu místa, na rehabilitaci zanedbaného historického prostředí a jeho napjaté soužití s novou architekturou. Přesunem do jiných společenských, politických a především technologických podmínek u nás brutalismus a s ním spřízněné projevy získaly velmi širokou škálu nezaměnitelných, svébytných podob, které na pozadí pražské tvůrčí scény mapuje právě tato kniha. Ze zahrnutých staveb lze jmenovat ukázky ryzího brutalismu (např. Urologickou kliniku Karlovy univerzity, Hotel Intercontinental), skulpturálně tvarovaná díla (věže kláštera Pod Slovany, Barrandovský most, výdechy metra), plasticky pojednaná průčelí (Centrotex, Hadovka), strukturalismus (Kotva), technicistní a konstruktivní linii (Federální shromáždění, pošta a celnice v Košířích) nebo první náznaky postmoderního přehodnocování (Transgas, Metrostav na Moráni).
Autoři
Brůhová, K.
Publikováno v
In: Panelová sídliště - revitalizace vs. ochrana hodnot. Praha 1: Národní památkový ústav, 2019. p. 36-49. ISBN 978-80-7480-134-1.
Rok
2019
Anotace
Text se zabývá venkovními prostory pro hru dětí (většinou předškolního a mladšího školního věku), které v našich městech vznikaly v období 60.–80. let 20. století. Pozornost je věnována především dětským hřištím na sídlištích – a to jak typizovaným konstrukcím, tak atypickým autorským projektům. Právě na problémech při výstavbě nestandardních hřišť, které se chtěly obejít bez všudypřítomných trubkových prolézaček a plánovaly vytvořit více prostoru pro dětskou fantazii, lze totiž také ukázat rigidní stavební praxi, která většinou výstavbu sídlištního parteru provázela.
Autoři
Pavel, M.
Publikováno v
Beton v architektuře. 2020, 119(5), 56-61. ISSN 1213-3116.
Rok
2020
Související lidé
Anotace
Architekt Bohumil Böhm se řadí mezi výrazné osobnosti architektury vzniklé v době socialismu. Jeho plavecký stadion z roku 1971 si díky na svou dobu progresivnímu hyperbolickému zastřešení získal i mezinárodní věhlas. Kolektivní dům, který dokončil o pár let dříve v roce 1964, představoval vývojový mezistupeň koldomu a hotelového domu, a navíc jde o první celomontovaný bytový dům jižních Čech. To, že obě budovy stojí v Českých Budějovicích, není náhoda. Böhm pracoval pro tamní Stavoprojekt a za dobu svého působení se podílel na desítkách projektů. Mezi ně patří i dnes skoro zapomenuté okresní výbory Komunistické strany Československa.
Autoři
Vorlík, P.
Publikováno v
In: Architektura XX wieku - Zachowanie jej autentyzmu i integralności w Gdyni i w Europie. Faculty of Architecture, Gdaňsk University od Technology, 2020. p. 115-122. ISSN 2657-3873. ISBN 97
Rok
2020
Anotace
Na powojenną architekturę socjalistycznej Czechosłowacji zasadniczo wpłynął system gospodarki centralnie planowanej, kontrolowanej przez interesy polityczne i sztywne pięcioletnie plany gospodarcze. Zawód architekta, który wcześniej był w większości niezależnym zajęciem twórczym i przedsiębiorczym, został również poddany kolektywizacji po 1948 r. W państwowych instytutach planowania architekci stali się zwykłymi pracownikami, których projekty były silnie zdeterminowane przez priorytety polityczne i ograniczenia dotyczące tego, co może wyprodukować przemysł budowlany. Jakie nowe wyzwania pojawiły się w wyniku ujednolicenia społecznego i normalizacji w latach siedemdziesiątych i osiemdziesiątych XX wieku? Główny nacisk położono na standaryzację i prefabrykację, duży wzrost skali oraz faworyzowanie niektórych producentów materiałów budowlanych. Architekci, mimo że uwikłani w splątany labirynt scentralizowanego socjalistycznego przemysłu budowlanego, „nauczyli się chodzić” i udało im się pokonać techniczne i ekonomiczne ograniczenia, czerpiąc z ciekawych impulsów z zagranicy (postmodernizm, high-tech, kontekst, ekologia itp.) oraz z własnej pomysłowości.
Autoři
Vorlík, P.
Publikováno v
In: A Future for Our Recent Past, Model Projects of Modern Heritage Conservation in Europe. Berlin: ICOMOS/ISPRS Committee for Documentation of Cultural Heritage, 2020. p. 63-70. ISBN 978-3-
Rok
2020
Anotace
The most famous of the post-war Czechoslovak works of architecture, Ještěd Tower, which has regularly come out as the favourite in polls among professionals and the public, even today remains a reflection of the political thaw and the atmosphere of social and cultural ferment that characterised the ‘golden’ sixties. It represents a unique technical experiment, resistance to the pressure for quantity, a step away from the industrialised approach to construction, a distinctive gesture, and the dream of a generation of architects. The emotional connection it forms between a beautiful landscape setting and a thoroughly executed vision is today the symbol of the town of Liberec and even of the entire region. As a national cultural monument, the tower enjoys the highest level of protection, and since 2007 it has been on the Czech Republic’s list of sites to be nominated for inclusion on the UNESCO World Heritage list.
Autoři
Vorlík, P.
Publikováno v
In: Architecture in Perspective 2020. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava. Archiv VŠB-TUO, 2020. p. 295-300. ISBN 978-80-248-4450-3.
Rok
2020
Anotace
Česká architektura v éře pozdní normalizace nezažívala nejšťastnější časy. Centralizované stavebnictví sotva stíhalo přemrštěné hospodářské plány a stavební výroba se proto soustředila zejména na kvantitu. Přesto se zde postupně etablovaly ostrovy pozitivní energie, reprezentované nejen ambicióznějšími, politicky protežovanými projekty (kulturní domy, sportovní stavby, ústředí KSČ) nebo úspěšnými produkty flexibilnější typizace (železobetonové skelety, keramika), ale zejména nástupem nové generace tvůrců, alternativními proudy a diskusemi. Jedním z výsledků tohoto „spodního“ kvasu se často staly drobné experimentální nebo romantické stavby, stojící jaksi stranou mimo pozornost řídících institucí nebo tradičních urbánních center, na nichž mohli architekti cizelovat a uplatnit neotřelé myšlenky.
Autoři
Směták, P.
Publikováno v
In: Architektura na červeném seznamu / Normální je nebourat. Praha: CTU. Czech Technical University Publishing House, 2020. p. 66-67. ISBN 978-80-01-06759-8.
Rok
2020
Anotace
Jedno z nejzranitelnějších míst poválečné architektury představují interiéry a parter. Rychlé obměny a omezená životnost k nim přirozeně patří. V interiéru souvisí s trvanlivostí jeho funkce, použitých materiálů a především s módními trendy. A dočasnost ovlivňuje už samotný návrh. U řady příkladů však příliš nezáleží, kdy vznikly. Natolik se jeví jejich kvality i po letech přesvědčivě. Přesto téměř všechny dobové interiéry nevratně mizí. Dvě pražské realizace dokončené v roce 1981, spojuje radikální architektonické pojetí, neotřelá živá barevnost a míra propracovanosti detailu. Interiér Domu techniky a mládeže, kde dokázal architekt Sborowitz skvěle pracovat s historickou podstatou stavby a zkombinovat jí s technicistním vybavením, zcela zanikl v 90. letech. Interiér domu bytové kultury navrhla architektka Věra Machoninová jako integrální součást architektury a přesto dnes pro ni typický celostní přístup připomínají už jen drobné dochované fragmenty. Na postupném zániku těchto a jiných podobných interiérů se zrcadlí dramatická změna společenských poměrů, politické konotace, vrtkavost vkusu a především neporozumění historickým hodnotám poválečného modernismu a přetrvávající předsudky.
Autoři
Bukačová, J.
Publikováno v
In: Architektura na červeném seznamu / Normální je nebourat. Praha: CTU. Czech Technical University Publishing House, 2020. p. 60-64. ISBN 978-80-01-06759-8.
Rok
2020
Související lidé
Anotace
V současných městech se bohužel role historického parteru (včetně modernistického) a nutnost jeho časové vrstevnatosti a propojenosti s okolní architekturou zpravidla podceňuje. Škodí mu nedostatečná a nepravidelná údržba, absence vědomí sdíleného majetku nebo nezadržitelně se šířící komerční vizuální smog. Neprospívají mu ani nesourodé, nekoncepční radikální zásahy do architektury, která ho rámuje. Změny v městském parteru proto probíhají mimořádně rychle. Nevyhnutelným důsledkem je skutečnost, že mnohé z poválečné drobné architektury a městského mobiliáře dnes můžeme spatřit pouze na fotografiích a ve fragmentech v muzejních depozitářích či expozicích.
Autoři
Poláčková, T.
Publikováno v
In: Architektura na červeném seznamu / Normální je nebourat. Praha: CTU. Czech Technical University Publishing House, 2020. p. 20-25. ISBN 978-80-01-06759-8.
Rok
2020
Související lidé
Anotace
V době hrozící ekologické krize a rychlých změn klimatu jako by stavebnictví zaujímalo zcela překroucenou úlohu. Stále dokola se argumentuje vysokou energetickou náročností provozu objektů, které byly stavěny v době, kdy se na tepelné ztráty hledělo z jiné perspektivy než dnes. V současnosti se náklady na jejich vytápění zdají neudržitelné a jako snadné řešení se nabízí zateplování dotované Ministerstvem životního prostředí či Evropskou unií, případně nahrazení původní budovy energeticky úspornější novostavbou. V této situaci však vyvstává řada otázek, na které zatím málokdo hledá odpovědi: Vyplatily by se investice do zateplování vzhledem k úspoře energie i bez „zelených dotací“? Kolik energie se spotřebuje na výrobu daného zateplení a jaká je jeho životnost? Kolik odpadu vznikne při demolici a následné novostavbě? Opravdu není možné vměstnat naše dnešní požadavky do stávajících hmot? Nelze změnit vnitřní režim budovy bez zpravidla architektonicky podřadného zateplení?
Autoři
Vorlík, P.
Publikováno v
In: Architektura na červeném seznamu / Normální je nebourat. Praha: CTU. Czech Technical University Publishing House, 2020. p. 12-18. ISBN 978-80-01-06759-8.
Rok
2020
Anotace
Poválečná architektura v Čechách pozvolna mizí. Pomalu, nenápadně a nevratně se nám před očima ztrácí zásadní část naší historie a kulturního dědictví. Ale opravdu v letech 1948–1989 v Čechách nevzniklo nic, co by si zasloužilo naši pozornost? Opravdu celé generace architektů a inženýrů, zaměstnanců státních projektových ústavů, pouze naplňovaly požadavky na kvantitu a ideologii? Bez ambicí vytvářet dobrou nebo dokonce vynikající architekturu, která by snesla srovnání s děním v zahraničí? Připustíme, aby beze stopy zmizela obrovská část našeho kulturního dědictví a vystavěného prostředí? Můžeme vůbec zbořit všechny dopravní a inženýrské stavby, nemocnice, školy, sídliště, administrativní a sportovní stavby, které vznikly v „inkriminované“ době? Je to rozumné a reálné? Nebo začneme konečně diskutovat o jejich hodnotách a o způsobu, jak danou stavební vrstvu fyzicky a morálně rehabilitovat, lépe využít pro současnost a budoucnost?
Autoři
Vicherková, V. - Směták, P.
Publikováno v
In: Architektura na červeném seznamu / Normální je nebourat. Praha: CTU. Czech Technical University Publishing House, 2020. p. 254-258. ISBN 978-80-01-06759-8.
Rok
2020
Anotace
Poválečná architektura v Čechách pozvolna mizí. Pomalu, nenápadně a nevratně se nám před očima ztrácí zásadní část naší historie a kulturního dědictví. Jednou z cest, jak zachránit tuto ohroženou vrstvu historie, je poukazovat na dobré příklady citlivých oprav a hledání nového vhodného využití.
Autoři
Brůhová, K. - Vicherková, V.
Publikováno v
In: Architektura na červeném seznamu / Normální je nebourat. Praha: CTU. Czech Technical University Publishing House, 2020. p. 150-153. ISBN 978-80-01-06759-8.
Rok
2020
Anotace
Text mapuje demoliční kauzy, které se v posledních letech rozvinuly kolem poválečných staveb v České republice. Shrnuje argumentaci týkající se aspektů dnešního přístupu k těmto budovám i jejich systémová institucionální ochrany.
/vyzkum-a-spoluprace/publikace/15113_publikace-ustavu-teorie-a-dejin-architektury/nepostavena_fa_cvut_2020.jpg
Autoři
Vorlík, P. - Brůhová, K. - Čechová, K. - Vicherková, V. - Pospíšil, M. - Poláčková, T. - Bukačová, J., - Kužvartová, L.
Publikováno v
Praha: CTU FA. Department of Theory and History of Architecture, 2020. ISBN 978-80-01-06734-5.
Rok
2020
Anotace
Každá doba má své nepostavené projekty, bohužel a mnohdy naštěstí nerealizované úvahy. Za jejich neuskutečněním většinou stojí společenské změny, ekonomické podmínky, ztráta klienta nebo samotná vizionářská podstata návrhu. I osmdesátá léta mají samozřejmě své návrhy „do šuplíku“. A není jich málo. Zpravidla chyběla politická vůle, čas, finance nebo kapacita stavebního průmyslu. Tato kniha se však věnuje především projektům experimentálním a alternativním, které mnohdy vzešly z odporu vůči zploštění humánního konceptu modernismu pod neúprosným tlakem socialistických hospodářských plánů a normalizace. Projekty pokrývají širokou škálu poloh, v rozsahu od vážně míněných dlouhodobých vizí moderního města (dopravní řešení Prahy, alternativy pro Žižkov, modernizace bytového fondu) přes odvážné experimenty k prověření nových, často ze zahraničí importovaných myšlenek (obytné soubory, městský parter, modulární nebo solární architektura) až po laškovné cimrmanovské „okopávání kotníků“ slábnoucího režimu (Urbanity, Malovaná architektura, výtvarná díla). Všechny spojuje vůle překračovat opevněné hranice normalizační praxe, provokovat diskusi a posouvat architekturu k lidštějšímu i environmentálně zodpovědnějšímu přístupu. Mnohé úvahy si svou svěžestí a neotřelostí zaslouží pozornost a inspirují ještě dnes.
Autoři
Vicherková, V.
Publikováno v
In: Architektura na červeném seznamu / Normální je nebourat. Praha: CTU. Czech Technical University Publishing House, 2020. p. 70-72. ISBN 978-80-01-06759-8.
Rok
2020
Anotace
K české poválečné architektuře neodmyslitelně patří integrovaná výtvarná díla. Díky tzv. procentům na umění zejména éra normalizace přinesla jejich enormní nárůst a oboustranně výhodnou spolupráci architektů a umělců. Jakkoliv jsou díla často vestavěna a podstatnou součástí původního výtvarného libreta, z architektury jsou dnes odstraňována, z ideologických či zištných důvodů, ale i kvůli nepochopení jejich hodnoty.
Autoři
Pavel, M.
Publikováno v
Dějiny a současnost. 2022, 15-17. ISSN 0418-5129.
Rok
2022
Související lidé
Anotace
Okresní a krajské výbory KSČ ze sedmdesátých a osmdesátých let 20. století představují svébytnou kategorii v dějinách české architektury období 1948–1989. Ačkoliv vznikaly na popud z nejvyšších míst a v těsné blízkosti historických center, nedochovalo se o nich mnoho informací a po sametové revoluci upadly v zapomnění.
Autoři
Pokorná, T.
Publikováno v
In: Conservation / Demolition. Praha: Czech Technical University in Prague, 2021. p. 270-281. EAAE Transaction on Architectural Education. ISBN 978-80-01-06826-7.
Rok
2021
Související lidé
Anotace
The text introduces selected case studies focused on the recent demolitions of post-war architecture in the exposed areas of Prague Heritage Conservation Area. Based on the experiences from the workshop, the study will explore the specific conditions of the architecture of the relevant period slowly disappearing from the map of Prague. Edifices from the 60s, 70s and 80s, with few exceptions, are increasingly losing their architectural significance. As materials degrade, interior furnishings and parts of the exterior are gradually being replaced. Czech society is divided when it comes to the architectural heritage of this era and its protection. Some Brutalist forms of architecture confidently enter the urban space. To many people, this evokes the self-assurance of the communist regime, which sometimes violently interfered with their life. It can often raise traumatic memories. The division between architectural historians brings further confusion to this issue. Ambivalent public attitude and investor pressure on the use of lucrative plots often leads to demolition. However, the increasing number of demolished buildings is accompanied by an ever-growing voice of the rebellious public.
Autoři
Vorlík, P.
Publikováno v
In: Conservation / Demolition. Praha: Czech Technical University in Prague, 2021. p. 56-73. EAAE Transaction on Architectural Education. ISBN 978-80-01-06826-7.
Rok
2021
Anotace
“Demolition” is a word with a priori negative connotations. But St Vitus Cathedral at Prague Castle would never have been built without first demolishing an older basilica on the same site, which itself had been erected in the place of an even older rotunda; Wallenstein Palace (Valdštejnský palác) in Malá Strana would not have been erected without first doing away with the small buildings and gardens that were there before it; the renaissance and baroque buildings of Old Prague would not have arisen without the drastic reconstruction or replacement of the older wooden and stone buildings that stood there. Demolition or, more commonly, aggressive redevelopment and the new structures that are then introduced have always formed two sides of the same coin. If today we admire the picturesque qualities of historic urban centres, what we are admiring is their vitality and their capacity for regeneration in response to constantly changing conditions.
Autoři
Vorlík, P.
Publikováno v
In: 13th Architecture in Perspective 2021 / 13. Architektura v perspektivě 2021. Ostrava: Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava. Fakulta stavební, 2021. p. 194-198. ISBN 978-80-
Rok
2021
Anotace
Jedno z ústředních témat poválečné architektury u nás i ve světě představoval skelet a s ním spjatý ideál univerzálního, volného půdorysu. Jakkoliv architekti usilovali spíše o mimořádně flexibilní řešení v podobě atypického ocelového nebo monolitického skeletu, (nejen) v Československu tíhla stavební výroba naopak k unifikovaným, montovaným systémům. Jejich vývoj počínající už na konci padesátých let úspěšně vyvrcholil v normalizační éře a montovaný železobetonový skelet se nakonec stal u nových veřejných budov dominantním konstrukčním řešením. Paralelně pokračoval i výzkum a vývoj nových, únosnějších a prostorově flexibilnějších systémů. Reálná nabídka stavební praxe však byla spíše omezená. Architekti se naštěstí naučili s několika dostupnými, politicky protežovanými skelety kreativně pracovat a výsledná škála architektonických forem veřejných budov osmdesátých let je překvapivě široká.
Autoři
Brůhová, K.
Publikováno v
In: The 16th International Docomomo Conference Tokyo Japan 2020+1 Proceedings. Inheritable Resilience: Sharing Values of Global Modernities. Docomomo, 2021. p. 1596-1601. vol. 4. ISBN 978-4-
Rok
2021
Anotace
The paper deals with the outdoor spaces for children’s play which were created in the 1970s and 1980s across former Czechoslovakia. It describes the difficulties connected with playground construction under the centrally controlled state-socialist building industry and focuses attention on several atypical projects that sought to break free from the usual rigid praxis and installation of universal, standardised equipment. The aim is to shed light on possible approaches to the design of atypical playgrounds, achieved mainly through the personal commitment of the creators and inhabitants in “betterment initiatives” (a kind of “people’s brigade” organised as a part of building up the socialist state) or through cooperation between architects, sculptors, sociologists, and sometimes even journalists. The paper will present several exceptional projects that managed to create wholly unorthodox, conceptually and artistically well-thought-out playgrounds that also remembered to offer children something new and unusual, including enough space for their imagination and interpretation. The paper attempts to describe the circumstances around the creation of these playgrounds, which essentially lie somewhere between being a functional object and a work of art. It also looks at the current state of these sites and, unfortunately, the lack of any systemic form of heritage protection for them.
Autoři
Guzik, H.
Publikováno v
Umění: Art. 2020, 68(2), 139-153. ISSN 0049-5123.
Rok
2020
Anotace
Přestože soutěž na dostavbu pražské Staroměstské radnice z roku 1987 nepřinesla průlomové architektonické vize, vyvolala vypjatou veřejnou debatu. Článek rozebírá politické kontexty této debaty a zkoumá proměny vztahu mezi architekty a laiky na sklonku reálně socialistického Československa.
/vyzkum-a-spoluprace/publikace/15113_publikace-ustavu-teorie-a-dejin-architektury/rozhovory_fa_cvut_2020b.jpg
Autoři
Vorlík, P. - Beran, L. - Brůhová, K. - Bukačová, J. - Fialová, I. - Guzik, H. - Jirkalová, K. - Klanc, T. - Koukalová, Š. - Kužvartová, L. - Mlynčeková, L. - Novotná, E. - Pavel, M. - Poláčk
Publikováno v
Praha: CTU FA. Department of Theory and History of Architecture, 2020. ISBN 978-80-01-06778-9.
Rok
2020
Anotace
Architekturu osmdesátých let nelze nahlížet pouze optikou (oficiálního) dobového tisku nebo dochovaných archiválií. Každodenní realita stavební praxe se často ubírala mnohem spletitějšími cestami, jež musely zdolávat krkolomná úskalí pozdně normalizačního života a neviditelnou ale naprosto zásadní topografii mezilidských vztahů. Osobní osudy a vzpomínky aktérů dobové architektonické scény proto představují velmi cenný zdroj poznání. Rozhovory v této knize se soustředí zejména na mapování výzev, kterým architekti osmdesátých let čelili; a důvtipných kliček i aktivit, jimiž se vyrovnávali s nepředvídatelnými hybnými silami v nesvobodné, ekonomicky a společensky stagnující zemi. Vzpomínky nám dávají nahlédnout do světa, jenž je pro nás ve své zamotané rázovitosti už nejen obtížně pochopitelný, ale i překvapivě vzdálený. Přesto (a někdy i právě proto) v něm vznikala výtečná architektura.
Autoři
Vorlík, P. - Ullmannová, K. - Mlynčeková, L. - Zikmund, J. - Kužvartová, L. - Bukačová, J., - Pokorná, T.
Publikováno v
[Specialized Map with Expert Content] 2022.
Rok
2022
Anotace
Cílem výsledku Specializovaná mapa s odborným obsahem bylo topografické zmapování architektonického dědictví osmdesátých let v České republice, které mělo syntetizovat poznatky z plošného průzkumu, probíhajícího po celou dobu řešení grantu. Záměrem, na rozdíl od ostatních výstupů projektu, bylo představit vybraný soubor poznatků o architektuře formou jedné ucelené a veřejnosti přístupné platformy, kde budou informace navázány na geografickou polohu staveb a kde s nimi bude možno aktivně uživatelsky pracovat pomocí filtrů a provázanosti záznamů. Záznamy nabízí informace nejen o historii, ale výše uvedeným propojováním do vzájemných souvislostí a celků umožňují i vyhodnocování z pohledu současného a budoucího potenciálu a především památkových hodnot. Specializovaná mapa se dělí na čtyři základní bloky – mapa, stavby, autoři, akce –, které mají představit architekturu osmdesátých let z širšího úhlu pohledu a podchytit vybrané nejvýznamnější jevy v dobovém dění.
Autoři
Vorlík, P.
Publikováno v
In: Modern Design: Social Commitment & Quality of Life. Lisabon: Docomomo International, 2022. p. 267-275. ISBN 978-84-19286-58-1.
Rok
2022
Anotace
The building industry in normalisation-era did not offer architects proper opportunities for the development of the current ethos. Although there were a small number of buildings that because of the type of commission or the involvement of a prominent investor were accorded an individual approach and had an almost unlimited budget, political support and sometimes even supplies from abroad, in all other projects architects had to improvise extensively, at some risk and considerable effort. They looked for loopholes in the rigid systems of prefabricated structures and façades, modified standard components or used them in unusual places, embellished largely dull buildings with added features such as loggia, portals, and awnings, got the public and artists involved in plans and projects, persuaded manufacturers, colleagues, and research institutes to engage in experiments. The results that constant improvisation forced by circumstances produced deserves our attention. Although many of these buildings may have lost their freshness over time, the works of those architects who recast the difficulties of that time into challenges and extracted a unique style out of the work of improvisation continue to form a stratum of modern architectural history that cannot be overlooked.
Autoři
Vorlík, P. - Guzik, H. - Beran, L. - Brůhová, K. - Kužvartová, L. - Mlynčeková, L. - Pavel, M. - Pokorná, T. - Ullmannová, K. - Vicherková, V. - Zikmund, J. - Bykov, A. - Franc, M. - Dulla,
Publikováno v
Praha: CTU FA. Department of Theory and History of Architecture, 2022. ISBN 978-80-01-07028-4.
Rok
2022
Anotace
Autoři této knihy čtenářům zprostředkovávají klíčové procesy v architektuře osmdesátých let – zejména rostoucí úsilí o kritickou vnitřní sebereflexi, reálné vyhodnocení možností našeho stavebnictví a snahy o jeho revitalizaci nebo reakce na tehdy aktuální společenské či mezinárodní výzvy. A s ambicemi naznačují i okolnosti jejich (ne)naplnění v reálné tvorbě. Na pozadí institucionálního a myšlenkového zázemí představují tuto architekturu jako složitou a v mnoha ohledech protikladnou mozaiku. Ta odráží jak rozvolněný konzumně orientovaný životní styl, tak i všudypřítomnou unifikovanou výstavbu v ekonomicky a morálně slabém režimu. Zahrnuje jak setrvačnost sociální politiky státu, tak exkluzivní služby prominentům. Pečlivě moderovanou ideologickou reprezentaci prostřednictvím okázalých budov i lehce „diverzní“ prosakování a posléze i naplnění západních inspirací. Masivní vytěžování a ničení přírody a zároveň plány na tvorbu udržitelného životního prostředí. Technokratickou organizaci práce architektů a stejně tak jejich schopnost nalézt pozitivní soukromé niky v alternativní kultuře. Jestliže se éra osmdesátých let jeví jako mimořádně rozporuplná, pak architektura nemohla být jiná.
Autoři
Vorlík, P. - Zikmund, J. - Guzik, H. - Kužvartová, L. - Vicherková, V. - Bukačová, J. - Ullmannová, K. - Brůhová, K. - Petříček, M., - Tomášek, M.
Publikováno v
Praha: CTU FA. Department of Theory and History of Architecture, 2021. ISBN 978-80-01-06902-8.
Rok
2021
Anotace
Stavebnictví v normalizačním Československu nenabízelo široké možnosti pro plné rozvinutí představ architektů. Nadechnutí experimentálních šedesátých let sice přineslo celou řadu inovací, z nichž se řada dostala i do každodenní praxe, ale upřednostnění kvantity nad kvalitou a stále zoufalejší hospodářská situace vedly k všeobecnému nedostatku i omezenému prostoru pro tvůrčí práci. Rozpor mezi ambicemi tvůrců a reálnými možnostmi stavebnictví vyvrcholil právě v osmdesátých letech. Existovala sice úzká skupina staveb, které měly z podstaty svého zadání nebo díky prominentnímu investorovi zajištěny individuální přístup, bezmála neomezené rozpočty, a třeba i zahraniční dodávky, ale u všech ostatních museli tvůrci a dodavatelé za nemalého osobního úsilí a rizika často improvizovat. Chtěl-li architekt v churavém hospodářství a normalizačním bezčasí prosadit svou autorskou představu, stalo se kreativní přetváření všeho dostupného a ohýbání pravidel jeho každodenním chlebem. Vyhledával skuliny v jinak spíše rigidních prefabrikovaných konstrukčních nebo fasádních systémech (viz text Skelet), upravoval nebo do nezvyklých pozic osazoval dostupné standardní prvky (viz texty Transfery, Keramika), přidával na povětšinou fádní budovy zajímavé doplňky v podobě lodžií, portálů, markýz (viz text Jekly), zapojoval do projektů a realizací veřejnost i umělce (viz text Hřiště), přesvědčoval výrobce, spolupracovníky a výzkumná pracoviště k ojedinělým experimentům (viz text Počítače) nebo k pověstnému tuzemskému „high-tech na koleně“ (viz text Transfery) a v neposlední řadě usiloval o alespoň částečný návrat rukodělných, řemeslných detailů a lidštějšího měřítka (viz text Cihly a dřevo). To vše na pozadí všudypřítomné, celospolečenské improvizace a shánčlivosti (viz texty Kultura protislužby a Stavím, stavíš, stavíme).
Autoři
Beran, L.
Publikováno v
Dějiny a současnost. 2018,(7), 32-33. ISSN 0418-5129.
Rok
2018
Autoři
Vorlík, P.
Publikováno v
Architektúra a urbanizmus. 2023, 57(3-4), 176-191. ISSN 0044-8680.
Rok
2023
Anotace
The article examines a number of changes in the ethos related to the city - both existing buildinig stock and newly proposed developments - in the 1970s and 1980s. In particular, it traces the (post-modern) influence on heritage conservation and revitalization processes in historic city centers and in the suburban tenement neighborhoods of the late 19th century and the first half of the 20th century; the theme of filling vacant lots in cities; and considerations of the humanization of prefabricated buildings and the public space of housing estates.

Za obsah této stránky zodpovídá: prof. Ing. arch. Petr Vorlík, Ph.D.